Medializování klimatické krize často přispívá k jejímu popírání, uvádí studie

Medializování vědeckých poznatků o klimatické krizi často vyvolá u lidí spíš odmítavé a vyhýbavé reakce než chuť začít se chovat ekologicky. Zprávy o problémech spojených s klimatem totiž často budí strach, aniž by předkládaly řešení. To je závěr studie skupiny odborníků z Univerzity v Lausanne, která se zaměřila na informování o dlouhodobých prognózách a hrozbách, jako je tání ledovců. O závěrech této studie, zveřejněné ve vědeckém časopise Global Environmental Change, informovala agentura AFP.

"Pokud je cílem studie mít dopad na společnost, tak se zdá, že taháme pouze za špatné páky," sdělila spoluautorka studie Marie-Elodie Pergaová.

Autoři výzkumu analyzovali asi 50.000 vědeckých článků o klimatických změnách z roku 2020 a způsob, jakým o nich média informovala. Zjistili, že média mají tendenci dávat prostor především studiím z přírodovědných oblastí a vyzdvihovat přitom rozsáhlé klimatické prognózy, které se týkají daleké budoucnosti.

Jenže lidé, k nimž se tyto informace z médií dostanou, nemají pocit, že se jich týkají přímo, a mají tendenci nepřikládat jim zvláštní pozornost a odsunout je na okraj. Pergaová se domnívá, že přínosnější by bylo poukázat na to, že klimatické změny mají přímo dopad na "náš způsob života, životní prostředí, které nás přímo obklopuje, nebo například na naše finance".

Rozsáhlé hrozby navíc vyvolávají v lidech strach, a o to větší mají lidé tendenci ignorovat články, které je popisují.

"Výzkum o lidském chování ukazuje, že strach dokáže lidi nebo skupinu lidí přimět změnit chování, ale jen v případě, že jim jsou představena také řešení daného problému," vysvětlil další spoluautor studie Fabrizio Butera, který na lausannské univerzitě přednáší psychologii.

"Při kontaktu s čistě popisnými články bude mít veřejnost tendenci se problému vyhýbat a tíhnout spíše k informacím vyvolávajícím menší úzkost a obklopovat se zdroji představujícími klidnější realitu," uvedli také autoři studie.