Plán EU zakázat škodlivé chemické látky selhává, varují nevládní organizace
Evropská komise (EK) před rokem zveřejnila plán
[https://single-market-economy.ec.europa.eu/news/sustainable-chemicals-commission-advances-work-restrictions-harmful-chemical-substances-2022-04-25_en],
v němž slibovala zákaz velké skupiny chemických látek, které jsou prokazatelně
zdraví škodlivé, přesto je najdeme prakticky v každé domácnosti. Nevládní
organizace,
[https://eeb.org/library/a-roadmap-to-nowhere-the-eus-bold-plan-to-quit-the-most-harmful-chemicals-is-a-year-old-we-assess-its-effectiveness/]
mezi které patří i Arnika, rok poté konstatují, že k velkému pokroku nedošlo.
Evropská komise (EK) před rokem zveřejnila plán, v němž slibovala zákaz velké skupiny chemických látek, které jsou prokazatelně zdraví škodlivé, přesto je najdeme prakticky v každé domácnosti. Nevládní organizace, mezi které patří i Arnika, rok poté konstatují, že k velkému pokroku nedošlo.
Podle plánované legislativy by se měly přestat používat například nejškodlivější zpomalovače hoření, chemické látky často spojované s rakovinou, všechny bisfenoly, které mohou vážně narušit lidskou plodnost, všechny "věčné chemikálie" skupiny PFAS a další látky. Mezi nimi je přibližně 2 000 škodlivých chemických látek, které se stále nacházejí v dětských plenkách, dudlících a výrobcích pro péči o děti. Tyto látky neoddiskutovatelně přispívají k rostoucí neplodnosti lidstva, závažným civilizačním chorobám včetně cukrovky, obesity či imunitním poruchám. Přítomností PFAS ve výrobcích na českém trhu se zabývala také Arnika, která je objevila v dětských bundách i obalech používaných řetězcem rychlého občerstvení.
Omezení měla být provedena po skupinách chemických látek s podobnými fyzikálně chemickými a většinou i toxikologickými vlastnostmi, aby se předešlo riziku nahrazování zakázané látky jinou, podobně toxickou látkou.
Úředníci EK předložili dodnes návrhy, týkajících se čtrnácti skupin chemických látek, v různém stadiu přípravy. Návrhy na zákaz dvou skupin, jmenovitě perfluorovaných (PFAS) látek a chlorovaných parafínů se středně dlouhým řetězcem (MCCPs), jsou podle neziskových organizací dostatečně široké a důrazné a mohou tak skutečně přispět k rapidnímu snižování znečištění. U většiny z nich se však návrhy vztahují na malý počet chemických látek nebo jejich použití. To umožňuje pokračovat v jejich výrobě i použití a tím i v poškozování našeho zdraví a působení problémů v životním prostředí.
Dolores Romano, zástupkyně vedoucího politiky EEB pro chemické látky, to komentuje slovy: "Překročili jsme hranice možného chemického znečištění. Naše životní prostředí, pitná voda, potraviny, naše domovy a majetek obsahují stále větší množství nebezpečných syntetických chemických látek, které jsou spojovány s alergiemi, nemocemi a neplodností. Evropa má inspirativní vizi budoucnosti bez těchto toxických látek. Jsou to jen prázdná slova?"
Omezeno má být například pouze pět ze 148 bisfenolů. Bez omezení i kontroly tak zůstávají desítky látek, o nichž je známo, že škodí lidem. Dál by se měl používat například kontroverzní bisfenol A (BPA). To je přitom v rozporu se závěrem Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA), která pro něj 20. dubna snížila dvaceti tisíckrát přípustný limit expozice. 1
Návrhy v této podobě prostě znamenají, že stovky tisíc tun toxických látek nadále vstupují do výroby a jsou vypouštěny do životního prostředí. Od roku 1950 narostla výroba chemických látek padesátinásobně a podle odhadů se do roku 2050 opět ztrojnásobí 2. Oficiální průzkum veřejného mínění v roce 2019 ukázal, že téměř všichni Evropané jsou znepokojeni dopadem chemických látek v každodenních výrobcích na životní prostředí. 3 Existuje také stále více důkazů, že Evropané trpí zdravotními dopady znečištění chemickými látkami, varovala nedávno Evropská agentura pro životní prostředí. 4
"Nový návrh zakázat celou skupinu PFAS látek uvádí, že v nákladech na zdravotní péči se dopady expozice těchto látek v EU pohybují mezi 52 a 84 miliardami ročně. 5 Zatímco tedy vědci a zdravotnické orgány vydávají alarmující zjištění o vlivu látek na naše zdraví a tím i zvyšujících se nákladech na léčebné výdaje souvisejících s léčbou chorob způsobených těmito látkami, chemický průmysl má díky liknavosti úředníků EK zelenou a může nadále vyrábět staré i nové toxické látky končící ve výrobcích denní spotřeby a také v průmyslových procesech." říká Karolina Brabcová, odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží organizace Arnika.
Nevládní organizace vidí za pomalým a pro výrobce chemikálií příliš vstřícným vývojem lobbování chemického průmyslu. Téměř u všech slibovaných omezeních byly porušeny zákonné lhůty, někdy i na několik let. Výjimky byly navrhovány přitom až na 12 let, čímž by vznikly tzv. "regulační prázdniny". Chemický průmysl přitom i podle EK patří k těm, které nejvíce znečišťují životní prostředí a spotřebovávají nejvíce energie i zdrojů.
Největší díl viny však podle nevládních organizací nesou úředníci, zejména Evropská komise. Ta má právní povinnost, čerstvý a silný politický mandát a pravomoci k zajištění rozsáhlých a rychlých zákazů. V praxi ale umožňuje, a dokonce přispívá k pomalé a slabé regulaci.
Poznámky:
1 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority - EFSA) snížil tolerovatelný denní příjem (TDI) látky BPA v potravinách 20 000krát. Vědci EFSA stanovili TDI na 0,2 nanogramu (0,2 miliardtiny gramu) na kilogram tělesné hmotnosti za den, čímž nahradili předchozí dočasnou hodnotu 4 mikrogramy (4 miliontiny gramu) na kilogram tělesné hmotnosti za den. https://www.efsa.europa.eu/en/news/bisphenol-food-health-risk
2 UNEP (2016). Marine plastic debris and microplastics - Global lessons and research to inspire action and guide policy change. United Nations Environment Programme,
3 https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_331
Sdílet článek na sociálních sítích
