Toxický dechloran plus bude v Česku zakázán nejspíše na podzim příštího roku

Bude trvat roky, než se zákaz toxického zpomalovače hoření dechloranu plus projeví na recyklačních linkách a jeho cesta do lidského krevního oběhu se stane obtížnější, říká odbornice na toxické látky Jitka Straková z organizace Arnika, jejíž terénní výzkum v Thajsku přispěl jako podklad na květnové konferenci stran Stockholmské úmluvy. Její signatáři se na konferenci dohodli na zařazení dechloranu plus na seznam zakázaných látek, byť s četnými výjimkami. V Česku začne zákaz platit nejspíše na podzim příštího roku, sdělilo dnes ČTK ministerstvo životního prostředí.

Dechloran plus (DP) jako zpomalovač hoření nahradil jinou látku dříve zakázanou v rámci Stockholmské úmluvy, průmysl si jej oblíbil mimo jiné pro jeho stabilitu; využívá se při výrobě plášťů kabelů a další elektroniky, monitorů, motorů aut, ale i nábytku a střešních krytin. Tatáž vlastnost jej ale činí problematickým pro životní prostředí.

"Dechloran patří do skupiny perzistentních organických polutantů (POP). Ty se v přírodě nerozkládají, cestují vzduchem i mořskými proudy na velké vzdálenosti...zároveň jsou toxické, v lidském těle se váží na tuky a kumulují se," popisuje Straková. Studie Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) v roce 2020 vypozorovala, že dechloran plus u savců narušuje funkci endokrinního systému, způsobuje tzv. oxidační stres a poškozuje játra. Pod nejvyšším rizikem vystavení DP jsou lidé žijící v blízkosti recyklačních center elektronického odpadu v méně rozvinutých zemích či přímo dělníci, kteří v centrech pracují.

Arnika prováděla vzorkování a výzkum v recyklačních centrech v Thajsku, kde na rozdíl od evropských recyklačních dílen dělníci pracují v nebezpečných a nevyhovujících podmínkách. Hladina DP v jejich krvi kvůli tomu je v průměru 40krát vyšší než ta v krvi lidí z nezatížených lokalit.

"Evropští dělníci mají daleko lepší ochranu, na ústech roušku, ochranný oděv, je tam ventilace. Naproti tomu v Thajsku to dělají na dvorech za domem s jednoduchými nástroji, mají kladiva a šroubováky a v jedné hale z vlnitého plechu drtičku. Dechloran se dostává do okolí a lidi to vdechují, o kousek dál jsou slepice, které zobou ze země, a dostává se to tak do potravního řetězce," vysvětluje Straková. Dodává, že v Thajsku není dostatek dostupných laboratoří, které by problematičnost těchto pracovních postupů prokázaly.

Konkrétně v Thajsku se pod ruce dělníků dostává odpad z různých zdrojů, jak z místní produkce, tak i z dalších částí světa včetně Německa nebo České republiky. Odpad se tam podle Strakové vyváží za účelem recyklace oficiální cestou, ale i nelegálně.

Zástupci zemí se na konferenci Stockholmské úmluvy tento měsíc dohodli na zákazu DP a několika dalších látek. Než omezení vejde v platnost, bude to kvůli legislativním procesům podle Národního centra pro toxické látky, které v Česku napomáhá plnění Stockholmské úmluvy, trvat do podzimu příštího roku.

Zákaz zahrnuje četné výjimky, z textu rozhodnutí vyplývá, že DP budou moci firmy nadále používat například v letectví a vesmírném průmyslu, ve výrobě vojenské techniky, stavební techniky, lékařských přístrojů, ale i motorových vozidel.

Na dotaz ČTK ohledně používání a dopadů zákazu DP reagoval k dnešku zatím český výrobce kabelů Kablo Vrchlabí s.r.o. "Dechloran plus v PVC směsích nepoužíváme a ani to nemáme v plánu. Nehořlavosti, respektive samozhášivosti PVC směsí docilujeme jiným způsobem," uvedl specialista vývoje z Kablo Vrchlabí Vít Chudoba. Vyjádření dalších českých výrobců ČTK zjišťuje.

Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách je mezinárodní právně závazná dohoda o řešení globálního chemického znečištění pod hlavičkou OSN. Podepsána byla v roce 2001, signatářské státy se v ní zavazují k eliminaci nejvýznamnějších perzistentních organických látek, tedy látek setrvávajících dlouhodobě v životním prostředí a ohrožujících lidské zdraví už při velice nízkých koncentracích.