Pokud Česko nebude rychleji rekonstruovat starší budovy a nezaměří se na chybějící legislativu i lepší vzdělávání, nezvládne do roku 2050 splnit cíle bezuhlíkové Evropy
V postupující dekarbonizaci, ke které se Česko zavázalo přistoupením k
mezinárodním smlouvám, brání řada bariér, mezi něž patří například chybějící
legislativa či kvalifikovaná pracovní síla. To vyplývá z úvodní části zásadního
dokumentu Zero Carbon Roadmap pro stavebnictví. Roadmapu zpracovává Česká rada
pro šetrné budovy (CZGBC). Dokument bude základním vodítkem k dosažení uhlíkově
neutrálního zastavěného prostředí v Česku. Jeho druhou část s návrhy konkrétních
řešení k překonání bariér zveřejní Rada na začátku příštího roku. Dekarbonizace
představuje jediný způsob, jak zmírnit nástup změny klimatu.
V postupující dekarbonizaci, ke které se Česko zavázalo přistoupením k mezinárodním smlouvám, brání řada bariér, mezi něž patří například chybějící legislativa či kvalifikovaná pracovní síla. To vyplývá z úvodní části zásadního dokumentu Zero Carbon Roadmap pro stavebnictví. Roadmapu zpracovává Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC). Dokument bude základním vodítkem k dosažení uhlíkově neutrálního zastavěného prostředí v Česku. Jeho druhou část s návrhy konkrétních řešení k překonání bariér zveřejní Rada na začátku příštího roku. Dekarbonizace představuje jediný způsob, jak zmírnit nástup změny klimatu.
Země Evropské unie se zavázaly, že do roku 2050 se Evropa stane prvním uhlíkově neutrálním kontinentem. Jak dosáhnout tohoto cíle ve stavebnictví má ukázat Zero Carbon Roadmap. ,,Hlavním cílem roadmapy je přehledně shrnout, které změny je potřeba uskutečnit, aby výstavba a provozování budov přispěly ke splnění dekarbonizačních závazků. Úvodní část dokumentu zahrnuje data o stávajícím stavu sektoru budov v kontextu emisí a identifikuje hlavní bariéry dosažení klimaticky neutrálního fondu budov v Česku," řekla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka CZGBC.
Carbon Zero Roadmap, kterou začala Rada připravovat v lednu letošního roku, vzniká za podpory TaiwanBusiness - EBRD Technical Cooperation Fund, jenž se zaměřuje na projekty technické spolupráce v oblasti udržitelného řízení zdrojů, znalostní ekonomiky, nízkouhlíkových technologií a rozvoj malých a středních podniků, a Světové rady pro šetrné budovy (WorldGBC).
Statistická data potvrzují, že bez zásadních změn ve stavebnictví a v sektoru budov je dosažení dekarbonizace prakticky nereálné. V Česku, jak se uvádí v roadmapě, připadá ročně v přepočtu na obyvatele 12 tun CO2. Tato hodnota představuje dvojnásobek světového průměru a 1,4násobek průměrné hodnoty za země EU. Sektor budov se na celkových emisích podílí více než třetinou.
,,Pokud chceme plně dekarbonizovat naše budovy, je nanejvýš důležité, abychom se zabývali i skrytým problémem zabudovaného uhlíku. To vyžaduje větší spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami v hodnotovém řetězci a hlubší pochopení dopadu každého rozhodnutí na životní prostředí během životního cyklu budovy. EBRD si uvědomuje potřebu naléhavých opatření a velmi podporuje vypracování roadmapy, která ukáže cestu, jak se vyznat ve složitém terénu emisí vznikajících během celého životního cyklu budov v českém kontextu," uvedla Marina Economidou z EBRD.
Pomalé rekonstrukce
V úvodní části roadmapy se konstatuje, že při zohlednění celkového dopadu na životní prostředí představuje výstavba a provoz budov na celém světě 35 % konečné spotřeby energie a 38 % přímých a nepřímých emisí CO2 vzniklých při výstavbě a provozu rezidenčních a nerezidenčních budov. To činí z odvětví stavebnictví, včetně výstavby nových budov, největšího spotřebitele energie a největšího původce emisí.
V Českuje průměrné stáří obytných budov 50 let. Předpokládá se, že 80 % ze stávajícího fondu budov zde bude stát i za 30 let, tedy ještě v roce 2050. Podmínkou dekarbonizace jsou tedy kvalitní renovace stávajících objektů. Jejich dosavadní tempo je ale nedostačující. To se týká jak rezidenčních, tak nerezidenčních objektů. ,,Je nutné se zaměřit na renovace, podporovat jejich vysoký standard a maximálně pomáhat všem vlastníkům v jejich uskutečnění. Tedy odstraňovat legislativní bariéry, poskytovat poradenství a nabízet možnosti jejich financování. Aby bylo dosaženo cíle z pařížské dohody, je potřeba v Česku zrychlit temp renovací dvoj až trojnásobně," konstatovala Simona Kalvoda.
Oxid uhličitý je hlavním skleníkovým plynem. Na změně klimatu se podílí zhruba ze 70 procent. Emise skleníkových plynů související s budovami se dělí na ty, které vznikají při zajištění provozu budov, tedy provozní emise, a na emise související s těžbou surovin, výrobou stavebních produktů, jejich dopravou, výstavbou a následnou demolicí. V tomto případě hovoříme o svázaných emisích. Většinu z celkového objemu emisí tvoří provozní emise. Dvěma jejich hlavními zdroji jsou spalování fosilních paliv pro vytápění či vaření a spotřeba elektřiny v budovách.
Svázané emise jsou důsledkem toho, že těžba, zpracování a výroba finálních produktů, které se používají při stavbě budov, jsou často energeticky a uhlíkově náročným procesem. To se týká nejvýznamnější složky moderní architektury jako je cement a cementové výrobky, ale i dalších běžně využívaných materiálů jako je ocel a hliník. ,,Stále častěji se používá dřevo, které za předpokladu, že pochází z udržitelných lesů, je obnovitelným materiálem a obecně se má za to, že jsou s ním spojeny nízké emise skleníkových plynů," dodala Simona Kalvoda.
Výstavba a provoz budov nejsou z pohledu statistik a ekonomických aktivit samostatnou kategorií, proto je obtížné jednoznačně vymezit emise skleníkových plynů souvisejících s budovami. Nicméně jejich výstavba či provoz jsou přímo napojeny na aktivity největších emitentů skleníkových plynů v Česku. Jde především o elektrárny, teplárny, následně železárny a ocelárny, rafinérie, vápenky a cementárny.
Hlavní překážky na cestě k dekarbonizaci
První část roadmapy zahrnuje také identifikaci hlavních překážek na cestě k dekarbonizaci stavebnictví a sektoru budov. Jednotlivé bariéry byly rozděleny do sedmi skupin.
? Technické bariéry
U řady tradičních stavebních materiálů není možné snadno nahradit výrobní energii alternativami k fosilním palivům. Jde například o výrobní provozy využívající tato paliva k výpalu keramických výrobků nebo k roztavení vstupních surovin.
? Ekonomické bariéry
Chybí národní metodika k snadnému poskytování zvýhodněného financování nízkouhlíkovým stavebním projektům. Postupy finančních institucí nejsou zatím sjednoceny.
? Legislativní bariéry
Chybí závazná metodika pro vyčíslování emisí skleníkových plynů v životním cyklu budov a dostatek dat o emisích skleníkových plynů spojených s produkcí stavebních výrobků.
? Znalostní bariéry
Chybí kvalifikovaní pracovníci v celém řetězci udržitelnosti vestavebnictví. Je vysoká míra fluktuace, nedostatečné předávání zkušeností v oboru související s udržitelností a snižováním uhlíkové stopy.
? Bariéry v oblasti vzdělávání a osvěty
Obory související s udržitelností jsou relativně nové a nastavení příslušných studijních oborů nestíhá reflektovat praxi na trhu, která je velice dynamická. Chybí systematické vzdělávání na úrovních středního a vysokého školství a celoživotního vzdělávání. Je zřejmý nedostatek komunikace o možnostech a přínosech udržitelných opatření.
? Správní bariéry
Chybí koncepční prioritizace a příprava investičních projektů a jejich financování, což je evidentní jak u zadávání veřejných zakázek, tak privátní projektů.
? Strategické a organizační bariéry
Vysoce průmyslové Česko postrádá komplexní národní průmyslovou strategii, která by poskytla transparentní a předvídatelný rámec pro podporu plánování v kontextu evropské Zelené dohody.
,,Dlouhodobá strategie je jedním z nástrojů dosažení udržitelného, konkurenceschopného, bezpečného a dekarbonizovaného systému zaměřeného na sektor budov. Konkrétní návrhy opatření pro jednotlivé zainteresované subjekty budou obsaženy ve druhé části Zero Carbon Rodmap, kterou Rada zveřejní na počátku roku 2024," doplnila Simona Kalvoda.
Sdílet článek na sociálních sítích
