Loňský požár v Českém Švýcarsku byl největším v historii České republiky

Vybrané údaje o loňském požáru v Českém Švýcarsku (policisté navrhli obžalovat 36letého muže, který podle nich požár založil):

- V národním parku začaly hořet asi tři hektary lesa při vlně veder 24. července 2022, a to mezi Hřenskem a Pravčickou bránou (požár vznikl v Malinovém dole). Hasičům se nejprve dařilo požár kontrolovat, následující den se však oheň kvůli větru začal znovu rozšiřovat. Požár se rozšířil i na německou stranu. Hasiči evakuovali 80 lidí z Pravčické brány a také účastníky tábora u Dolského mlýna.

- Postupně se začalo objevovat velké množství ohnisek a požár sílil a šířil se do dalších míst. Již 26. července ráno byl asi na 30 hektarech, odpoledne plameny zasáhly území o rozloze 300 hektarů a hasiči vyhlásili zvláštní stupeň poplachu. K večeru už informovali, že zasažené území se blíží k 1000 hektarům. Zasaženy byly obce Hřensko a Mezná, kde shořelo několik domů. Požár v parku spálil zhruba 1100 hektarů území. Z ohrožených vesnic muselo odejít přibližně 500 lidí. Na německé straně v Saském Švýcarsku oheň zasáhl plochu asi 250 hektarů. Rozsahem to byl největší lesní požár v historii ČR.

- Plochu zasaženou požárem se hasičům dařilo zmenšovat od víkendu 30. a 31. července. Práci jim komplikovalo počasí, nedostatek deště či nízká oblačnost, kvůli které nemohla vzlétnout letadla. Od 1. srpna se hasičům dařilo dostávat ohniska požáru pod kontrolu. Po deseti dnech, k 3. srpnu, požár uhasili z poloviny, zasahovali na zhruba 500 hektarech. Nová ohniska se však stále objevovala v nepřístupném terénu u Pravčické brány či v soutěskách řeky Kamenice. Likvidaci ohně původně hasiči předpokládali k 5. srpnu, kvůli horku a nedostatku dešťů ale trvala déle.

- První z uhašených sektorů převzala správa parku od hasičů 8. srpna. O tři dny později hasiči předali správě parku další část hašeného území, včetně Mezné, okolí Mezní Louky a prostoru nad Hřenskem. Poslední hašené území v Hřensku hasiči předali 12. srpna, oheň tak byl zdolán.

- Na uhašení požáru se podílelo zhruba 6000 hasičů a 400 kusů techniky. Do boje s požárem byli nasazeni profesionální i dobrovolní hasiči z celé republiky, velké množství techniky včetně vrtulníků s vaky s vodou a letadel, a to i ze zahraničí. Hasiči využívali leteckou techniku armády, policie nebo nasmlouvaných soukromých firem. U hašení pomáhali i policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a řada dobrovolníků. Zhruba šest desítek hasičů utrpělo zranění, někteří skončili i v nemocnici.

- Do hašení se kromě tří českých letadel An-2 (každé pojme 1100 litrů vody) zapojila dvě speciální hasicí letadla Canadair z Itálie (každé unese přes 6000 litrů vody) a Air Tractor ze Švédska (každé pojme až 3000 litrů vody). Speciály Canadair poprvé přiletěly pomáhat s hašením 28. července, den nato se nečekaně vrátily do Itálie, kde také vypukl požár, a nahradily je právě švédské stroje. Znovu se Canadairy do hasebních prací zapojily 5. srpna, odlétly 8. srpna. Vrtulníky přiletěly na pomoc i ze Slovenska, Polska a Německa.

- Česká armáda nasadila vrtulníky W-3 Sokol i silnější Mi-17. Do hašení se zapojil i soukromý pilot vrtulníku Jiří Vlk, který později dostal od Úřadu pro civilní letectví pokutu 100.000 korun za to, že bez potřebných povolení podnikl osm letů. Novinky.cz v lednu napsaly, že Vlk uspěl ve správním řízení a pokutu platit nemusí. Úřad ale trvá na tom, že šlo o přestupek. Letadla i vrtulníky s vaky nabíraly vodu z jezera Milada u Ústí nad Labem, které tak bylo až do 8. srpna uzavřené pro veřejnost. Vrtulníky s tzv. bambi vaky nabíraly vodu i v Labi u Hřenska. Povodí Labe muselo kvůli nízkému stavu vody navýšit průtok vody v Labi pod vodním dílem Střekov. Povodí Vltavy zvýšilo odtok z nádrží Vltavské kaskády do Vltavy.

- Policisté letos v květnu obvinili muže, který podle nich požár založil. Stejný pachatel na Děčínsku letos v dubnu založil několik dalších požárů, oheň zničil rekreační chatu a rozhlednu. Dnes policisté navrhli 36letého muže obžalovat. Muži obviněnému z trestných činů obecného ohrožení a poškození cizí věci hrozí až 15 let vězení. Obviněný bývalý dobrovolný strážce národního parku je ve vazbě. Škody způsobené všemi požáry, jejichž založení mu policie přičítá, byly podle dřívějšího vyjádření mluvčího krajské policie Kamila Marka prozatím vyčísleny na více než 270 milionů korun.

- Příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru. Sucho panovalo na území parku nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních 60 let.

- Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří. Podle analýzy, kterou letos v lednu zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, by odklizení kůrovcového dřeva požár nezastavilo, oheň by podle vědců naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji.

- Propad tržeb v Českém Švýcarsku v souvislosti s požárem odhadli v únoru podnikatelé na 600 milionů korun. Letos předpokládají pokles návštěvnosti oproti období před požárem a pandemií koronaviru až o 40 procent. Zavřené totiž zůstávají ohněm poškozená Edmundova soutěska a Gabrielina stezka k Pravčické bráně či Pravčický důl. Podle destinační agentury České Švýcarsko oheň zachvátil asi 1,2 procenta regionu, odliv zákazníků však pocítili podnikatelé v celém okrese. Sčítače návštěvníků umístěné na řadě míst rezervace zaznamenaly loni 546.216 impulzů. V roce 2019, kdy byla návštěvnost rekordní, to bylo 1,24 milionu průchodů.