Proč vznikají v krajině hadníky?
Většina plazů dnes patří mezi zvláště chráněné druhy i proto, že jim mizí vhodná
stanoviště pro líhnutí, jako staré vykotlané stromy, komposty či hromady hnoje,
které bývaly u každého hospodářství. Pomoci jim tak může např. budování tzv.
hadníků, které na vhodných lokalitách vytváří i liberecký spolek Čmelák.
Většina plazů dnes patří mezi zvláště chráněné druhy i proto, že jim mizí vhodná stanoviště pro líhnutí, jako staré vykotlané stromy, komposty či hromady hnoje, které bývaly u každého hospodářství. Pomoci jim tak může např. budování tzv. hadníků, které na vhodných lokalitách vytváří i liberecký spolek Čmelák.
Líhniště pro plazy (tzv. hadník) je většinou dřevěná konstrukce z kulatiny o rozměru alespoň 2 x 2 m a výškou cca jeden metr, která je potažena plotovým pletivem, což zabraňuje vniknutí např. divokých prasat, která by si na snesených vajíčkách ráda pochutnala. Vnitřek je tvořený směsí kamenů, větví, kůry, trávy, listí apod. To vytváří vhodný prostor právě pro úkryt plazů a kladení vajíček, navíc tlení trávy a listí vytvoří potřebné teplo a vlhko. Ideální místo k umístnění hadníku je třeba pod stromem, aby se hadník ranními a večerními paprsky prohřál, ale v poledne byl ve stínu a nedošlo tak k jeho úplnému vyschnutí.
,,Obnově luk a podpoře jejich druhové rozmanitosti se intenzivně věnujeme třetím rokem. Naše hadníky může veřejnost vidět v Mokřadech Česká Ves, na loukách v okolí Dolních Plání na Ještědu, ve Veseckém údolí v Liberci či v lokalitě Rybníčky u Lomnice nad Popelkou. Hadníky plníme právě posečenou trávou z luk, na nichž rostou vzácné druhy rostlin." vysvětluje Lucie Stránská, která má ve Čmeláku péči louky na starosti.
,,Budování hadníků probíhá v době, kdy je na to čas - většinou na jaře nebo podzim, v létě je plno práce se sekáním luk. A hadníky plazi opravdu využívají - pozorovali jsme na nich jak relativně hojné slepýše, tak i vzácnější zmiji nebo užovku" doplňuje Jana Bujoková, ředitelka organizace.
Sdílet článek na sociálních sítích
