Stromy ve městě nestačí jen sázet. Musí hlavně přežít

Když se ve městě mluví o zeleni, často se počítá hlavně to, kolik stromů přibylo a kolik se jich pokácelo. Jenže samotný počet vysazených kusů o kvalitě městské zeleně říká jen málo. Strom může být zasazený, vyfocený, započítaný do statistiky - a přesto za pár let uschnout nebo zůstat zakrslý v rozpálené dlažbě.

Právě mladé stromy v chodnících jsou nejzranitelnější. Kořeny mají málo prostoru, okolní dlažba a asfalt se v létě silně přehřívají a voda se k nim často nedostane včas. Proto se u nových výsadeb používají zavlažovací vaky. Jeden pojme zhruba 60 litrů vody a ta pak několik hodin pomalu odkapává přímo ke kořenům.

Ve vrcholném vedru Brno posiluje zálivku. Místo obvyklých dvou až tří cisteren může vyjet až šest a o víkendech se zvládne zalít přes pět set stromů. Někdy se pracuje i v noci. Je to péče, která není na první pohled moc vidět, ale pro mladé stromy může rozhodnout o přežití prvních sezon.

Zálivka je ale jen část problému. Stejně důležitý je výběr druhu. Některé dříve běžné stromy, například habr nebo jasan, v městském prostředí stále častěji narážejí na limity: sucho, horko, choroby, zhutněnou půdu nebo zimní posypovou sůl. Naopak lépe se v ulicích mohou uplatnit druhy jako babyka, sakura nebo dřezovec, pokud jsou správně vysazené a udržované.

Rozdíl přitom není jen estetický. Vhodně zvolený strom dokáže v horkém městě ochladit povrch výrazně lépe než strom, který se na dané místo nehodí. Důležité tedy není jen to, kolik stromů město vysadí, ale kolik z nich za několik let vytvoří skutečnou korunu a kolik chodníku nebo náměstí zastíní.

Tady se dostáváme ke klíčovému pojmu: korunový zápoj. Jinými slovy nejde o počet kmínků v tabulce, ale o reálnou plochu, kterou budou koruny stromů jednou pokrývat stínem. Tisíc stromů vysazených bez rozmyslu může město ochladit méně než stovka stromů, které mají správný druh, dostatek prostoru pro kořeny a péči v prvních letech.

Brno proto připravuje standard uličních stromořadí, který má sjednotit pravidla pro výsadbu, péči i požadavky na prostor pro kořenový systém. Podobný standard už má Praha a Brno z něj vychází. Smyslem je, aby se u nových ulic, rekonstrukcí i developerských projektů počítalo se stromy jako s dlouhodobou městskou infrastrukturou, ne jako s dekorací na závěr stavby.

Z pohledu adaptace měst na horko je to zásadní. Strom zasazený do malého otvoru v dlažbě bez prostoru, vody a správného druhového výběru je riziková investice. Strom, který přežije, doroste a vytvoří korunu, je naopak jeden z nejúčinnějších způsobů, jak ve městě snižovat teplotu, zlepšovat mikroklima a dělat veřejný prostor obyvatelnější.

Debata o městské zeleni by se proto měla méně točit kolem jednoduché otázky ,,kolik stromů jsme zasadili" a víc kolem otázky ,,kolik z nich bude za deset let opravdu dávat stín".

Podrobněji jsem téma rozebral v článku na https://www.brnopodlupou.cz/temata/stromy-v-brne-sucho/

Autor: Miroslav Kubásek