Stále více lidí na internetu vyhledává klimatický žal, vyplývá z dat Googlu

Na internetu vzrostl počet dotazů souvisejících s "klimatickým žalem", vyplývá z dat, která společnost Google sdílela se serverem BBC News. Studie naznačují, že ženy jsou environmentální úzkostí postiženy více než muži.

Nárůst lesních požárů, povodní a sucha po celém světě jsou jen některé z velmi viditelných příznaků klimatických změn. Méně se však hovoří o jejich dopadu na lidskou mysl. Environmentální žal - definovaný jako pocity úzkosti z dopadů změny klimatu - je celosvětově hlášen zejména u dětí a mladých lidí.

Data na serveru Google Trends ukazují, že vyhledávací dotazy týkající se "environmentální úzkosti" se dramaticky zvýšily. Počet vyhledávacích dotazů v angličtině týkajících se "klimatického žalu" za prvních deset měsíců roku 2023 je 27krát vyšší než za stejné období roku 2017. Ve stejném období nastal prudký nárůst v souvislosti s tímto tématem i v dalších světových jazycích.

Největší podíl na celosvětovém počtu vyhledávacích dotazů souvisejících s klimatickou úzkostí měly v posledních pěti letech severské země. Ve Finsku, Švédsku, Dánsku a Norsku více než 40 procent vyhledávacích dotazů souviselo "obavami z klimatu".

Google v posledních 12 měsících zaznamenal také celosvětový nárůst vyhledávacích dotazů týkajících se budoucnosti planety spolu s dotazy na životní prostředí.

"Když se podíváte na druh dotazů, které lidé vyhledávají, je zřejmé, že hledají porozumění, ale také chtějí jednat," uvedl mluvčí. "Například dotaz 'jak řešit změnu klimatu' byl v posledních dvou letech jednou z celosvětově nejčastějších otázek týkajících se změny klimatu."

Společnost Google nezveřejnila údaje o pohlaví lidí, kteří vyhledávají dotazy související s "obavami z klimatu", ale výzkumy naznačují, že ženy jsou k obavám z klimatu náchylnější než muži.

Výsledky studie z roku 2023 zveřejněné v akademickém časopise Sustainability ukázaly, že respondentky z celého světa uváděly "větší míru obav a negativních emocí" v souvislosti se změnou klimatu. Mužští respondenti byli naopak "optimističtější a vyjadřovali větší důvěru ve vládu". Analýza více než 44.000 respondentů z projektu European Social Survey z roku 2019 rovněž dospěla k závěru, že ženy zaznamenaly větší obavy ze změny klimatu než muži.

Profesorka Susan Claytonová, která je spoluautorkou první studie, má pro to několik možných vysvětlení. Podle ní je jedním z důvodů, proč ženy trvale uvádějí vyšší míru obav, to, že jsou otevřenější diskusi o emocích.

Zároveň se některé ženy mohou více obávat klimatických změn, protože jsou více než muži ohroženy tím, že zažijí některé jejich reálné dopady. "Po extrémních klimatických událostech se často setkáváme se zvýšenou mírou domácího násilí, a když jsou lidé v důsledku změny klimatu nedobrovolně vysídleni, před ženami se otevírá hrozba sexuálního násilí nebo obchodování s lidmi," říká. Vysoké teploty a znečištěné ovzduší také mohou mít vliv během těhotenství.

Existují i výzkumy, které naznačují, že ženy mají větší pravděpodobnost úmrtí při katastrofách souvisejících se změnou klimatu než muži. Nerovnost mezi pohlavími podle Claytonové znamená, že některé ženy v chudších zemích mohou mít v případě změny klimatu nedostatečný přístup k informacím. Je méně pravděpodobné, že budou moci cestovat na bezpečné místo, a mohou mít pečovatelské povinnosti, které znamenají, že upřednostňují bezpečnost druhých před svou vlastní.