Neděle, 3. března 2024

Domažlický důl Na Kole, jediný přístupný důl na slídu v ČR, otevře další část

Domažlický důl Na Kole, jediný přístupný důl na slídu v ČR, otevře další část

Další jedinečnou atrakci, komoru s až 1,5 metru silnou vrstvou zářivě bílého křemene, nabídne od ledna domažlický důl Na Kole. Jediný zpřístupněný důl na slídu v ČR je otevřený více než rok a o jeho návštěvu mají zájem lidé z celé republiky. Ve stovkách metrů štol a zatím dvou komorách jsou zde jako v učebnici geologie k vidění horniny a nerosty vzniklé v hloubce několika kilometrů i tektonické procesy, jimiž Země za stovky milionů let prošla, řekl ČTK Jaroslav Dvořák ze spolku Domažlický dějepis, který důl vlastní a otevřel ho veřejnosti.

Do dolu, který je pod zhruba dvacetimetrovým kopcem, se vstupuje mezi řadovými garážemi na okraji Domažlic. Už u vchodu do 330 metrů dlouhé hlavní chodby je zajímavostí masa ruly, která vznikla přeměnou sedimentu pravěkého mělkého moře, řekl Dvořák. Cesta do středu kopce, osvětlená světlem z baterek, připomíná díky statisícům šupin a až dvaceticentimetrovým krystalům třpytivé slídy pohled na noční hvězdnou oblohu. V hrubozrnné magmatické hornině pegmatitu, vzniklé před stamiliony let v hloubce až 11 kilometrů, jsou spolu se slídou uložené i bílé křemeny a světlé živce a mezi nimi jsou také beryly, křišťály či černé skoryly. Při podrobném zkoumání lze místy najít krystalky modrého lazuritu a růžových granátů. Když se baterky zhasnou a lampou s UV světlem se posvítí na určitá místa, fluorescenční minerály v načervenalé, zelenavé či modravé barvě vytvoří dojem vesmírné mlhoviny. "Ještě nemáme rozbory, o které minerály se jedná. Tato vlastnost vzniká například příměsí určitého prvku v minerálu při jeho vzniku," řekl Dvořák.

Třetí komora, která se otevře od nového roku, je největší. "Jedná se součást ložiska, kde jsou dvě čočky křemene, jsou to vrstvy s mocností od 70 do 150 centimetrů. Je to krásný bílý křemen a je to rarita, kterou v Čechách v současnosti nemůžeme jinde vidět, protože ostatní pegmatitové doly jsou nepřístupné," popsal Dvořák.

V dole Na Kole je hlavní štola, zakončená šestnáctimetrovou větrací šachtou, asi ve dvou třetinách chodby jsou odbočky do vedlejších chodeb s dómy o výšce až šest metrů. Slída se na Domažlicku získávala už v 19. století, za druhé světové války se Němci k její těžbě uchýlili z nouze. Válečný konflikt je připravil o obchodní vztahy se světem, a tedy i o zdroj kvalitní a levné slídy, kterou Anglie těžila v Indii. Slídu ale průmysl potřeboval jako izolant do komutátorových motorů a do kondenzátorů. "Němci ji podle našich informací používali i místo skel do leteckých přístrojů, protože slída vydrží určité mechanické namáhání," řekl Dvořák.

Na Kole se těžilo od listopadu 1943 do dubna 1945, na těžbě pracovalo až 80 horníků. Cena ale byla vysoká - zatímco kilogram předválečné slídy z Indie stál 80 korun, kilo domažlické slídy přišlo na 240 korun. Aby Němci vylepšili ekonomiku, spolu se slídou získávali z pegmatitu také křemen pro sklářství a živec používaný v keramickém průmyslu.

Po ukončení těžby byl důl desetiletí opuštěný, chodili do něj jen nezvaní návštěvníci, kteří tam nanosili až metrické centy odpadků a nepořádku. Vyčistit chodby a komory a upravit je pro zpřístupnění si vyžádalo stovky hodin práce. "Dělali jsme na tom v pěti lidech a v současné době to děláme tři nebo dva lidé. Museli jsme vynosit odpadky, obnovit odvodňovací stružky, protože tady bylo skoro tři čtvrtě metru vody," řekl Dvořák. Důl Na Kole není podle něj jenom jediným přístupným dolem na slídu v Česku, ale také asi nejčistším dolem v republice. Lidé ze spolku Domažlický dějepis se totiž spojili s domažlickými a folmavskými dobrovolnými hasiči, kteří s pomocí techniky a 65.000 litrů vody stěny omyli od nánosů, takže se blyští slídou a září bílými křemeny. V takovém stavu neviděli důl ani horníci, kteří v něm před 80 lety pracovali.

Důl je otevřený celoročně, prohlídky je nutné si předem rezervovat. V jedné skupině s průvodcem může jít nejvýše deset návštěvníků. Do budoucna zde chtějí vystavit luminiscenční nerosty z Čech a nalezišť ve světě, větrací šachtu by mohly k výcviku využívat složky integrovaného záchranného systému. Projekt víceúčelového využití zatím zasypané větrací šachty je ve fázi prvotních příprav.

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů