Muzeum v Poličce odhaluje tajemství jarních zvyků a květinových tradic

Muzeum v Poličce na Svitavsku věnuje další výstavu rostlinám a jarním zvykům předků. Potrvá od středy do 12. dubna. Ještě v 19. století bylo obvyklé, že hospodář o Velikonocích pomladil pomlázkou hospodyni, ona potom na oplátku jeho. Aby zajistili zdraví všech členů domácnosti i hospodářských zvířat, dostal pomlázkou symbolicky i dobytek. ČTK to řekla etnografka Stanislava Cafourková.

"Tomu se říká kontaktní magie. Vždycky zdůrazňuji, ať se holky zase vrátí k původní tradici. Protože všichni chceme být zdraví," řekla Cafourková.

Výstava nazvaná Kytice jarních zvyků se věnuje hlavně rostlinám, které jarní období provázely. Návštěvníci poznají, jaké rostliny patří k postnímu období a Velikonocům, i ty, které provázely stavění máje, letnice či svatojánskou noc. Výstava představí nejen jejich botanické vlastnosti, ale také symbolický význam, který jim lidé přisuzovali.

"Touhu po trvalém, barevném létu dokládají květinové motivy na nábytku, krojích, výšivkách či nádobí. Výstava ukazuje, jak se příroda stala nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro lidové umění i každodenní život," řekla Cafourková.

Expozice ukazuje kvetoucí rostliny i ratolesti. Pomlázka byla tou největší ratolestí, kterou lidé o Velikonocích splétali z vrbových proutků. Například na Smrtnou neděli se vynášela smrtka, byla dělaná z vymlácené slámy.

Na Květnou neděli lidé přinášeli léto, používali k tomu obvykle vršek smrčku ozdobený stuhami, svatými obrázky nebo vyfouknutými vejci. "Většinou s tím chodily děti nebo dívky, dostávaly koledu nebo syrová vajíčka, tím získaly něco na přilepšenou. Na Květnou neděli se pak světily kočičky," řekla Cafourková.

Polička se rovněž pyšní slavným rodákem, Bohuslavem Martinů. Skladatel jaro miloval, stejně tak jeho žena Charlotte, která pocházela z obce Vieux-Moulin ve Francii. Na první jarní den se Martinů se svou milou oženil. "Bydleli na spoustě míst, pokud to bylo možné, Charlotte si tam pořídila zahrádku," řekla etnografka.

Už Ferdinand Martinů, otec Bohuslava, měl rád květiny a pěstoval je na ochoze kostelní věže, kde rodina bydlela. Na svoji dobu měl v truhlíkách rozkvetlé méně známé druhy, jako byly gloxinie nebo begónie. "Chodili se na ně dívat zahradníci. Když se přestěhovali do ulice Svépomoc, splnil si svůj sen a měl zahrádku," řekla Cafourková.

Rozkvetlou louku na výstavě zastoupí dioráma, v němž jsou květiny, které rostou od jara do června. Část prostor výstavy je vyčleněna pro návštěvnické aktivity. Lidé si mohou vytvořit velikonoční dekorace, užít si rodinný souboj v jarním pexesu či dominu nebo se naučí květomluvu.