Vědci: Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho rodiče

Žába skokan Grafův při rozmnožování nemíchá dohromady genetickou informaci obou rodičů, ale vždy jen jednoho z nich. Objev popsali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR. Skokan Grafův obývá území Francie a Španělska. Čechům ve spolupráci s kolegy z Polska a Francie se podařilo v genomu tohoto obojživelníka označit a barevně odlišit chromozomy obou předpokládaných rodičovských druhů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

"Výsledky celogenomové hybridizace na chromozomech skokana Grafova nám zřetelně odlišily chromozomovou sadu jednoho rodičovského druhu od druhého. Obarvený karyotyp tohoto jihoevropského skokana tak vypadá, jako bychom se dívali na první generaci křížence obou rodičovských druhů. My ale víme, že se v populacích zpětně kříží se svým rodičovským druhem minimálně stovky či tisíce let," uvedl k výsledkům studie Lukáš Choleva z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Pokud by se genetická informace od matky a otce normálně vyměňovala tak, jak je to u většiny ostatních obratlovců včetně člověka, pak by jednotlivé chromozomy byly barevnou mozaikou obou rodičovských druhů. "Je tak zřejmé, že skokan Grafův je skutečně dalším příkladem evropského obojživelníka, který se rozmnožuje typem klonální reprodukce, při kterém umí předat do další generace genom jen jednoho rodiče - buď svého otce, nebo své matky - ale nikdy obou rodičů, jak je tomu u nás," řekl Choleva.

Výsledky práce pomáhají lépe porozumět biologii a rozmanitosti obojživelníků, kteří hrají na planetě nezastupitelnou ekosystémovou roli, uvádí tisková zpráva. Podle Cholevy je vlastně paradoxem, že se o evoluci reprodukčních strategií vědci dozvídají od obojživelníků, kteří jsou právě kvůli svému způsobu rozmnožování, striktně vázanému na vodní prostředí, jednou z nejohroženějších skupin živočichů na světě.

Neobvyklý způsob takzvaného klonálního rozmnožování vědci před třemi lety zaznamenali u skokana zeleného. Vytváří pohlavní buňky jako své vlastní klony a rozmnožuje se bez přítomnosti samiček.

Podle AV se na pracovišti v Liběchově na Mělnicku, které je součástí Ústavu živočišné fyziologie a genetiky, vědci dlouhodobě věnují výzkumu alternativních reprodukčních strategií obratlovců - hlavně procesům, pomocí kterých tělo zvířete vytvoří klonální buňku.