Omezit rizika havárií na řekách má novela, kterou schválil Senát

Omezit rizika havárií na řekách a zpřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes v reakci na otravu řeky Bečvy chemikáliemi v roce 2020 schválil Senát. Rozhodl o tom poměrně těsně kvůli snaze části senátorů usnadnit výstavbu malých vodních elektráren, proti čemuž se ale postavil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novelu nyní dostane k posouzení prezident.

Havárie na vodách se podle novely budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod.

Senátní výbory hospodářský a pro životní prostředí doporučovaly, aby plánování a výstavba malých vodních elektráren byly ze zákona pokládány za převažující veřejný zájem tak jako u jiných zařízení k výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Podle Hladíka by to ale bylo v rozporu s evropskou směrnicí o ochraně přírody a krajiny. Ministr pohrozil, že v případě přijetí návrhu by novelu stáhl, což by ale podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) v současné fázi projednávání už udělat nemohl.

Senátor Jaroslav Chalupský (za Svobodné) uvedl, že loni bylo v Česku 1408 malých vodních elektráren, které by mohly být dobudovány na zbývajících z 6000 jezů. Předseda hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN) poznamenal, že vodní elektrárny jsou daleko lépe regulovatelné než větrné a solární. "Ta vodní elektrárna vodu nespotřebovává, ona ji nesežere," podotkl. Martin Krsek (za SEN 21) namítal, že vodní elektrárny omezují průtok vody a přispívají k jejímu odpařování. Novelu nakonec podpořilo beze změn 36 ze 67 přítomných senátorů, tedy pouze o dva více, než bylo třeba.

Novela zavádí největším znečišťovatelům, kteří vypouštějí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů, povinnost kontinuálního sledování vypouštěných látek. Výjimku budou mít teplárny a elektrárny, a to pouze pro taková zařízení, která používají chemikálie k úpravě vody nebo pro obdobné stanovené účely.

Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M., přičemž přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie a vojenská policie.

Kdo zjistí nebo způsobí havárii na vodních tocích, bude ji muset podle novely ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasiči uvědomí vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, Českou inspekci životního prostředí, správce povodí a zástupce samosprávy obce. Hasiči na místě havárie zahájí záchranné a likvidační práce. Po příjezdu zástupce vodoprávního úřadu úředník převezme řízení prací při likvidaci havárie a vyšetřování příčin.

Povolení pro nakládání s odpadními vodami nebudou muset mít letní dětské tábory, aby nemusely budovat třeba plastové jímky nebo čistírny. Výjimka nebude platit pro celoroční tábořiště provozovaná zpravidla komerčně. Podmínkou bude, že v táboře bude nejvýše 60 dětí do 15 let a bydlet budou výhradně ve stanech. Novela rovněž upravuje odpovědnost za zvládání povodní v případě Prahy. Pokud by byla povodeň na Vltavě, odpovědnost by přebíral magistrát, v případě menších toků, jako je Botič, Rokytka a Šárecký potok, by zůstala na městských částech.

Otravu řeky Bečvy z 20. září 2020, při které uhynulo přes 39 tun ryb, podle rozhodnutí vsetínského okresního soudu z loňského října způsobila rožnovská společnost Energoaqua. Trest ale firmě neuložil. Jelikož se podle soudu nepodařilo zjistit konkrétního viníka otravy, není za ni právnická osoba trestně odpovědná. Firma se však při havárii podle soudkyně Ludmily Gerlové mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí. Ředitele podniku Oldřicha Havelku obžaloby zprostil. Verdikt soudu v hlavní větvi případu není pravomocný.