Konkurenceschopnost v Evropě - Rozhovor s Janem Mračkem členem představenstva Hospodářské komory

Pro web České asociace odpadového hospodářství jsme s několika dotazy oslovili pana Jana Mračka, člena představenstva Hospodářské komory. Zajímal nás jeho pohled na otázky faktické konkurenceschopnosti firem v Evropě ve srovnání s dalšími kontinenty. Dotazy pokládal Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Na podobné téma jste nedávno odpovídal pro časopis Hospodářské komory. Jak vnímáte současnou situaci z pozice celorepublikové organizace, která hájí zájmy podnikatelů?

Jsme v ekonomicky velice zajímavých časech, kdy se Spojené státy vydávají k významnému škrtání administrativní zátěže v rámci výkonu státní moci, na druhou stranu ale vytvářejí řadu celních bariér ve světové ekonomice. Nechci se pouštět do politických soudů těchto kroků, nicméně jedno je nadmíru jasné - čas Evropské unie a České republiky jako jejího plnohodnotného člena přešlapovat na místě i pod tlakem vnějších okolností definitivně uplynul a musíme začít racionálně řešit ekonomické, bezpečnostní a ekologické problémy v kontextu světového dění.

Máte tím na mysli něco konkrétního?

Podle mého názoru jsou v posledních deseti letech ekonomické procesy v Evropě v zajetí ideologického přístupu k politice ochrany životního prostředí a jejího zneužívání, které již zcela viditelně ohrožují samou podstatu fungování evropského průmyslu i zemědělství. Iracionální stanovování nesmyslných cílů do závazných předpisů EU, které výrazně přesahují cíle našich globálních konkurentů, činí z našich českých a evropských firem zcela nekonkurenceschopné ve světové ekonomice a ohrožují sociální a ekonomickou stabilitu na kontinentu.

Máte na mysli třeba Green deal?

V současnosti Evropská komise pod vlivem nelichotivé ekonomické situace v EU připravuje reformu Green Dealu a já si zrovna pročítám jeden z údajně reformních aktů - Dohodu pro čistý průmysl. Podle něj má být základem konkurenceschopnosti snížení cen energií, protože v Evropě platíme za energie třikrát i čtyřikrát víc než v USA. Mimo jiné chce Brusel snížit ceny energií skrze snížení DPH a regulovaných poplatků i omezení závislosti na dovozu fosilních paliv. Můj názor je, že tato opatření jsou pouze obecná a nepovedou k žádnému zlepšení situace pro evropský průmysl. Pro naše dva uhelné kraje, které se staly otloukánky z důvodu ukončování těžby uhlí, je to neradostná zpráva.

Nicméně abych nebyl při legislativní ochraně životního prostředí kritický jen na orgány Evropské unie, v radě nesmyslných regulací si Česká republika prostřednictvím Ministerstva životního prostředí (MŽP) vystačí bohužel sama. Uvedu dva konkrétní příklady, kde Hospodářská komora vrátila či vrací racionalitu do nesmyslných regulací na národní úrovni, kterou ministerští úředníci považují za prospěšnou. V zájmu koho ale? První příklad byla novela zákona o vynětí ze zemědělského půdního fondu, která v původním znění z pera MŽP by v podstatě zablokovala výstavbu průmyslových hal na logistiku a skladování po celé zemi. HK argumentovala, že je přece jasné, že není veřejným zájmem stavět na úrodné zemědělské půdě průmyslové areály, ale striktní plošný zákaz podle bonity půdy, u níž státní orgány vycházejí z ocenění ze 60.-70. let !!! minulého století, může být v okolí řady měst ekonomickou katastrofou. Nakonec se HK podařilo po více než roční práci přesvědčit členky a členy Poslanecké sněmovny, že vznosný cíl MŽP může mít velice negativní dopady a přijatá právní norma není tak striktní (ale ne zdaleka ideální).

A tím druhým příkladem je co?

Jako druhý příklad považuji dlouho připravovaný návrh zákona o zálohování PET lahví a plechovek z dílny MŹP. Ačkoliv nelze MŽP upřít, že na začátku vedla otevřenou debatu o cílech této úpravy, na druhou stranu zatím nám zůstává více otázek než odpovědí. Uvedu některé. Opravdu je zapotřebí zavádět povinný systém zálohování, když český systém třídění pomocí barevných kontejnerů je v podstatě nejefektivnější v celé Evropě (cca osm PET lahví z deseti je tímto způsobem vytříděno)? Nebude změna systému matoucí pro občany, kteří si zvykli na dnes funkční systém a rozšíření stání pro třídění je v ČR na velmi vysoké úrovni? Je v současné nelehké ekonomické situaci rozumné zdražovat výrobky o cenu - byť vratné - zálohy? Nenabourá rozpad současného systému sběru plastových lahví plnění dalších odpadových cílů, k jejichž splnění je Česká republika vázána evropskými pravidly? Nepovede vznik nového operátora systému k monopolizaci PET materiálu jen pro nápojářský sektor a neznevýhodní např. auto motive, či textilní průmysl?

Ano, tyto otázky nás trápily podobně jako řadu dalších organizací, které se proti této novele MŽP jednoznačně postavily. Ale co dělat dál, podobné návrhy se stále objevují a je zřejmé že stále více a více podkopávají tržní prostředí a tím i konkurenceschopnost evropských firem. Máte nějaké řešení?

Ano, mám. Na úrovni EU by měli zástupci ČR za prvé usilovat o zastavení přijímání veškerých dalších ekologických cílů, které se skrývají v různých právních aktech pod všeobjímajícím Green Dealem. A za druhé pojďme hlasitě a jednoznačně požadovat revizi všech předpisů části Green Dealu, tzv. Fit for 55 od roku 2019, které neprojdou testem skutečně seriózních dopadových studií.

Na národní úrovni by měla vláda ČR jako nejvyšší exekutivní orgán nařídit svým úředníkům (jedná se o legální postup v rámci subordinace) na ministerstvech do odvolání při jejich jednáních na evropské úrovni nepodporovat žádné nové závazky s negativním dopadem na český a evropský průmysl a naopak podporovat jejich revokaci.

Už teď slyším reptání o tom, že je to nereálné, šílené atd. Ok, já opravdu nejsem radikál, ale jaká je alternativa? Jen další zaostávání ČR a celého evropského hospodářského prostoru. Myslím si, že nikdo z nás nechce odevzdat našim dětem evropský kontinent v ekonomickém, sociálním a politickém rozvalu, ale k tomu bude zapotřebí i silný hlas podnikatelů, kteří se na rozdíl od úředníků umí zkušenostmi ze svého života vypořádat s těžkostmi i bez zavádění dalších regulací.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství