Odborníci: Zastropování emisních povolenek ohrozí investice do zelené energie

Pokud by byl nastaven horní limit ceny emisních povolenek (EU ETS) v Evropské unii, Česká republika by přišla až o 150 miliard korun, které by jinak směřovaly do investic na zateplování, obnovitelné zdroje energie a další opatření. Dnes to uvedli odborníci na semináři s názvem Co by se stalo, kdyby byla zastropována cena emisní povolenky?, který pořádalo Hnutí Duha. Podle nich by krok narušil nejen financování klimatických politik, ale i motivaci pro investice do větrných a solárních elektráren, u nichž by se snížila návratnost investic.

Výnosy z prodeje emisních povolenek jsou jedním z hlavních zdrojů peněz pro programy jako Nová zelená úsporám, dotace na fotovoltaiku pro obce nebo rekonstrukce tepláren. "Zastropování ceny na 40 eur za tunu oxidu uhličitého od roku 2027 by znamenalo ztrátu 80 miliard korun pro Modernizační fond a 69 miliard z národních aukcí," řekl Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Při současné ceně kolem 80 eur přitom Česko může získat až 386 miliard korun na investice do zelené energie a úsporná opatření.

Změna cenového stropu by podle odborníků oslabila i návratnost investic do obnovitelných zdrojů energie. "Cena emisní povolenky se přímo promítá do návratnosti například větrných elektráren," uvedl Matěj Kolouch Grabovský z Fakta o klimatu. Dodal, že pokud by cena za emise oxidu uhličitého byla nízko, investice do větru by se nemusely vyplatit.

Tatiana Mindeková z Ember Energy připomněla, že cena plynu zůstává i po odeznění krize dvojnásobná oproti předkrizové úrovni. "EU je nadále závislá na drahém dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Dotace na plyn rostou a zatěžují veřejné rozpočty," řekla. Jako řešení doporučila další rozvoj obnovitelných zdrojů, přeshraniční propojení sítí, flexibilitu energetického systému a posílení skladovacích kapacit.

Zelená dohoda pro Evropu (GreenDeal) podle ní přinesla benefity i mimo snižování emisí. V roce 2024 pokrývají vítr a slunce téměř polovinu spotřeby elektřiny v EU. Díky tomu unie ušetřila 59 miliard eur, které by jinak zaplatila za dovoz uhlí a plynu.

Odborníci se shodují, že myšlenka zastropování ceny povolenek je v EU okrajová a nerealistická, zvlášť vzhledem k již zavedenému systému a jeho výsledkům. "Nízký strop by znamenal méně peněz do levných, čistých zdrojů energie, menší úspory a větší závislost na rizikovém dovozu," míní Koželouh. Dodal, že v rámci EU se v otázce zastropování jedná o výrazně menšinový názor.

Evropský systém obchodování s emisemi je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů. Funguje na principu, kdy je stanoven celkový limit emisí pro zapojené sektory, jako jsou energetika, průmysl a letectví, a podniky musí nakupovat povolenky na každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí. Počet povolenek se postupně snižuje, což motivuje firmy k investicím do čistších technologií. Systém pokrývá přibližně 40 procent emisí EU a je klíčovým prvkem strategie ke splnění cílů klimatické neutrality do roku 2050.