Ekologové koupili pole. Chtějí pomoci přírodě
Chtějí, aby na polích vznikaly meze, remízky a aleje. Podle ekologů z organizace
Čmelák jich ale stále vzniká málo. Zemědělce ani vlastníky půdy k tomu totiž nic
nemotivuje. ,,Nechtěli jsme už jen sledovat nekonečné diskuse o tom, proč to
nejde, a raději jsme se rozhodli jedno pole, naše první, sami koupit,"
konstatuje vedoucí organizace Čmelák Jan Korytář.
Chtějí, aby na polích vznikaly meze, remízky a aleje. Podle ekologů z organizace Čmelák jich ale stále vzniká málo. Zemědělce ani vlastníky půdy k tomu totiž nic nemotivuje. ,,Nechtěli jsme už jen sledovat nekonečné diskuse o tom, proč to nejde, a raději jsme se rozhodli jedno pole, naše první, sami koupit," konstatuje vedoucí organizace Čmelák Jan Korytář.
Protáhlý zatravněný pás o velikosti 2,6 hektaru leží v Brništi, nedaleko Liberce. Oficiálně je to orná půda, už několik let na ní ale nikdo nehospodaří, a tak zarostla trávou a plevelem. ,,I v tomto stavu je zde víc přírody než na vedlejších polích, ale takovýto stav není náš cíl. Harmonická krajina, kde je místo pro potřeby lidí i pro přírodu, by měla vypadat jinak," vysvětluje krajinná ekoložka Karolína Hrbková z Čmeláku.
A právě to chtějí ekologové z Čmeláku ukázat svým projektem "Nejkrásnější pole na světě", který právě spouštějí. Jako první vysázejí po jeho okraji téměř kilometr dlouhý pruh z původních druhů stromů a keřů. Jeho součástí budou také malé kamenné zídky, které budou útočištěm pro mnohé živočichy. Zbytek bývalého pole by měl v budoucnu sloužit jako pastvina. A v plánu toho mají mnohem víc.
,,Pokud chceme, aby bylo v naší krajině víc života, musíme část půdy vrátit zpátky přírodě. Stačilo by pouhých 10 % a naše krajina by mohla být mnohem pestřejší a plná života. Nemusí to být jen stromy či keře, ale i pestré louky nebo mokřady. Jenže se o tom všem zatím spíš stále jen mluví," doplňuje Korytář.
Pro zemědělce trochu noční můra, pro přírodu ráj
Čmelák spolupracuje i s některými zemědělci, kteří mají zájem na svých polích také něco podobného udělat, ale nemají na to čas ani kapacitu - řešit získávání dotací na výsadby a celou složitou dotační agendu. Je to pak samozřejmě trochu složitější - orat nebo sklízet dvě menší pole, než jedno velké. Jenže p ekologů, pokud chceme mít krajinu v lepším stavu, jiná cesta není.
A zájem o spolupráci je. ,,Zemědělcům se někdy zbytečně nasazuje psí hlava, že je zajímají jen výnosy a peníze, ale my máme jinou zkušenost. Zemědělce nepoučujeme, ale snažíme se najít společnou řeč. A pomalu se to daří. Jsme rádi za každé nové místo pro přírodu, které se nám podaří společně vybudovat," doplňuje Hrbková.
Malé kroky k velkému cíli
Vedle toho chce Čmelák spolu s dalšími členskými organizacemi Koalice pro krajinu, prosadit hlavně změnu dotační politiky. Jde o to, aby se práce pro přírodu zemědělcům vyplácela. Jedním z cílů je proto i zásadní zjednodušení pravidel pro získání dotací tak, aby dobré nápady nebrzdila zbytečná byrokracie.
,,Nemůžeme ani nechceme vykoupit všechna pole v Česku. Ale můžeme ukázat, že i malé změny mají svůj význam." uzavírá Jan Korytář.
Sdílet článek na sociálních sítích