Vědci zmapovali rozmanitost houbových partnerů rostlin

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd ČR (AV ČR). Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Podle autorů jsou mykorhizní houby přehlíženou, ale zásadní složkou suchozemských ekosystémů. Studie byla publikována v časopise Nature.

Mykorhizní houby tvoří pod zemí rozsáhlé sítě vláken, takzvaných hyf, které propojují kořeny rostlin s půdou a zajišťují obousměrný tok živin. Ovlivňují rozmanitost vegetace, produktivitu ekosystémů a významně se podílejí na ukládání uhlíku do půdy. Přesto dosud nebyla biodiverzita těchto organismů systematicky zohledňována v ochranářských strategiích životního prostředí.

Výzkumný tým analyzoval více než 2,8 miliardy sekvencí hub ze 25.000 lokalit ve světě. Získaná data ukázala, že většina území s vysokou přírodní rozmanitostí se nachází mimo oficiálně chráněné oblasti, a je tedy ohrožena lidskou činností.

"Společně s kolegy jsme identifikovali klíčové oblasti s mimořádnou rozmanitostí mykorhizních hub, které mají zásadní vědecký i společenský význam," uvedl Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Mykorhizní houby přispívají i k regulaci klimatu. Rostliny jim ročně předají zhruba 3,6 miliardy tun uhlíku, což podle autorů přispívá k tomu, že 75 procent suchozemského uhlíku je uloženo v půdě. Tím se snižuje množství oxidu uhličitého v atmosféře.

Přesto se podle výzkumníků ochraně těchto mikroskopických, ale zásadních organismů věnuje jen minimální pozornost. Mykorhizní houby jsou často neviditelné, ale tvoří základní složku podzemních ekosystémů, kterou by měly zohlednit plány obnovy krajiny i strategie péče o přírodu.

"Diverzita je ve skutečnosti něco jako pojistka - čím více symbiotických houbových pomocníků v půdě žije, tím lépe si rostliny mohou vybrat partnera, který jim zajistí nejlepší přísun živin pro růst," řekl Baldrian. Dodal, že vyšší druhová rozmanitost zvyšuje šanci, že se ekosystém zotaví i po závažném narušení, jako jsou požáry, sucha nebo kůrovcové kalamity.

Databáze GlobalFungi, která byla klíčová pro získání nových poznatků, je jednou z největších veřejně dostupných katalogů půdních mikroorganismů na světě. Provozuje ji tým mikrobiálních ekologů z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Slouží nejen pro vědecký výzkum, ale i pro praktické hospodaření v krajině. Pokrývá všechny suchozemské oblasti světa, 30 vědců na ní pracovalo tři roky.