Povolení geologických průzkumů čelí žalobám obcí na všech lokalitách
Obce již ze všech čtyř lokalit ohrožených možným umístěním hlubinného úložiště
vysoce radioaktivních odpadů žaluji povolení Ministerstva životního prostředí.
Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů
(SÚRAO) prováděla vrty a další geologické práce. Po samosprávách z lokalit
Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína, které dostaly povolení jako
první, podaly žaloby i obce z Vysočiny a to z lokalit Hrádek z Jihlavska a
naposledy nyní i z Horky z Třebíčska.
Obce již ze všech čtyř lokalit ohrožených možným umístěním hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů žaluji povolení Ministerstva životního prostředí. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prováděla vrty a další geologické práce. Po samosprávách z lokalit Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína, které dostaly povolení jako první, podaly žaloby i obce z Vysočiny a to z lokalit Hrádek z Jihlavska a naposledy nyní i z Horky z Třebíčska.
V žalobách namítají především, že ministerstvo při stanovení průzkumných území pro geologické práce nedostatečně zvážilo veřejné zájmy na ochraně vody, přírody i krajiny, možností udržitelného rozvoje dotčených obcí i pro další generace, ale žalují také nedostatečnou ochranu vlastnických práv. Důvodem pro tyto právní kroky je rovněž fakt, že jak ministerstvo, tak SÚRAO odmítly obcím poskytnout připravené projekty geologických prací. Ty tak v průběhu povolování vůbec nemohly ovlivnit potřebné podrobnosti plánovaných prací. Zvláště, když k nim patří i hluboké geologické vrty s reálnými negativními dopady do života blízkých obcí.
Mezi žalobními důvody samosprávy zmiňují i nedostatečně určený cíl prací. Urychlené schování nebezpečných odpadů pod zem nemusí být z dlouhodobého hlediska tím nejbezpečnějším, ale také ekonomickým řešením. Na druhou stranu zájmem České geologické služby jako příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí je podílet se na základě uzavřených smluv se SÚRAO na hodnocení výsledků naplánovaných geologických prací. Obce proto kritizují i podjatost rozhodování ministerstva v této věci.
Již vloni pak spolek Zdravý domov Vysočina s podporou obcí z lokality Horka a nyní také Platformy proti hlubinnému úložišti podal stížnost k výboru mezinárodní Aarhuské úmluvy z důvodu nedostatečných práv veřejnosti při rozhodování o úložišti [1], což je v rozporu s mezinárodními závazky.
,,Všechny lokality podaly žaloby proti povolení geologických průzkumů. Nebyly jsme seznámeni s projekty geologických prací, SÚRAO bedlivě tajilo i konkrétní pozemky, kde by geologické vrty měly probíhat. Takto si rozhodně nepředstavujeme transparentní postup. A stále je z procesu zcela odstraněna široká veřejnost! Rychlé schování vysoce radioaktivních odpadů pod zem není podle obcí ani bezpečné, ani ekonomicky výhodné řešení. Už nyní se bavíme o navýšení z původních 111 miliard na 270 miliard korun a více," říká Zdeněk Souček, mluvčí Platformy proti úložišti a starosta obce Rudíkov z lokality Horka.
Sdílet článek na sociálních sítích
