Vlna veder na cestě: Jaká opatření pomáhají městům a obcím?

12. srpna 2025

Podle aktuální předpovědi se koncem tohoto týdne a v průběhu příštího týdne očekává horké počasí po celé České republice. Důsledky tohoto počasí pociťují zejména hustě zastavěná vnitřní města - se svými uzavřenými povrchy a nedostatečným zastíněním se rychle zahřívají a vytvářejí tzv. tepelné ostrovy. Minimální množství městské zeleně často nestačí toto teplo regulovat, a proto se v těchto oblastech dále hromadí. ,,Za takzvaných tropických nocí, kdy teploty neklesají pod 20 stupňů a vznikají tepelné ostrovy, ani noční větrání nezajišťuje ochlazení. Pasivní strategie chlazení, jako je vnější stínění, zelené fasády či střechy a používání stavebních materiálů akumulujících energii, jsou proto klíčové pro udržení příjemné teploty v obytných prostorách," vysvětluje Gregor Grassl, Associate Partner a ředitel oddělení Green Urban Development v globální poradenské společnosti Drees & Sommer.

Cílená opatření mohou nejen snížit tepelný stres ve městech, ale také zlepšit kvalitu ovzduší, zvýšit energetickou účinnost a podpořit biologickou rozmanitost. Podle Gregora Grassla již existují praktická řešení, jak extrémní teploty ve městech zmírnit. Tato opatření mohou výrazně zlepšit kvalitu života obyvatel a zároveň zvýšit odolnost měst vůči důsledkům klimatické krize. Způsoby, jak je lze obzvláště účinně realizovat, ukazují například německá města Düren, Dormagen a Rastatt. Společnost
Drees & Sommer již tato města podpořila při adaptaci na extrémní počasí a vypracovala následující klíčová doporučení.

1. Dostatečné zastínění

Nejjednodušším a nejlevnějším způsobem, jak chránit ulice a volná prostranství před vedrem, jsou stromy a další stínicí prvky. Jednoduché metody, jako jsou přístřešky na autobusových zastávkách nebo lavičky ve stínu, umožňují lidem odpočívat, když je velké horko. ,,Osazení stromů ve městech je nesmírně důležité. Stromy poskytují nejen stín, ale také ochlazují vzduch odpařováním," vysvětluje Gregor Grassl. V německém Rastattu zajišťuje v létě nižší teploty přibližně 1 000 nově vysazených stromů v městské zástavbě. Pohlcují také CO₂ a znečišťující látky, produkují kyslík a tím zajišťují lepší kvalitu ovzduší.

2. Chlazení pomocí rostlin: zelené fasády a přeměna neprodyšných povrchů

Pro lepší mikroklima hrají důležitou roli také prodyšné povrchy. ,,Náměstí a městské komunikace nemusí být nutně z asfaltu. Štěrkové povrchy nebo zatravňovací dlažba snižují tepelný efekt a jsou dokonce levnější než asfalt," říká Gregor Grassl. Kromě stromů a zelených ploch je ozelenění fasád také účinným způsobem, jak zlepšit místní klima ve městech. Realizace těchto opatření často vyžaduje značný čas, ale existují i jiná rychlejší řešení, jak zmírnit tepelný stres. V německém Dormagenu byly na frekventovaných místech a na pěší zóně instalovány fontánky s pitnou vodou zdarma. Ty mají nejen podporovat pitný režim, ale také předcházet nemocem z horka a chránit tak zdraví obyvatel města.

3. Používání reflexních a světlých materiálů

Kromě většího počtu zelených ploch mohou v boji proti horku ve městech pomoci také světlé reflexní materiály. Tyto materiály snižují v horkých dnech nadměrné teplo. ,,V městském plánování se tomu říká albedo efekt," vysvětluje Grassl. Krátkovlnné záření se odráží a materiál se nezahřívá.

Výsledky dosažené albedo efektem jsou pozitivní zejména v hustě zastavěných oblastech s velkými střešními plochami. Nejvhodnějšími povrchy pro tuto strategii jsou světlé betonové plochy, dlažba z betonu nebo přírodního kamene a povrchy vázané na štěrk. Kombinace drsných povrchů, porézních materiálů a světlejších barev nátěrů rovněž zajišťuje nižší teploty a vyšší schopnost odrážení tepla.
V případě potřeby lze stávající povrchy zesvětlit již nyní aplikací světlého nátěru nebo povlaku.

4. Chlazení v noci pomocí nízkoenergetických řešení

Mnoho lidí si neuvědomuje, že klimatizační systémy ještě více zhoršují efekt tepelného ostrova. ,,Klimatizační systémy v podobě splitových jednotek jsou pro venkovní prostor dvojnásob škodlivé, protože běží přesně v době, kdy je horko. Zatímco ochlazují interiér, přesně ve stejnou dobu ohřívají exteriér kvůli odpadnímu teplu. To znamená, že je potřeba ještě více chladit. Je to začarovaný kruh," komentuje Gregor Grassl.

V budovách je lepší spoléhat se na nízkoenergetické systémy. To zahrnuje instalaci velkého množství akumulační hmoty v budově, která se v noci ochlazuje pomocí venkovního vzduchu. Přes den zůstávají okna a dveře zavřené. ,,Pokud se v noci venku ale příliš oteplí, tento princip již nefunguje. V budoucnosti se tedy kvůli změně klimatu budou muset renovovat i budovy, které jsou skutečně energeticky úsporné a udržitelné," upozorňuje Grassl. Jako alternativu k přirozenému chlazení lze v létě poměrně snadno použít systém podlahového vytápění jako podlahové chlazení. Jednou z možností je ochlazovat a akumulovat médium pro podlahové vytápění v noci a průběžně odvádět teplo z vnitřních prostor ven.

Na úrovni sousedství jsou užitečné tzv. nízkoenergetické sítě, které lze využít jak pro vytápění, tak pro chlazení. Funguje to následovně: v ideálním případě se voda v létě používá k chlazení, a tím se ohřívá. Tato ohřátá voda se následně skladuje. V zimě se pak využívá k vytápění, čímž se opět ochlazuje. Potenciálně se jedná o proces, který může mít v létě dokonce pozitivní vliv na celkovou energetickou bilanci.

5. Vyšší výstavba proti přehřátí

,,Věžové domy se navzájem stíní a chrání byty před přehříváním. Aby to fungovalo, nesmí plocha oken překročit 40 procent. Současné 'skleněné paláce' jsou nákladné z hlediska spotřeby energie v létě i v zimě, protože sklo špatně izoluje," vysvětluje Gregor Grassl.

,,Další výhodou je, že v okolí věžových domů dochází k přirozenému proudění vzduchu díky vzestupným proudům. To přispívá k lepšímu pohybu a promíchání s čerstvým vzduchem. Při cíleném využití slouží toto proudění k ochlazování a je připodobnitelné k přírodním krajinným prvkům. Mohou se tak vytvářet přirozené ventilační zóny."

Adaptace na změnu klimatu se dostává do popředí zájmu v celé Evropě

Stále více měst a regionů v Evropě si uvědomuje potřebu včasné realizace adaptačních opatření, aby se vypořádaly s dopady klimatických změn. Kromě národních programů jsou hnacím motorem praktických rozvojových projektů také evropské iniciativy, jako jsou fondy EU a program Horizont.

Mezi úspěšné projekty v Evropě patří například ,,Oáza školních dvorů" v Paříži, kde byly asfaltové školní dvory přeměněny na zelené veřejné chladicí zóny s vodními zařízeními. Ve Vídni je pak dobrým příkladem realizace dočasných ,,chladných ulic" s mobilními stromy, mlžnými sprchami a místy k posezení, což vede ke znatelnému ochlazení a zlepšení kvality života ve čtvrtích během letních měsíců. V Rotterdamu kombinuje ,,vodní náměstí Benthemplein" chytré hospodaření s vodou s ochranou před teplem. Náměstí slouží jako rekreační oblast v období sucha a při silném dešti absorbuje velké množství vody, zatímco vzduch je ochlazován okolní zelení.

Příklady projektů podporované společností Drees & Sommer

Koncepce adaptace na klimatické změny pro Cochem-Zell: Tento okres je kvůli své poloze na řece Mosele obzvláště postižen důsledky klimatických změn. Po dlouhých suchých obdobích zde často dochází k přívalovým dešťům a záplavám.

Simulace klimatu v lokalitě Clemens ve Wiesbadenu: V rámci dosud ojedinělého přístupu provedla společnost Drees & Sommer simulaci různých modelů a analyzovala, jak lze předvídat mikroklima a tepelný komfort obyvatel této oblasti.

Koncepce adaptace na klimatické změny v Rastattu: Město vypracovalo desetibodový plán, který bude realizován v následujících letech. Více zeleně, více stínu a méně betonu má město ochlazovat.

Koncepce adaptace na klimatické změny pro Dormagen: Na základě podrobné analýzy byla vypracována koncepce přizpůsobení se klimatu.

Společnost Drees & Sommer také spolupracuje se strategickými platformami, jako jsou BABLE Smart Cities a New European Bauhaus, aby byla inovativní řešení rychleji dostupná městům a regionům v rámci celé Evropy.

Sdílet článek na sociálních sítích