Lesnická věda v roce 2024

Témata projektů byla zaměřena na aktuální problémy lesního hospodářství, které vyplývají z nejistot způsobených současnými i předpokládanými projevy změny klimatu. K nim náleží obnova lesů po kůrovcové kalamitě, využití potenciálu pionýrských, ale i geograficky nepůvodních dřevin, genetický výzkum odolných jedinců hlavních dřevin i nové postupy obnovy a výchovy lesů, jež přispějí k pěstování strukturně, věkově i druhově i geneticky pestrých lesů. Z hlediska adaptace na změny klimatu je významná problematika ukládání uhlíku v lesních porostech i v lesních půdách a možnosti zlepšení funkčnosti vodního režimu krajiny.

Nelze nezmínit jednu z dramatických zkušeností loňského roku a to povodně v oblasti severní Moravy a Slezska v září 2024. Právě v povodí Černé Opavy v Hrubém Jeseníku řeší pracovníci VÚLHM projekty zaměřené na hydrologické funkce lesů. Stanice útvaru Ekologie lesa na Švýcárně drží neveselý rekord v maximálním denním úhrnu srážek (14. 9. 2024, 386 mm), který bezprostředně předcházel povodňové situaci. Výsledky ukazují nezastupitelnou roli lesů v hydrologickém fungování krajiny i možnosti lesních hospodářů, kteří ji mohou do určité míry posilovat, nebo naopak oslabovat.

Ředitel VÚLHM, v. v. i., doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., k tomu řekl: ,,Doufáme, že v blízké i vzdálené budoucnosti budou naše výsledky stále sloužit pro hodnocení stavu a vývoje lesních ekosystémů a pro návrhy opatření, která nám umožní se co nejlépe vypořádat s komplikovanými přírodními situacemi, jež nás nepochybně čekají."

? Vědci pomocí RNA analýz prováděli výzkum vlivu stresu způsobeného žírem podkorního hmyzu na růst a zdravotní stav vybraných lesních dřevin (jedle bělokoré, borovice lesní a smrku ztepilého) a identifikovali geny, které odlišně reagovaly na stresové podmínky u napadených jedinců. Byla zjištěna významná úloha genu fenylalanin amoniaklyázy (PAL), který je klíčový pro biosyntézu ligninu a flavonoidů. Jedná se o gen zapojený do procesů obrany stromů proti biotickým stresům.

? Racionální diskuse nad možností využití nepůvodních dřevin v lesním hospodářství může probíhat pouze na základě exaktních poznatků ověřovaných v praxi a VÚLHM tomu dlouhodobě věnuje náležitou pozornost. Příkladem je šetření na trvalých výzkumných plochách s dubem červeným, který je na některých stanovištích považován za invazivní druh. Výsledky potvrzují vysokou odolnost této dřeviny k měnícím se klimatickým podmínkám a schopnost růst na širokém spektru přírodních stanovišť. Získané údaje o produkci výrazně převyšují hodnoty, které udává celková evidence pro dub červený v souhrnné zprávě ÚHÚL (dnes NLI) pro ČR v roce 2023.

? Další poznatek s dopadem do praxe vychází z hodnocení výzkumných ploch s douglaskou tisolistou. Při introdukci této dřeviny je nutné respektovat výsledky z dlouhodobě sledovaných výzkumných výsadeb, tzv. provenienčních ploch. Ukázalo se, že provenience ze státu Washington vykazují nižší stupeň defoliace než kanadské provenience z Britské Kolumbie či ze státu Oregon a lze je tedy doporučit pro využití v našich podmínkách.

? Aktuálně probíhá obnova lesů po kůrovcové kalamitě na velkých výměrách. Hodnocení ujímavosti výsadeb na pokusných plochách opět potvrdilo dřívější zkušenosti o zásadním vlivu kvality sadebního materiálu. Ta měla větší dopad na výsledek obnovy než konkrétní přírodní podmínky na lokalitách výsadby.

? Na základě provedených výzkumů a ověřování byly patentovány nové repelentní přípravky proti okusu a ohryzu nadzemních částí a proti poškozování kořenů výsadeb lesních dřevin se specifickým složením, které byly přihlášeny jako patent č. 310161 ,,Přípravky na odpuzování zvěře a škůdců, způsob jejich přípravy a použití".

? Významným tématem současného lesnictví je pěstování porostů přípravných dřevin (především břízy a topolu osiky). Jejich produkce je díky rychlému růstu významná již v mladém věku. Na základě provedených šetření se po využití jejich ,,přípravné funkce" doporučuje tyto porosty jednorázově nebo postupně odtěžit pro uvolnění cílových dřevin ve věku 20-50 let od jejich vzniku. Tím se získá zajímavé množství dřevní hmoty již ve 30 letech v objemu 180-250 m³/ha v závislosti na stanovištních podmínkách. Z těchto poznatků vychází i metodika doporučující tři základní pěstební postupy v přípravných porostech s dominancí břízy. První je zaměřen na pěstování kvalitních sortimentů ve stejnorodých březových porostech. Další dva jsou zaměřeny na krátkodobé (do 30 let) a dlouhodobé (do 60 let) pěstování ve směsích s dalšími cílovými dřevinami.

? Zdravotní stav smrkových porostů v oblastech chronického chřadnutí smrku (severní a střední Morava, Slezsko) je i nadále neuspokojivý. Pozornost výzkumu je proto zaměřena na opatření, která by prodloužila životnost těchto porostů a umožnila rozložit jejich případnou přeměnu na delší časové období. Experimentální výchovné zásahy ve smrkových mlazinách provedené v letech 2011-2016 sice nevedly ke změnám v dynamice chřadnutí smrku v porovnání s kontrolními variantami, avšak výchova příznivě ovlivnila tloušťkový přírůst a délku korun uvolněných stromů, tj. snížila riziko urychleného rozpadu těchto porostů.