Senát odmítl návrh snížit v EU emise CO2 o 90 procent do roku 2040

Senát odmítl návrh Evropské komise snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého o 90 procent proti úrovni roku 1990. Nepokládá to zatím za reálné kvůli použitelným technologiím a s ohledem na potenciální dopady na konkurenceschopnost a sociální soudržnost. Shodl se na tom dnes většinově v souladu s postojem vlády na závěr zářijové schůze.

"S ohledem na současnou geopolitickou situaci a bez znalosti těchto dopadů se takto stanovený cíl stále jeví jako příliš ambiciózní a jeho dosažení jako obtížně realizovatelné," konstatoval Senát ve stanovisku, které podpořilo 52 ze 63 přítomných senátorů.

Ministr životního prostředí Petr Hladík se stanoviskem souhlasil. "Redukční cíl ve výši 90 procent nemůže podpořit," uvedl. Podle něj jsou potřebné technologie teprve testovány v laboratorních a pilotních projektech. Evropská komise podle ministra nedostatečně zohlednila všechny faktory. Pokud nevypracuje analýzu důsledků pro jednotlivé členské státy, měla by tak podle Senátu učinit pro Česko jeho vláda.

Hladík zdůraznil, že splnit cíl pro rok 2030, kterým je snížit emise o 55 procent, se Česku podaří na rozdíl od některých dalších států EU. Podle ministra by se realistický klimatický cíl pro ČR pro rok 2040 ale měl pohybovat kolem 83 procent.

ČR podle Hladíka minulý týden zablokovala spolu s Polskem, Francií a Německem schvalování návrhu na zasedání ministrů životního prostředí. Zabývat se jím tak bude Evropská rada na zasedání 23. října. Česko bude prosazovat, aby klimatické cíle bylo možné po roce 2030 přehodnocovat podle vývoje a socioekonomických dopadů, slíbil ministr.

Česko chce podle Hladíka znát jasné dopady navrženého klimatického cíle na jednotlivá průmyslová odvětví a chce, aby byl stanovený cíl realistický. Senátoři upozorňovali na to, že příliš ambiciózní cíle, které by nezohledňovali covidovou krizi nebo důsledky ruské agrese na Ukrajinu, by mohly vést k přesunu průmyslové výroby z Evropy do třetích zemí s méně přísnými požadavky.

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července, chce jím doplnit právní rámec EU, podle kterého má být unie takzvaně klimaticky neutrální do roku 2050. Zástupci EK tvrdí, že přijetím cíle poskytne unie jistotu investorům, inovacím, posílí průmysl a zvýší energetickou bezpečnost Evropy.