Von der Leyenová chce energetické krizi čelit mimo jiné větší koordinací

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku nastínila plán, jak se EU může vypořádat s energetickou krizí v důsledku války USA a Izraele s Íránem a nárůstem cen fosilních paliv v souvislosti se zastavením přepravy v klíčovém Hormuzském průlivu. Šéfka EK hovořila o potřebě větší koordinace na evropské úrovni, nutnosti chránit podniky a spotřebitele i potřebě modernizovat.

"Jsou to přesně dva měsíce, co vypukla nová válka na Blízkém východě, a po týdnech násilí konečně nastalo uklidnění. Všichni si přejeme, aby příměří v Íránu a v Libanonu vydrželo, naším cílem je obnovit mír a stabilitu diplomatickými prostředky," uvedla von der Leyenová. Dodala, že válka měla obrovský dopad na evropské energetické výdaje. Zdůraznila také potřebu plně obnovit dopravu v Hormuzském průlivu, a to bez toho, aby Írán vybíral mýtné.

"Za pouhých 60 dní konfliktu se naše výdaje na dovoz fosilních paliv zvýšily o více než 27 miliard eur, aniž bychom získali jedinou molekulu další energie. Denně přicházíme o téměř 500 milionů eur. Cesta vpřed je tedy jasná: musíme snížit naši nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech a posílit naše vlastní, cenově dostupné a čisté zdroje energie," zdůraznila šéfka Evropské komise. To podle ní zahrnuje obnovitelné zdroje energie i jadernou energii.

Von der Leyenová plán na vyvedení Evropy z energetické krize popsala ve třech bodech. Prvním je zlepšení koordinace na evropské úrovni s ohledem na to, že každá členská země má jiný energetický mix. Zmínila v této souvislosti ale společné nákupy plynu a nastínila možnost evropské koordinace se zajištěním rezerv nafty a leteckého paliva. "Můžeme být mnohem efektivnější, pokud budeme koordinovat uvolňování zásob ropy a zajistíme, aby rafinerie v celé unii mohly zvýšit produkci. Společně disponujeme obrovskou tržní silou a průmyslovým potenciálem, využijme je ve prospěch všech Evropanů," uvedla.

Dalším bodem plánu je ochrana spotřebitelů a podniků, přičemž pomoc by měla být opravdu cílená na ty nejzranitelnější, uvedla šéfka EK.

Třetím bodem plánu je modernizace využívání energie a zároveň snížení poptávky. V této souvislosti šéfka EK zmínila elektrifikaci, rychlejší zavádění digitálních technologií a zvyšování energetické úspornosti. "V roce 2022 určoval plyn ceny elektřiny v 70 procentech případů. Dnes je to již jen 30 procent. Proto se nám tentokrát podařilo vyhnout se obrovským cenovým výkyvům, jaké jsme zažili během předchozí krize," uvedla von der Leyenová. "Elektřina však stále představuje méně než čtvrtinu naší konečné spotřeby energie. To je mnohem méně než v USA nebo Číně a musí se to změnit," dodala.