S obnovitelnými zdroji se energetická síť vyrovná, byť za cenu velkých investic. Význam záložních zdrojů ale roste

Když letos začátkem července vypadla elektřina v části Česka, často se mluvilo o blackoutu. Technicky vzato nešlo o plnohodnotný kolaps přenosové soustavy, nýbrž o rozsáhlý výpadek způsobený pádem fázového vodiče na vedení mezi rozvodnami. Následný kaskádový efekt nicméně vedl k odpojení devíti rozvoden a výpadku dodávek pro zhruba milion odběrných míst. Zasaženy byly například Praha, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Liberec, Ústí nad Labem, Most, Teplice nebo Jesenicko. Událost ukázala, jak rychle se může stabilní systém dostat do kritického stavu.

Podobné incidenty se opakují. Jen během října postihl výpadek elektřiny dvakrát centrum Prahy. Tramvaje nejezdily, obchody improvizovaly, rozvodna Střed selhala dvakrát během deseti dnů. Ačkoliv šlo o lokální relativně krátkou poruchu, ukazuje to, jak citlivá může být infrastruktura i v silně zasíťovaném prostředí.

Otázka odolnosti energetické soustavy je a bude o to aktuálnější v době, kdy se distribuční síť mění pod tlakem rostoucího podílu obnovitelných zdrojů. Podle odborníků neplatí zjednodušené vysvětlení, že červencovou havárii způsobily obnovitelné zdroje a Německo. Platí ale, že především výroba z obnovitelných zdrojů obecně přenosové soustavě posunuje limity a činí ji labilnější.

Jak upozornil Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU, výpadky mohou být systémovější, rozsáhlejší a častější. Od jisté úrovně obnovitelných zdrojů je totiž jejich provoz v energetické soustavě bez přijetí velmi nákladných opatření nebezpečný. ,,Soustavy si ale z těchto problémů vezmou ponaučení a ona opatření, někdy i drahá, přijmou. Vtip je v tom, že o těchto vícenákladech architekti levné obnovitelné energie nikdy nemluvili. Někdy nejde ani tak o nějaká nová opatření, jako o potřebu nových výkonových prvků, jako jsou vedení, či trafostanice. Obnovitelné zdroje a jejich provoz tak budou mnohem dražší, o vyšší desítky procent ve srovnání s uhlím a jádrem," upozorňuje Michal Macenauer s tím, že výpadky podobné tomu ze začátku července jsou velmi řídkým jevem, a i když se relativně mírně zvýší jejich četnost a možné dopady, stále budou řídkým jevem.

Přesto se lidé častějších výpadků obávají. Po každém větším přerušení dodávky dochází podle odborníků k výraznému nárůstu poptávky po záložních řešeních, a to i u menších podniků a domovních instalací. ,,Po vyhodnocení ztrát vzniklých v souvislosti s výpadkem distribuční sítě firmy velmi často zjišťují, že investice do záložního zdroje elektřiny dává smysl nejen ekonomicky," popisuje situaci Vilém Pražák, nezávislý specialista na výrobu elektrické energie a zálohování. ,,Nejde totiž jen o to, že stojí výrobní linky, padají servery a hrozí ztráta dat nebo nevratné poškození zařízení a materiálů. Utrpět může také reputace. Třeba fungující zákaznický servis a spolehlivost navzdory krizové situaci může výrazně posílit a upevnit důvěru partnerů a zákazníků," dodává Vilém Pražák.

Firmy dnes vybírají mezi několika typy záložních řešení, a to od klasických UPS systémů přes elektrocentrály až po moderní bateriová úložiště. Právě ta se díky říjnové účinnosti zákona Lex OZE III dostávají do popředí zájmu. Novela energetického zákona totiž poprvé umožňuje připojování samostatně stojících bateriových úložišť do elektrizační soustavy, což otevírá nové možnosti nejen pro zálohování, ale i pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. Pro firmy to znamená, že baterie už nejsou jen pasivní záloha, ale aktivní prvek energetické strategie schopný reagovat na výkyvy v síti, snižovat náklady a v některých případech dokonce generovat příjmy.

Také možnosti elektrocentrál se v poslední době výrazně posunuly - od zažité představy hlučného stroje poháněného naftou k chytrému kompaktnímu zařízení na plyn (zemní nebo LPG) s podobnými rozměry i umístěním jako v případě venkovní jednotky tepelného čerpadla. ,,Automatický přepínač napájení nepřetržitě monitoruje stav hlavního elektrického napájení ze sítě a při výpadku přepne na záložní plynový generátor. Ten funguje zcela bezobslužně a je schopen naběhnout v potřebném výkonu a dodávat stabilní výstupní napětí v řádu vteřin bez zásahu uživatele. Pokud je generátor připojen k zemnímu plynu, může běžet prakticky neomezeně," popisuje Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na off-grid řešení.

Objevují se přitom i realizace, které různé technologie kombinují do velmi efektivních hybridních celků. ,,Hybridní systém kombinující generátor a bateriové úložiště umožňuje zkrátit nutnou dobu provozu generátoru. Ten se spouští až ve chvíli, kdy se baterie vybije nebo se zvýší potřeba energie," vysvětluje Jakub Koníček. ,,Pokud do systému zakomponujeme navíc FVE, která se stává naprostou samozřejmostí u firem i domácností, nezbytně nutný čas pro fungování elektrocentrály se ještě více zkrátí. Přebytky z fotovoltaiky se ukládají do baterií pro pozdější využití a pokud to nestačí, je systém napájen nebo baterie dobíjena elektrocentrálou," dodává Jakub Koníček s tím, že taková konfigurace může při využití kapalného propanu ze zásobníku fungovat jako zcela soběstačný ostrovní systém, který bez napojení na sítě utáhne třeba i výrobní halu.