Střední Evropa zrychluje v obnovitelných zdrojích. Česko roste hlavně v solárech a vyhlíží rozvoj biometanu, ve větru však přešlapuje

17. červenece 2026

Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v zemích Visegrádské čtyřky se během roku 2025 zvýšil o více než 6 gigawattů. Meziročně jde o nárůst o téměř o 12 procent a od roku 2016 se výkon OZE ve střední Evropě více než ztrojnásobil. Česko má na růstu také podíl, avšak prakticky celý nový výkon zajistily fotovoltaické elektrárny, jejichž rozvoj v posledních letech navíc zpomaluje. Větrné zdroje přidaly v Česku pouhé jednotky megawattů a výkon bioenergetiky zůstal beze změny. Nová data agentury IRENA tak podle Svazu moderní energetiky a sdružení CZ Biom potvrzují potřebu rychlejšího, ale také vyváženějšího rozvoje domácích obnovitelných zdrojů.

Země Visegrádské čtyřky měly na konci roku 2025 v provozu celkem přibližně 57,3 gigawattů (GW) obnovitelných zdrojů, oproti 51,2 GW o rok dříve. Největší část připadala na Polsko s 38,2 GW. Následovalo Maďarsko s 9,2 GW, Česko s 6,9 GW a Slovensko se 3 GW. Od roku 2016 se tak společný instalovaný výkon V4 zvýšil z 15,5 GW na více než trojnásobek původní hodnoty.

Samotné Česko přidalo během roku 2025 necelých 700 megawattů nových obnovitelných zdrojů, což odpovídá meziročnímu růstu o zhruba 10 procent. Polsko rostlo o 4,2 GW, Maďarsko o jeden GW a Slovensko přibližně o 300 MW. Český růst tak pokračuje, tempo však zůstalo nižší než v ostatních zemích V4.

Maďaři a Poláci jako skokani desetiletí

V roce 2015 pocházelo v zemích Visegrádské čtyřky z obnovitelných zdrojů dohromady přibližně 13,6 procenta vyrobené elektřiny, zatímco v roce 2025 už jejich podíl dosáhl 27,3 procenta. Za deset let se tedy více než zdvojnásobil. Nejvýraznější posun zaznamenalo Maďarsko, kde podíl OZE vzrostl z 10,6 na 35,3 procenta, a Polsko, které se posunulo z 13,8 na 31,5 procenta. V Česku byl růst podstatně pomalejší - z 11,4 na 16,8 procenta, tedy pouze o 5,4 procentního bodu. Slovensko se naopak kvůli meziročnímu kolísání výroby vodních elektráren a růstu jaderné výroby posunulo z 22,7 na 18,7 procenta.

,,Zatímco Polsko a Maďarsko během jedné dekády svůj elektroenergetický mix výrazně proměnily, Česko zůstává v rozvoji výroby obnovitelné energie jednou z nejpomalejších zemí regionu. Nebezpečí pro Česko představuje zachování závislosti na fosilních palivech. Potřebujeme proto odblokovat větrnou energetiku a současně lépe využít bioenergii, akumulaci a flexibilní zdroje. Vyvážený mix domácích technologií je důležitý nejen pro snižování emisí, ale zejména pro energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost českých firem," upozorňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Růst táhne fotovoltaika

Více než 91 procent veškerého nového výkonu v zemích V4 připadalo v roce 2025 na solární energetiku. Polsko přidalo přibližně 3,7 GW solárních elektráren, Maďarsko více než jeden GW, Česko necelých 700 MW a Slovensko 300 MW. Celkový solární výkon v Česku tak podle IRENA dosáhl přibližně 4,54 GW.

,,Fotovoltaika v posledních letech zachraňuje českou bilanci obnovitelných zdrojů. Její výhodou je rychlá výstavba, dostupnost pro domácnosti, obce i firmy a možnost umístit zdroje přímo do míst spotřeby. Nová čísla ale současně ukazují, že potřebujeme stabilní investiční prostředí, předvídatelná pravidla a rychlejší připojování zdrojů. Bez rozvoje sítí, akumulace a flexibility se potenciál solární energetiky nepodaří využít naplno," dodává Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Podstatně pomalejší byl rozvoj české větrné energetiky. Její instalovaný výkon meziročně vzrostl pouze o jednotky megawattů. Pro srovnání Polsko během jediného roku přidalo přibližně 450 MW větrných elektráren, jeho celkový větrný výkon překročil 10,6 GW a během letošního roku se přihlíží k hranici 12 GW. Maďarsko ani Slovensko nový větrný výkon prakticky nepřidaly. V červenci ovšem maďarská vláda představila plán akcelerace větrné energetiky: cílem je současný výkon do roku 2030 zdesetinásobit.

Bioenergetika nabízí stabilitu, růst přijde s biometanem

Instalovaný výkon bioenergetiky v Česku zůstal podle IRENA meziročně na úrovni přibližně 853 MW. Beze změny zůstal také výkon zdrojů využívajících plynná biopaliva, kam patří zejména bioplyn, a to na úrovni přibližně 371 MW. Stagnace je patrná také v Maďarsku a na Slovensku, zatímco Polsko přidalo zhruba 62 MW bioenergetických zdrojů.

,,Bioplynové stanice přidávají k výrobě elektřiny ze slunečních a větrných elektráren jednu zásadní výhodu: mohou dodávat energii podle potřeby, a tím pomáhat stabilizovat soustavu. Současně zpracovávají zemědělské zbytky a biologicky rozložitelné odpady a vyrábějí také teplo. Významný růst nyní zažije i výroba biometanu. Aktuálně končí podávání nabídek do první aukce biometanu, která představuje významný impuls pro rozvoj produkce této domácí náhrady dováženého zemního plynu," říká Adam Moravec, ředitel CZ Biom.

Nová energie Česka: fakta místo strašení

Svaz moderní energetiky, Solární asociace a CZ Biom připomínají, že rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů vyžaduje nejen změny legislativy a povolovacích procesů, ale také věcnou veřejnou debatu založenou na ověřených datech.

Právě proto vznikla iniciativa Nová energie Česka, která propojuje odborníky, vědce, obce, regionální aktéry a veřejnost. Zaměřuje se na vysvětlování přínosů i reálných dopadů solárních, větrných, bioplynových a biometanových projektů, sdílení zahraničních zkušeností a vyvracení nepravdivých tvrzení, která mohou přípravu nových zdrojů prodlužovat a prodražovat nebo úplně mařit.

,,Data ze střední Evropy ukazují, že obnovitelné zdroje nejsou okrajovou technologií ani vzdáleným plánem. Stávají se běžnou součástí energetiky našich sousedů. Česká debata proto musí být postavena na faktech, konkrétních zkušenostech obcí a férovém nastavení přínosů pro místní obyvatele, nikoli na strašení a desítky let starých představách o energetice," uzavírá Martin Sedlák.

Zdroje:

IRENA: Renewable Energy Statistics 2026: IRENA Renewable Energy Statistics 2026
(data pro ČR byla aktualizována dle znalosti místního trhu)

Eurostat: 46 % elektřiny v EU pocházelo v prvním čtvrtletí roku 2026 z obnovitelných zdrojů: data Eurostatu

Ember / Our World in Data: podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů: data o podílu elektřiny z OZE

Sdílet článek na sociálních sítích