Dopady možného lomu u Hořoviček na Rakovnicku ukáže posudek EIA
Dopady možného lomu v lokalitě Bukov u Hořoviček na Rakovnicku ukáže posudek vlivu na životní prostředí (EIA). Rozhodl o tom minulý týden Krajský úřad Středočeského kraje. Kamenolom chce otevřít společnost České štěrkopísky nejdříve v roce 2032, avšak musí ještě získat řadu povolení. Geologické průzkumy potvrdily na místě bohaté ložisko s kvalitním stavebním kamenem, informoval dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí Českých štěrkopísků Petr Dušek.
"Ložisko leží jen pár kilometrů od nájezdu na dálnici D6, takže tranzitní doprava by vůbec nezatěžovala žádnou z okolních obcí," uvedl Dušek.
Kromě kladného posudku EIA je podmínkou pro zahájení těžby ještě řada dalších posudků včetně povolení báňského úřadu.
Dušek poukázal na to, že stavebního kamene jako základní stavební suroviny začíná být nejen v regionu nedostatek. Středočeský kraj tvoří společně s Prahou oblast s nejintenzivnějším stavebnictvím, a tedy i nejvyšší spotřebou kameniva v ČR. Při předpokládaném pokračování masivní výstavby dálnic, železnic a další infrastruktury dosáhne podle mluvčího každoroční poptávka minimálně šest až 6,5 milionu tun. Tu přitom nedokáže pokrýt ani současných 37 středočeských ložisek, a protože všechna byla otevřena ještě před rokem 1989, zásoby se v nich dramaticky tenčí, dodal Dušek.
Podle údajů Těžební unie, Regionální surovinové koncepce Středočeského kraje a České geologické služby skončí v letech 2030 až 2033 ve středních Čechách 17 kamenolomů a v letech 2034 až 2036 dalších šest. Životnost nad deset let má jen zbývajících 14 ložisek.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno vytipovalo téměř 50 strategicky významných ložisek stavebního kamene a štěrkopísku, u nichž navrhuje zrychlení povolovacího procesu. Těžaři obecně opatření vítají, ale zároveň upozorňují na to, že situaci samo o sobě nevyřeší. "Na seznamu jsou pouze lokality tzv. výhradních ložisek ve vlastnictví státu, přitom ale naprostá většina těžitelných ložisek patří mezi tzv. nevýhradní, která jsou ve vlastnictví majitele pozemku. To je i případ Bukova, proto na seznamu nefiguruje," vysvětlil Dušek.
