EU letos změnila už několik významných ekologických předpisů

Výběr případů, kdy Evropská unie (EU) letos zmírnila či posunula platnost ekologických směrnic a nařízení (předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel):

13. listopadu - Europoslanci navrhli snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. Reagovali tak na tlak ze strany společností i některých vlád, které dlouhé měsíce požadovaly, aby Evropská unie zmírnila svá pravidla. Pro jejich zjednodušení hlasovalo 382 europoslanců, 249 jich bylo proti a 13 se zdrželo. Směrnice Evropské unie o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) byla přijata loni a vyžaduje, aby společnosti identifikovaly a řešily nepříznivé dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí v unii i mimo ni v rámci svých dodavatelských řetězců. Jestliže se tak nestane, hrozí jim pokuty až do výše pěti procent celosvětového obratu.

Předpis kritizovaly například Spojené státy a Katar dokonce pohrozil, že přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak směrnici zmírnit nebo zrušit. Evropský parlament rozhodl, že by směrnici měly dodržovat pouze společnosti s alespoň 5000 zaměstnanci a s čistým obratem 1,5 miliardy eur (přes 36,6 miliardy Kč), a odstranil rovněž nutnost, aby stanovily své plány na plnění závazků v oblasti změny klimatu.

27. listopadu - Evropská komise schválila návrh opatření, které má stabilizovat cenu emisní povolenky v systému ETS2, a zabránit tak dopadům na domácnosti i firmy. Konkrétně jde o změnu týkající se takzvaného stabilizačního mechanismu MSR, jehož cílem je udržovat rovnováhu na trhu s povolenkami a zabránit extrémním výkyvům jejich cen.

Evropská komise v reakci na požadavky Česka a dalších 18 států oznámila úpravy v systému emisních povolenek ETS2 v říjnu. Popsala celkem pět mechanismů, kterými se zajistí dlouhodobé udržení ceny emisní povolenky na hodnotě 45 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). Mechanismy se přitom spustí, jakmile cena povolenky tuto hodnotu přesáhne. Navrhované opatření lze provést bez změny směrnice o ETS. Po přijetí komisí se na něm musí dohodnout členské státy EU a Evropský parlament. Teprve poté vstoupí v platnost.

4. prosince 2025 - Členské státy EU se shodly s Evropským parlamentem na odložení hojně diskutovaného nařízení o odlesňování (EUDR) o další rok. Cílem je umožnit zemědělcům, lesníkům, obchodníkům i dalším hospodářským subjektům, aby se mohli na předpis řádně připravit. Informoval o tom europarlament v prohlášení. Nařízení musí ještě formálně schválit Evropský parlament i Rada EU, která zastupuje členské státy. Nařízení o odlesňování bylo přijato v roce 2023 s cílem zajistit, aby výrobky prodávané v EU nepocházely z odlesněné půdy. Nařízení se vztahuje na dobytek, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci mají mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a vydat v této souvislosti prohlášení. Normu kritizovala mimo jiné Česká republika, která rovněž tlačila na další odklad. Původně mělo nařízení platit už od konce roku 2024. Evropská komise následně navrhla platnost nařízení posunout o rok.

Stalo se tak po kritice ze strany firem, některých členských států včetně Česka i části obchodních partnerů sedmadvacítky. Nová pravidla pak měla platit od 30. prosince 2025. Systém se ale nejevil jako plně funkční a komisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová původně v září oznámila opětovný roční odklad pravidel. Jako důvod uvedla právě obavy kolem funkčnosti systému, který normu doprovází.

Následně ale začala intenzivní jednání mezi kabinety Roswallové a místopředsedkyně EK Teresy Riberaové, která se údajně zdráhala spis o odlesňování znovu otevřít. Nakonec komise dosáhla shody na tom, že nařízení vstoupí v platnost letos 30. prosince, jak bylo původně plánováno, nicméně jeho pravidla budou zaváděna různou rychlostí. Pro větší společnosti to mělo například znamenat, že se jich budou kontroly a vymáhání norem týkat až od 30. června 2026. U malých firem a u tzv. mikropodniků mělo jít o roční odklad, tedy norma se měla začít uplatňovat až od 30. prosince 2026.

- Mnohé státy s tím ale nesouhlasily a s novým návrhem na úplné odložení o další rok přišlo v listopadu Německo. Během následného jednání se členské státy na odkladu shodly. Stejný krok podpořil 26. listopadu i Evropský parlament.

9. prosince 2025 - Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, se v noci na 9. prosince shodly na zmírnění dvou směrnic, které zavazují firmy informovat o udržitelnosti a kontrolovat svůj dopad na společnost. Vyjednavači obou evropských institucí se shodli na tom, že povinnost hlásit nefinanční informace například z environmentální nebo sociální oblasti budou mít pouze společnosti s více než 1000 zaměstnanci a s ročním čistým obratem nad 450 milionů eur (přibližně 10,9 miliardy Kč). Pro firmy sídlící mimo EU stanovili hranici pro podávání zpráv o udržitelnosti na 450 milionů eur obratu dosaženého v unii. Dohoda se týká také úpravy směrnice Evropské unie o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Zástupci parlamentu i Rady EU se shodli, že by povinnost měly dodržovat pouze společnosti s nejméně 5000 zaměstnanci a s čistým obratem 1,5 miliardy eur (přes 36,6 miliardy Kč). Stejná pravidla mají platit pro neevropské firmy se stejným obratem v EU.

- Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu dosáhli pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Dohoda obsahuje také určitou flexibilitu, jak cíle do roku 2040 dosáhnout. Podle agentury Reuters dohoda zahrnuje nákup zahraničních uhlíkových kreditů na pokrytí pěti procent snížení emisí. Klimatický cíl bude vyžadovat, aby průmyslová odvětví v EU snížila emise o 85 procent, dodává Reuters. Od roku 2036 umožní zemím unie platit nečlenským státům za snížení emisí, aby byla pokryta zbývající část. Zástupci obou institucí se také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028. Nový systém ETS 2 na obchodování s povolenkami se má rozšířit například na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě, což budí kritiku napříč unií.

EK navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.