Ekologové: Česko zaostává v plnění cílů pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie

Česko podle Hnutí Duha zaostává v plnění cílů pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména v rozvoji větrných elektráren. Hnutí to uvedlo v tiskové zprávě, která vychází ze zveřejněné statistiky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) mezi roky 2010 až 2024. Ministerstvo na dotaz ČTK sdělilo, že údaje za loňský rok zveřejní až letos v prosinci. Dodalo, že do roku 2030 má být podíl obnovitelných zdrojů v Česku 30,1 procenta. K tomuto cíli se směřuje, uvedl úřad.

Česko dosáhlo v roce 2024 podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na úrovni 19,21 procenta. Vnitrostátní plán energetiky a klimatu (NKEP) schválený v prosinci 2024 počítá s dosažením hodnoty 30 procent do roku 2030. V roce 2010 byl podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na úrovni 10,51 procenta. O 14 let později se tak podíl zvýšil o 8,7 procentního bodu.

"Statistika ministerstva potvrzuje, že se sice hýbeme kupředu, ale stále jen velmi malými krůčky. Pro moderní ekonomiku je to nebezpečně málo," uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Ekologové uvádí, že rozvoj fotovoltaických elektráren je na dobré cestě ke splnění cílů, u větrných elektráren je podle nich stát pozadu. Mluvčí MPO Štěpánka Filipová uvedla, že fotovoltaické elektrárny díky rychlému rozvoji už míří k hranici pět gigawatt a podle současných trendů i požadavků na připojení se očekává, že se cílových 10,1 gigawatt do roku 2030 dosáhne.

"Realizace větrných elektráren se, zejména kvůli delšímu povolování a samotné přípravě projektů, postupně rozbíhá nebo se připravují nové projekty. Dosavadní aukce na provozní podporu zajistily 163 megawatt nových kapacit, které se uvedou do provozu do roku 2028. Další kola podpory se plánují na roky 2026 a 2027," dodala Filipová.

Pro dosažení cíle vnitrostátního plánu pro rok 2030, tedy dosažení výkonu 1500 megawatt oproti aktuálním 375 megawattům, musí podle ekologů Česká republika především urychlit povolovací procesy pro výstavbu nových větrných elektráren.

"Výrazné urychlení výstavby větrných elektráren je nezbytnou podmínkou pro dosažení cíle, který pro podíl domácích obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě určuje vládní strategie," uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký. Nejde přitom podle něj o nedosažitelnou teoretickou úroveň. "Stačí se přiblížit výsledkům, kterých výrobci a developeři dosáhli v Polsku, Litvě, Estonsku nebo Rumunsku. Úprava režimu povolování výstavby větrných elektráren je nyní nejdůležitějším krokem," dodal.

Průměrný podíl obnovitelných zdrojů energie v unijní sedmadvacítce v roce 2023 činil 24,53 procenta, Česko v tom roce dosahovalo 18,59 procenta. Nejvyšší podíl mají dlouhodobě státy Skandinávie, mezi které patří Finsko, Švédsko a Norsko. To dosáhlo podílu 75,61 procenta a mezi členskými zeměmi EU si dlouhodobě udržuje jeden z nejvyšších podílů.