Pták roku 2026: pěnice černohlavá

Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje naše lesy i zahrady. Pro svůj libozvučný zpěv získal ostatně celý rod pěnic své jméno. Druhový název černohlavá pak odkazuje k?černé čepičce samce, zatímco samice má temeno hlavy rezavě hnědé. Původně lesní druh se dokázal přizpůsobit změnám prostředí způsobeným lidskou činností, a dnes se s ním běžně setkáváme i v městských parcích a zahradách. Přestože patří mezi hojné druhy, čelí pěnice černohlavá řadě hrozeb, včetně přetrvávajícího nelegálního lovu ve Středomoří.

Praha, 3. února 2026. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2026 pěnici černohlavou. Na pomyslném trůnu střídá konipasa horského. Právě pěnici černohlavou má ČSO ve svém logu - udělením čestného titulu tak chtějí ornitologové upozornit na sté výročí organizace, která se od svého vzniku v?roce 1926 nepřetržitě věnuje ochraně ptáků, jejich výzkumu i popularizaci ornitologie. Latinské rodové jméno pěnic, Sylvia, nese i název odborného časopisu ČSO, který vychází již od roku 1936.

Titul pták roku uděluje ČSO obvykle druhům, které jsou veřejnosti dobře známé a s nimiž se může setkat ve svém okolí. ,,Pěnice černohlavá je příkladem druhu, který se dokázal dobře přizpůsobit změnám prostředí. Z původních křovin v lesích a v polních remízech snadno pronikla i do parků, zahrad a městské zeleně. Její přizpůsobivost přispívá k tomu, že se jí daří. Od 80. let minulého století, kdy se ptáci začali pravidelně systematicky sčítat, se její populace ztrojnásobila, a to jak v Česku, tak na celoevropské úrovni. V Česku s počtem 1,5-2 miliony hnízdních párů patří do první pětice nejpočetnějších druhů," uvádí ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Pěnice černohlavá je nenápadný pěvec, o něco menší a štíhlejší než vrabec. ,,Jejím typickým znakem je výrazná čepička na temeni. U samic a mláďat je skořicově hnědá, zatímco u samců během dospívání získává charakteristickou černou barvu. Obě pohlaví tak od sebe na první pohled snadno rozeznáme," říká Alena Klvaňová z ČSO.

Samec pěnice černohlavé. Foto: Jiří Parůžek

Samice pěnice černohlavé má skořicově hmědou čepičku. Foto: Jiří Parůžek

Díky výrazné čepičce si pěnici černohlavou nelze splést s žádným z podobných nenápadných hnědých či šedých ptáků, včetně ostatních druhů pěnic. ,,Méně zkušení pozorovatelé si mohou černohlávka splést se sýkorou babkou nebo sýkorou lužní, které mají rovněž černou čepičku. Zatímco u sýkor však čepička překrývá celé oko, u pěnic sahá pouze k jeho hornímu okraji. Navíc mají oba druhy sýkor pod zobákem výrazný černý podbradek," vysvětluje Klvaňová.

Čím však pěnice skutečně vyniká, je její bohatý, flétnový a optimisticky laděný zpěv. ,,Zcela po právu ji řadíme mezi naše nejlepší zpěváky. Samci se nejčastěji ozývají z?křovin a do svého zpěvu často začleňují motivy dalších druhů, například kosa černého, pěnice slavíkové nebo slavíka obecného. Kromě melodického zpěvu je pro černohlávka typický i zřetelný, tvrdý kontaktní hlas ?tek-tek', připomínající škrtání oblázků o sebe," popisuje Vermouzek.

zpěv pěnice černohlavé

Pěnice u nás tráví zhruba půl roku - přilétá na konci března a v?září většina populace míří do zimovišť ve Středomoří. ,,Někteří jedinci se pokoušejí ojediněle přezimovat i ve střední Evropě. Známým zimovištěm se stal zámecký park v?Lednici na Břeclavsku, kde ornitologové od 60. let každoročně hlásí pozorování několika zimujících jedinců. S čím dál teplejšími zimami je pravděpodobné, že u nás budeme vídat pěnice v zimě častěji," zmiňuje Klvaňová.

Zajímavým fenoménem je změna migrační trasy u části středoevropské populace. ,,Koncem 50. let se ve?Velké?Británii začaly vzácně objevovat pěnice černohlavé i během zimy. Kroužkování ukázalo, že nešlo o místní ptáky, ale o jedince z Německa. Ti nejspíš během tahu zabloudili a přežili zde díky teplejšímu klimatu a bohaté potravní nabídce na krmítkách. Tito ptáci se pak vraceli na svá hnízdiště dříve než ostatní a začali spolu hnízdit, čímž se tahová cesta do Velké Británie geneticky upevnila u jejich potomků," vysvětluje Vermouzek. ,,Od 70. let létá na Britské ostrovy i část populace z Čech, zatímco moravské pěnice míří spíše na jihovýchod, například do Izraele," dodává.

Ojediněle se lze s pěnicemi černohlavými setkat v Česku i v zimě. Tento samec zimuje v Českých Budějovicích, foto je z 11. ledna 2026. Foto: Tomáš Had

Ačkoli početnost pěnice černohlavé v Česku ani v Evropě neklesá, stále čelí řadě ohrožujících faktorů. ,,Velké nebezpečí čeká na tažné ptáky především na migračních trasách a zimovištích ve Středomoří, kde jsou dodnes bohužel ilegálně loveni, ať už do sítí, nebo velmi drastickou metodou na lep," upozorňuje Vermouzek.

Jak pěnice podpořit

Právě pěnice černohlavé patří k nejčastějším obětem pytláků na Kypru, Maltě či v?Itálii. ,,Každoročně takto zahyne až 1,8 milionu černohlávků. V kampani pták roku 2026 chceme upozornit i na tento problém a vyzvat veřejnost, aby podpořila snahu partnerských organizaci BirdLife International o jeho zastavení," dodává Vermouzek. Více o problematice ilegálního zabíjení ptáků ve Středomoří a jak podpořit snahu mu zabránit, je zde.

Pěnicím také pomůžeme tím, že se budeme zodpovědně starat o naše zahrady, parky i krajinu. ,,Během hnízdění potřebuje pěnice dostatek hmyzu, kterým krmí mláďata. Jeho výskyt podpoříme tím, že se vyhneme používání pesticidů, necháme část trávníku neposečenou a poskytneme mu úkryt a místo pro přezimování, například ve formě hromady listí nebo starých větví," radí Klvaňová. ,,Pro pěnice jsou důležité také stromy a keře, které jim poskytnou úkryt i příležitost pro hnízdění a během léta nabídnou potravu v podobě různých plodů a ovoce. Ocení například plody bezu, střemchy, tisu nebo rybízu," uzavírá Klvaňová.

S vyhlášením ptáka roku ČSO vydá v průběhu února monotematické číslo časopisu Ptačí svět věnované pěnici černohlavé. Se zpěvem pěnice se veřejnost seznámí na Vítání ptačího zpěvu na přelomu dubna a května.