Posttěžební krajina v zimě: kde ptáci nacházejí úkryt a potravu
V zimě čelí krajina i volně žijící živočichové náročným podmínkám. Výjimkou
nejsou ani bývalé oblasti po těžbě, kde po skončení průmyslové činnosti postupně
vznikají nové podmínky pro život. Rekultivované výsypky, často v kombinaci se
spontánní sukcesí, představují důležitá zimoviště pro řadu ptačích druhů. Díky
mozaice otevřených ploch, keřových porostů, mladých lesíků i ruderálních
stanovišť zde mohou ptáci najít úkryt i potravu i v době, kdy je krajina jinde
chudá a monotónní.
https://www.enviweb.cz/132654
V zimě čelí krajina i volně žijící živočichové náročným podmínkám. Výjimkou nejsou ani bývalé oblasti po těžbě, kde po skončení průmyslové činnosti postupně vznikají nové podmínky pro život. Rekultivované výsypky, často v kombinaci se spontánní sukcesí, představují důležitá zimoviště pro řadu ptačích druhů. Díky mozaice otevřených ploch, keřových porostů, mladých lesíků i ruderálních stanovišť zde mohou ptáci najít úkryt i potravu i v době, kdy je krajina jinde chudá a monotónní.
,,V krajině ovlivněné těžbou je potřeba rozlišovat několik typů ploch: rekultivované plochy, plochy ponechané přirozené sukcesi a plochy, které zatím nebyly po těžbě nijak upraveny. Význam těchto ploch se přitom výrazně liší. Řada rekultivovaných ploch není ani v zimním období pro ptáky příliš vhodná, respektive nejsou vhodnější než běžná krajina. Naopak mnohem zajímavější, a to nejen v hnízdní sezóně, ale i v zimě, jsou plochy ponechané sukcesi nebo dosud neupravené. Díky dostatku semen různých druhů rostlin, které zde nikdo neseká ani nesklízí, představují pro ptáky v zimě atraktivní zdroj potravy," uvádí Mgr. Václav Beran, vedoucí přírodovědného oddělení Oblastního muzea v Ústí nad Labem.
Rozmanitost prostředí pomáhá
Klíčová je rovněž pestrost prostředí, protože umožňuje přezimování jak ptáků otevřené krajiny, tak druhů, které vyhledávají křoviny či okraje lesa. Různorodá struktura výsypek a dostupnost potravy umožňují ptákům přežít zimní měsíce a doplňují chybějící biotopy v krajině. Mezi ptáky, kteří zde nacházejí vhodné zimoviště, patří například:
- Skřivan polní (Alauda arvensis) - typický druh otevřené krajiny. Na výsypkách vyhledává nízkou vegetaci, kde má dobrý rozhled, a živí se semeny trav a plevelů. Při mírnějším počasí sbírá i drobný hmyz. V posledních letech u nás přezimuje stále častěji, stále však jde pouze o jednotlivé jedince.
- Drozd kvíčala (Turdus pilaris) - typický zimní druh, který se v posttěžební krajině vyskytuje početněji než v souvislých lesích. Využívá otevřené plochy s keři a nálety, kde nachází dostatek potravy v podobě bobulí, šípků a dalších plodů, které na sukcesních stanovištích přetrvávají i během zimy. Hejna kvíčal zde často vyhledávají úkryt i zdroj energie v období, kdy je běžná zemědělská krajina pro ptáky potravně chudá.
- Konopka obecná (Linaria cannabina) - druh otevřené krajiny, který na Mostecku v posttěžebních oblastech nejen zimuje, ale také zde početně hnízdí. Vyhledává mozaiku otevřených ploch s bylinnou vegetací, ruderální stanoviště a okraje keřových porostů, kde nachází dostatek semen plevelných a pionýrských rostlin. Neobhospodařované a sukcesní plochy těžební krajiny jí poskytují stabilní zdroj potravy i vhodné podmínky pro přežití během zimního období.
- Konopka žlutozobá (Linaria flavirostris) - vzácný zimní host ze severu. Tvoří hejna a hledá semena plevelů; otevřené, kamenité či travnaté plochy výsypek mohou dočasně suplovat její přirozený biotop.
- Strnad luční (Emberiza calandra) - středně velký druh pěvce, který hojně hnízdí i zimuje v těžební krajině na Mostecku. V zimě tvoří hejna desítek až nižších stovek jedinců, která vyhledávají semena rostlin.
Potrava, kterou jinde ptáci nenajdou
Především zrnožravé druhy jsou na nevyužívaných plochách těžebních oblastí vysloveně závislé. V dnešní zemědělské krajině nenaleznou prakticky žádnou potravu, neboť obrovské chemizované lány jsou zcela bez plevelů. Bez ploch v těžebních oblastech by tak tyto druhy musely migrovat jižněji. Z toho důvodu hraje velkou roli typ porostu a způsob, jakým se po těžbě území ponechá nebo nechá přirozeně zarůst - právě spontánní sukcese může ptákům nabídnout potřebnou potravu a úkryt.
,,Díky druhům rostlin, které zde rostou, poskytuje spontánní sukcese zdroje potravy, které jinde v krajině již nejsou k dispozici. Obecně jsou plochy ponechané spontánní sukcesi pestřejší, více členité, s různými drobnými biotopy (tůně, suché vršky, podmáčené plochy, obnažená půda, plochy s různou vegetací) a to svědčí biodiverzitě a tedy i ptákům," dodává Václav Beran s tím, že čím pestřejší mozaika biotopů v posttěžbní krajině vznikne, tím lépe.
O projektu:
Projekt Krajina 2.0 spojuje odborné poznatky, zkušenosti z praxe i názory veřejnosti. Jeho cílem je inspirovat návštěvníky, podporovat otevřený dialog a hledat udržitelná řešení, která pomohou české krajině projít smysluplnou proměnou. Klade důraz na mezioborový přístup a ověřená fakta, díky nimž se může stát užitečným nástrojem pro odborníky, obce i širokou veřejnost.
Sdílet článek na sociálních sítích
