České zdravotnictví modernizuje a díky tomu šetří. EPC již umožnilo zrekonstruovat téměř tři desítky zařízení

Přes 90 procent EPC projektů se v současnosti řeší ve veřejném sektoru, přičemž zhruba desetina všech dosud realizovaných energetických modernizací se zaručenými úsporami připadá na nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, ať už zřizovaná státem, kraji či municipalitami. Co do objemu investic však do tohoto sektoru přitekla téměř polovina prostředků uplatněných s pomocí EPC, tedy 4,1 z celkem 9,3 miliard korun. Ty přitom nešly jen na zateplení či úsporné kotle, ale i na nenávratná opatření typu nové střechy nebo výměny elektroinstalace. Kromě garantovaných úspor provozních nákladů dosahujících každoročně hodnoty 288 milionů korun pomohly tyto projekty EPC také výrazně zvýšit tepelný a obecný komfort pro zaměstnance i pacienty.

Ve zdravotnictví se za prvních 25 let EPC v Česku, tedy mezi roky 1994 a 2019, realizovalo 22 projektů za celkem 899 milionů korun s úhrnnými garantovanými úsporami 169 milionů korun ročně. Prostá návratnost EPC projektů v daném období tedy činila v průměru 5,3 roků. Za pět let od začátku dekády, tedy do loňského roku včetně, pak bylo ve zdravotnictví realizováno 11 projektů za 3,21 miliard korun. Zde již hrály významnou roli dotace o celkové výši 1,93 miliard korun, které pokryly skoro přesně 60 procent investičních nákladů.

To proto, že se na konci ,,jedničkových let" staly záměry s podílem EPC způsobilými pro kofinancování z dotací. Pro období po roce 2020 tedy bylo pro EPC na dotacích vyčleněno zhruba 6,5 miliardy Kč, což vedlo k výraznému zvýšení objemu investic realizovaných prostřednictvím tohoto modelu. Pokud ve zdravotnictví činil do roku 2020 průměrný objem investice na jeden EPC projekt přibližně 40 milionů korun, posledních pět let je to kolem 300 milionů korun. Mezi největší z nich patří modernizace FN Brno za 963 milionů a Psychiatrické nemocnice Bohnice s investicí 585 milionů korun.

,,Dotační podmínky jsou záměrně nastaveny tak, aby motivovaly vlastníky budov k jejich faktickému přestavění do nejvyššího dosažitelného energetického standardu. Návratnost takové hloubky renovace je příliš dlouhá na to, aby budoucí provozní úspory pokryly v přiměřené lhůtě všechny investiční náklady. Průměrná návratnost dotačně podpořených EPC projektů ve zdravotnictví by proto v období 2020-25 činila bez dotace 26,9 let, a právě dotace snížily dobu návratnosti na 10,8 roků, což už lze spolufinancovat komerčně. Je proto žádoucí, aby i alespoň v nejbližších několika letech zůstaly tyto pobídky zachovány, zejména pokud chceme pokračovat ve skutečně hloubkových renovacích," vysvětluje Miroslav Marada, předseda APES.

Při alokaci potřebných prostředků bude podle něj nutno nyní spoléhat hlavně na výnosy z prodeje emisních povolenek, kterými by mohl disponovat Modernizační fond, protože s eurofondy se v dalším programovacím období na přímé dotace už tolik nepočítá. Pro představu, z celkového objemu dotačních prostředků dosud vyplacených na EPC projekty v rámci veřejného sektoru pocházelo 32 procent z Národního plánu obnovy a 29 procent z Operačního programu Životní prostředí, zatímco podíl peněz čerpaných z Modernizačního fondu činí doposud 17,3 procent.

,,Bez ohledu na skutečnou výši výnosů z povolenek by podíl určený na energetické úspory ve veřejných budovách měl stačit na udržení stávajícího tempa hloubkových renovací. S tím, že pokud by ke snížení této podpory přece jen došlo, bylo by nutné zároveň zmírnit podmínky pro její přiznání, tedy ubrat z požadavků na výsledný standard po rekonstrukci. Protože snižování podpory za současného zpřísňování cílového standardu by mohlo hloubkové renovace úplně zastavit," varuje Marada.