Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších má letos nejméně sněhu za 25 let

Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších byla letos naměřená nejnižší výška sněhu za 25 let souvislého měření. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) v uplynulém týdnu zjistili, že sněhová vrstva tam dosahuje mocnosti 4,8 metru. Zimní sezona 2025/2026 se tak bude řadit mezi podprůměrné, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Odhaduje, že sněhové pole na jižním svahu Studniční hory by letos mohlo odtát již v květnu.

"Za 25 let souvislého měření v této lokalitě na sněhovém poli, známém pro svůj tvar při odtávání jako Mapa republiky, jde o absolutně nejnižší naměřenou hodnotu," řekl Drahný.

Charakteristický tvar sněhového pole není kvůli souvislé sněhové pokrývce v lokalitě ještě patrný. Na hřebenech Krkonoš podle dnešního ranního hlášení Horské služby je stále 80 až 100 centimetrů sněhu, více ho je na závětrných svazích a ve žlabech.

Nejvíce sněhu na Mapě republiky Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru. Tehdy sněhové pole odtálo až v první dekádě srpna. Naopak dosud nejméně ho bylo naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru, tehdy roztál 10. června 2014.

"Mapu republiky sledujeme dlouhodobě a využíváme dostupné moderní technologie. Poslední roky ji zaměřujeme s pomocí dronů. Cílem monitoringu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima a vegetaci v závětrné oblasti Studniční hory a zda a jak se mění výška sněhu a jeho rozložení v čase," uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. "Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data," uvedl Drahný.

Mapou republiky se označuje sněhové pole nad Modrým dolem. Každoročně na jaře se rýsuje na úbočí Studniční hory v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů. Přestože leží na jižním svahu, který na jiných místech odtává nejdříve, zde sníh naopak zůstává nejdéle v Krkonoších.

"Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky," sdělil Drahný.

Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy.

Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v klidovém území národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v Modrém sedle mezi Luční a Studniční horou. Když je příhodné počasí, lze ho vidět i z podhůří.

Údaje o množství sněhu a datu jeho odtání v lokalitě Mapa republiky v Krkonoších:

Zdroj. Správa KRNAP