Areál Pražského hradu tvoří ekosystém se vzácnými druhy, ukázal průzkum biologů

V areálu Pražského hradu je více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu a 700 druhů rostlin, některé z nich jsou i vzácné a ohrožené. V půdě se nacházejí pancířníci, vzácní roztoči. Vyplývá to z průzkumu, na němž pracoval tým biologů. ČTK o tom dnes za Správu Pražského hradu informovala Natálie Máchová. Experti podle ní dali doporučení, jak přistupovat k Hradu jako k pestrému ekosystému.

Mapování odborníků se soustředilo na ptactvo, hmyz, rostliny, plže a půdní mikroorganismy. Mezi nimi podle mikrobiologa Ladislava Mika kupodivu převládají druhy typické pro stepní a lesostepní oblasti. Jako klíčové místo se zkoumání ukázal Jelení příkop, sdělil. "Zachovaly se tu zbytky stále udržované, ale přitom zásadně neporušené přírody, která sahá až do dob mamutích stepí v době ledové," uvedl.

Bohatost fauny v půdě Mika překvapila. "I v suchém období se našlo přes 30 druhů pancířníků, tedy půdních roztočů. Mezi nimi byly i tři na území Česka dosud nenalezené druhy, a dokonce i jeden pro vědu zcela nový, neznámý druh," uvedl Miko.

Mezi asi 40 druhy ptáků ornitologové zaznamenali ohroženou kavku obecnou. Hnízdila podle nich ve Zlaté uličce. V zahradách zaznamenali červenky, budníčky, zvonky zelené a poslouchat zpěv slavíků, pěnic, kosů nebo drozdů.

Entomolog Ondřej Sedláček popsal v hradním areálu více než 220 druhů hmyzu, mnohé ve spojitosti se starými stromy a mrtvým dřevem. Hradní zahrady a parky jsou domovem roháče obecného, roháčka kozlíka i zlatohlávka skvostného. Prostředí láká motýly, mezi nimi chráněného přástevníka kostivalového, otakárka fenyklového nebo běláska řeřichového.

Druhů rostlin botanik Jiří Sádlo napočítal 734, mezi nimi vzácné a chráněné. Za takzvaný vlajkový druh, tedy symbol pro získání podpory na ochranu okolní přírody, navrhl Sádlo planý tulipán, který pochází ze Středomoří a rozšířil se ve střední Evropě na hradech a zámcích.

Podle Sádla je namístě v hradním areálu nejen chránit vzácné jednotlivosti, ale celek s historickými souvislostmi. "Pražský hrad má potenciál stát se vzorem pro udržitelné hospodaření s městskou zelení a modelovou laboratoří městské přírody. Místem, kde se historie, kultura a biologie nejen snesou, ale vzájemně obohacují," řekl.

Hradní zahradníci se snaží dát živočichům příležitost k životu, trávníky se například kosí do mozaiky. "Zbytečně nelikvidujeme staré stromy, ale snažíme se je lepší péčí ozdravovat a prodlužovat jim život. Umožňujeme vývoj spontánních porostů keřů, a často zachováváme i padlé stromy, které jsou domovem pro mnoho živočichů," sdělila ředitelka parků a zahrad hradní správy Helena Pánková.

Podle ní tak motýli, čmeláci a další hmyz mají dostatek potravy a úkrytů, což vyhovuje i rostlinám nebo ptákům.