Likvidace akátu nestačí, půda jím zůstává ovlivněná dlouho, zjistili vědci

Pouhá likvidace invazního akátu k?obnově původních lesních ekosystémů nestačí, půda jím zůstává ovlivněná dlouho, zjistili vědci z?Česka, Slovenska a Maďarska. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR. Invazní druhy patří podle odborníků k?největším hrozbám pro biodiverzitu v?Česku i ve světě. Mezi nejproblematičtější dřeviny se řadí právě trnovník akát, původem ze Severní Ameriky.

V?Evropě se akát masivně rozšířil v minulém století. Jeho likvidace je náročná a její výsledky nejsou podle vědců jednoznačné. "Akát je užitečný strom. V přírodně cenných lokalitách ale vytlačuje původní, dnes často ohrožené rostliny a živočichy. Nyní napravujeme chybu předků, kteří akát vysazovali v dobré víře bez znalosti jeho nežádoucího vlivu," uvedl specialista péče o chráněná území z oddělení péče o zeleň Magistrátu hlavního města Prahy Jiří Rom.

Výzkum vědci dělali na 11 místech v?Česku, na Slovensku a v?Maďarsku. Mimo jiné právě v?Praze či v?národním parku Podyjí, který patří k?průkopníkům systematického odstraňování akátu. Odborníci sledovali například změny v?půdě, rostlinném podrostu či výskyt brouků vázaných na mrtvé dřevo.

Podle výsledků studie zůstává půda po odstranění akátu dlouhodobě obohacená dusíkem, který strom váže pomocí bakterií. To podporuje růst běžných, živinami preferovaných druhů, a zpomaluje návrat původní vegetace. "V podrostu akátin proto převažuje několik běžných druhů, například kopřivy, kterým nadbytek živin vyhovuje. Ty v půdě zůstanou i několik let po jeho odumření nebo odstranění. Nadbytek živin brání návratu původních rostlin. Vegetace sice vykazuje známky zlepšení, ale obnovuje se jen pomalu," uvedl hlavní autor studie Vojtěch Lanta z Botanického ústavu AV ČR.

Naopak společenstva brouků reagovala na odstranění akátu rychleji. Po zásahu se jejich počet i druhové složení podle studie přiblížily stavům v?původních doubravách. "Brouků bylo nejméně v živých akátinách. Po odstranění akátu jich výrazně přibylo a jejich druhové složení se přiblížilo společenstvům původních doubrav," doplnil Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR.

Autoři studie doporučují kombinovat likvidaci akátu s?dalšími opatřeními. Například výsevem původních rostlin, řízenou pastvou nebo v?některých případech i odstraněním svrchní vrstvy půdy. Jen tak je podle nich možné dosáhnout dlouhodobé obnovy druhově bohatých a stabilních lesů.