Vědci: Změna klimatu nutí města sáhnout po odolnějších, ale rizikových stromech

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Výsledky výzkumu mají městům pomoci zvládnout proměnu zelené infrastruktury. Cílem je nastavit takovou skladbu a péči o zeleň, která bude klimaticky odolná, ale zároveň bezpečná pro obyvatele, sdělila dnes ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová.

Městské prostředí je podle odborníků pro tradiční druhy stromů stále nepříznivější. Vysoké teploty, nedostatek vody, znečištěné ovzduší i mechanické poškození vytvářejí kombinaci stresových faktorů, kterou stromy v minulosti nezažívaly. "Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu," uvedl Pavel Klapka z katedry geografie. Zatímco jednotlivé faktory byly dřeviny schopné v minulosti zvládat, jejich současná kombinace je už pro ně kritická.

Problém se netýká jen nadzemní části dřevin. Jejich kořeny jsou v městském prostředí omezené zhutněnou půdou, inženýrskými sítěmi a nepropustnými povrchy. Vědci tento jev označují jako květináčový efekt, který výrazně snižuje vitalitu stromů.

Samosprávy proto stále častěji sahají po nepůvodních druzích z jižní Evropy, Asie nebo Severní Ameriky. Tyto dřeviny lépe snášejí sucho, vysoké teploty i zasolení půdy. V ulicích českých městech tak přibývají například dřezovce, jerlíny nebo jinany. Podle odborníků ale nejde jen o jejich schopnost přežít. "Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele," upozornil René Jirmus z katedry geografie.

Nepůvodní druhy mohou být toxické, produkovat silné alergeny nebo se chovat invazně. Vědci proto analyzují jejich dopady na městské prostředí i zdraví lidí a poskytují samosprávám data pro rozhodování o skladbě veřejné zeleně. Vyvinuli také biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí dřeviny podle rizik pro zdraví i bezpečnost lidí. Analýza v Olomouci například ukázala, že nové výsadby na dětských hřištích sice omezují viditelná nebezpečí, ale častěji obsahují druhy s vyšší toxicitou, o níž veřejnost nemá dostatek informací.

Studie se zabývala také tím, jak zeleň ovlivňuje pocit bezpečí obyvatel. Husté a nepřehledné porosty podle vědců podporují rekreaci ve dne, v noci ale zvyšují pocit ohrožení a obavy z kriminality kvůli horší přehlednosti a slabšímu osvětlení. Odborníci zároveň varují před opačným extrémem, tedy plošným odstraňováním zeleně. To by mohlo vést k dalšímu přehřívání měst a zhoršení kvality života. "Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace," zdůraznil Jirmus.