I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých

Už extrémně nízká koncentrace pesticidů může vážně narušit mikrobiom vodních bezobratlých živočichů, mezi které patří vážky, vodní škeble či raci. To má negativní vliv na zdravotní stav těchto živočichů a jejich odolnost vůči nepříznivým vlivům. Vyplývá to ze studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Ostravské univerzity, kteří se zaměřili na larvy vážek. Výsledek jejich práce publikoval časopis Environmental Pollution. Mikrobiom je soubor drobných mikroorganismů tvořený především bakteriemi, houbami, viry a dalšími mikroskopickými formami života.

Výzkumníci sledovali účinky dvou běžně používaných pesticidních látek na larvy vážky obecné. Zaměřili se na herbicid metazachlor aplikovaný zejména v řepce proti běžným polním plevelům a také na insekticid etofenprox, který se používá proti hmyzím škůdcům. Pomocí molekulárních metod analyzovali mikrobiom larev.

"Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí. Tuto koncentraci si lze představit jako jedinou kapku látky v objemu vody odpovídajícímu zhruba 100.000 olympijských bazénů. Výsledky tak ukazují, že i nepatrné množství těchto látek může narušit citlivé biologické procesy," uvedla hlavní autorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP.

Pesticidy mohou podle vědců zároveň potlačovat potenciálně prospěšné mikroorganismy a podporovat nárůst druhů spojovaných s nemocemi, ale i s rozkladem cizorodých chemických látek. "Protože mikrobiom může zásadně ovlivňovat odolnost, zdravotní stav i schopnost svých hostitelů zvládat stresové faktory, představuje stopová expozice pesticidům u necílových vodních organismů vážný problém, který je ale stále přehlížený," upozornil Petr Pyszko z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Výzkum zároveň ukázal, že přirozeně utvářený mikrobiom může hrát důležitou roli v odolnosti hostitele. Larvy odebrané z přírody měly bohatší mikrobiom a větší rozmanitost mikrobiálních společenstev než jedinci odchovaní v laboratorních podmínkách a vykazovaly vyšší odolnost vůči pesticidům. Podle autorů to naznačuje, že přirozené mikrobiální osídlení může organismům pomáhat lépe zvládat environmentální stres. "Pro přesnější hodnocení ekologických rizik je proto potřeba sledovat nejen přímé toxické účinky, ale i jemnější změny v mikrobiálních společenstvech, včetně houbové složky, která je zatím stále málo prozkoumaná," dodala Šigutová.