Lidé a obce se budou moci vyjádřit k dopadům těžby lithia v Krušných horách

Ministerstvo zveřejnilo dokumentaci k vlivu těžby lithia a zpracování rud na Cínovci v Krušných horách na životní prostředí (tzv. EIA). Jakmile bude informace na portálu České informační agentury životního prostředí (Cenia) zveřejněná na úřední desce Ústeckého kraje, začne třicetidenní lhůta na zaslání připomínek. Roční kapacita těžby má být 3,2 milionu tun, roční produkce uhličitanu lithnného 37.500 tun.

Horní závod bude na Cínovci, odkud bude ruda přepravována štolou nebo závěsným pásovým dopravníkem. S překladištěm se počítá v průmyslovém areálu Dukla západně od železniční stanice Teplice Lesní brána. Vytěžená ruda se bude zpracovávat v prostoru bývalé tepelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku. Zbytkové materiály se mají ukládat v Dolech Nástup Tušimice u Chomutova. Záměr je plánován na 30 let.

Těžbu plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem. Zastupitelé Ústeckého kraje v únoru napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani tehdy řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, s výší investice 42 miliard korun patří mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji.

Obyvatelé Teplicka vyjadřují už několik let obavy z dopadů na zdraví a kvalitu života, upozorňují na nestabilní cenu lithia či na možnou změnu postoje k těžbě v Německu. Strach mají z nárůstu dopravy, zničení životního prostředí. Starosta Dubí Jiří Kašpar (ODS) opakovaně uvádí, že pro obyvatelé je důležité, jaký dopad bude mít případná těžba na jejich život. Panuje podle něj obava z nárůstu dopravy, zničení statusu lázní, turistických cest. "Dneska je tam nádherná příroda, která měla být součástí CHKO Krušné hory. A panuje obava, zda z toho bude město nějak profitovat. Když se v minulosti těžilo uhlí, část katastru zmizela, lidé dostali 2000 korun pohřebného a to bylo všechno," uvedl již dříve starosta.

Po posouzení vlivu na životní prostředí bude následovat příprava dokumentace ke stavebnímu povolení. Se zahájením projektu se předběžně počítá v roce 2030. Těžbu lithia v minulosti zařadila Evropská komise mezi strategické projekty v nařízení o kritických surovinách.