Česká půda degraduje zástavbou i erozí. Pomoci jí mohou senzory, drony a AI
Kvalita půdy v Evropě se zhoršuje a Česko patří mezi státy, které se výrazně
potýkají s erozí i záborem půdy zástavbou. Vyplývá to z nové analýzy projektu
Evropa v datech, podle které trpí erozí způsobenou obděláváním téměř třetina
českých půd a více než 60 % zemědělské půdy je potenciálně ohroženo vodní erozí.
Další část krajiny mizí pod zástavbou. Řešením mohou být šetrnější způsoby
hospodaření nebo precizní zemědělství využívající drony, senzory či AI. Česko
přitom v zavádění precizních postupů patří v rámci střední Evropy mezi
technologické lídry. Šetrně je pak obhospodařováno přibližně 39 % orné půdy.
Kvalita půdy v Evropě se zhoršuje a Česko patří mezi státy, které se výrazně potýkají s erozí i záborem půdy zástavbou. Vyplývá to z nové analýzy projektu Evropa v datech, podle které trpí erozí způsobenou obděláváním téměř třetina českých půd a více než 60 % zemědělské půdy je potenciálně ohroženo vodní erozí. Další část krajiny mizí pod zástavbou. Řešením mohou být šetrnější způsoby hospodaření nebo precizní zemědělství využívající drony, senzory či AI. Česko přitom v zavádění precizních postupů patří v rámci střední Evropy mezi technologické lídry. Šetrně je pak obhospodařováno přibližně 39 % orné půdy.
Česko patří mezi evropské státy, jejichž půda je erozí zasažena nejvíce. Podle dat EUSO trpí erozí způsobenou obděláváním půdy 31 % tuzemských půd, tedy podobný podíl jako v Itálii, Španělsku, Bulharsku nebo Portugalsku. Hůře je na tom například Lucembursko, kde tento typ eroze postihuje 43 % půdy. Naopak v Nizozemsku jde pouze o 9 %.
,,Česko se v tomto ohledu nachází ve skupině států EU, které jsou erozí způsobenou obděláváním půdy zasaženy vůbec nejvíce. Tento typ eroze souvisí například s orbou nebo dalšími zásahy do půdy," říká analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
Problém se přitom netýká jen eroze způsobené obděláváním půdy. Mezi výrazněji zasažené státy EU patří Česko také v případě eroze způsobené sklizní, při níž dochází k odnosu půdy společně se sklizenými plodinami. Tento typ eroze se týká 4,3 % tuzemských půd, zatímco například v Portugalsku nebo Řecku dosahuje pouze 0,02 %.
Výrazné riziko představuje i vodní a větrná eroze zemědělské půdy. Podle evropských dat postihují téměř 28 %, respektive 4 % tuzemských půd. ,,V České republice je v současné době podle našich analýz více než 60 % zemědělské půdy potenciálně ohroženo vodní erozí a více než 30 % větrnou erozí," upozorňuje David Kincl z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP). Podle něj k tomu přispívá členitý terén, rozsáhlé půdní bloky i vysoký podíl erozně nebezpečných plodin.
Půda mizí pod zástavbou. Soil sealing je prakticky nevratný
Degradace půdy ale nesouvisí pouze s erozí. Jedním z nejzávažnějších problémů v Česku je také takzvaný soil sealing, tedy zábor půdy zástavbou. Půda překrytá betonem, asfaltem nebo dlažbou ztrácí schopnost vsakovat vodu i plnit své ekologické funkce. Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) bylo v roce 2021 tímto způsobem znehodnoceno 3,5 % českých půd, což představuje desátou nejhorší hodnotu v EU.
,,Problém záboru půdy je v České republice extrémní. Je to dáno především polohou země ve středu Evropy, kvůli které se pro investory stáváme atraktivní z hlediska tranzitu a překladišť. Souvisí to ale i s relativně levnou cenou pozemků a omezenou funkčností legislativy oproti západním zemím," popisuje Jan Vopravil z Fakulty životního prostředí ČZU a připomíná, že kvůli tomu, že se člověk historicky usazoval na kvalitních půdách, čelí největšímu tlaku právě ty nejúrodnější zemědělské půdy.
Soil sealing patří mezi hlavní příčiny degradace půdy v EU. Přispívá k přehřívání krajiny, zvyšuje riziko záplav i nedostatku vody a zároveň představuje prakticky nevratný proces. Podle EEA se navíc rozloha měst v EU od poloviny 50. let zvýšila o 78 %. ,,Buldozery půdu, jejíž jeden centimetr vznikal stovky až tisíce let, shrnou za pár minut a povrch překryjí betonem. Půda tak přestává existovat," varuje Jan Vopravil.
Pomoci může šetrné hospodaření, ve kterém patří Česko mezi evropský nadprůměr
Řešením degradace půdy může být šetrnější způsob hospodaření. Podle dat Eurostatu patří Česko v podílu šetrně obdělávané orné půdy do první desítky států EU - tímto způsobem je obhospodařováno přibližně 39 % orné půdy. Jde například o postupy, při kterých se půda nepřevrací orbou a na poli zůstává část rostlinných zbytků, což pomáhá omezovat erozi a zadržovat vodu v krajině.
Nadprůměrně si Česko vede také v ekologickém zemědělství. V roce 2024 bylo ekologicky obhospodařováno asi 16 % zemědělské plochy, což představuje šestou nejvyšší hodnotu v EU.
Osvojení precizních postupů zemědělcům průměrně zvyšuje čistý zisk o 18,5 %
Zlepšit stav půdy může také precizní zemědělství, tedy využívání moderních technologií a dat pro přesnější a šetrnější hospodaření na polích. Podle studie z roku 2024 patří Česko spolu s Německem mezi lídry v osvojování technologií precizního zemědělství ve střední Evropě. Některou z technologií precizního zemědělství v roce 2024 podle analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací využívalo přibližně 30 % českých zemědělců v oblasti rostlinné výroby.
,,Významnou roli v tomto typu zemědělství hrají chytré senzory, které jsou schopny identifikovat nevhodné fyzikální parametry půdy a bezprostředně na ně reagovat. Současně mohou monitorovat obsah půdní vláhy, i další důležité půdní charakteristiky," popisuje David Kincl z VÚMOP.
Výzkumy zároveň ukazují, že precizní zemědělství přináší nejen environmentální, ale i ekonomické přínosy. Zemědělcům podle dosavadních dat průměrně zvyšuje návratnost investic o 22 % a čistý zisk o 18,5 %. Pomáhá také zvyšovat účinnost využití dusíku, snižovat spotřebu pesticidů a omezovat emise skleníkových plynů. Přínosy precizních technologií jsou však zatím výraznější zejména u větších zemědělských provozů, zatímco pro menší farmy je jejich efekt slabší a méně stabilní.
Hnojivo pouze tam, kde je ho třeba
Mezi konkrétní příklady precizního zemědělství patří platforma Agrip, která kombinuje AI, drony a další zdroje dat pro přesnější péči o pole. Systém dokáže analyzovat stav jednotlivých částí pozemků a následně pomáhá optimalizovat hnojení, závlahu nebo ochranu rostlin. ,,Agrip umožňuje extrémně detailní a lokalizovaný sběr a vyhodnocování dat o stavu pěstovaných plodin. Díky tomu můžeme identifikovat potřeby konkrétních částí pole a aplikovat hnojiva nebo pesticidy jen tam, kde jsou skutečně potřeba a v přesném množství," popisuje Jindřich Hemer ze společnosti T-Mobile, která na projektu spolupracuje skrze zajištění 5G Stand Alone mobilní sítě a EDGE serverů, díky kterým je možné, aby přenos dat probíhal v reálném čase.
Jan Beneš z firmy JUMP-TECH, která dodává platformě Agrip zázemí ohledně informačních technologií, vypichuje jako největší přínos platformy právě již zmiňovanou kombinaci monitorování drony a následné variabilní aplikace hnojiv a postřiků. ,,Největší dopady to pak má zejména ohledně optimalizace hnojení, ochrany rostlin včetně lokalizace škůdců a celkového snížení environmentální zátěže," říká Beneš.
Projekt Agrip odborníci z České zemědělské univerzity v Praze aktuálně testují především na farmě AGRO Hrádok na Slovensku. ,,Práce s daty vyžaduje zkušeného agronoma. Uživatelé často potřebují školení, aby data uměli efektivně využít. Výzvou zůstává i vyšší finanční a organizační náročnost, zejména pro menší farmy," upozorňuje Radomíra Kršová, manažerka transferu technologií na ČZU. Podle ní je proto klíčový nejen samotný sběr dat, ale především jejich správná interpretace a praktické využití v provozu.
Výzkumu a vývoji technologií pro precizní zemědělství se ČZU věnuje dlouhodobě, mimo jiné prostřednictvím Centra precizního zemědělství.
Více informací naleznete na tomto odkazu: https://www.evropavdatech.cz/clanek/120-regenerativni-zemedelstvi/
Sdílet článek na sociálních sítích
