Vojtěch varoval, že nová norma může zdražit léky a ohrozit výrobu v EU

Lucemburk 16. června (zpravodajka ČTK) - Nová směrnice určující, že na čištění odpadních vod se musí finančně podílet i farmaceutické firmy, může podle českého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha vést ke zdražení léků a tlaku na výrobce, aby léky začaly vyrábět ve třetích zemích mimo Evropskou unii. Vojtěch to uvedl před dnešním jednáním ministrů zdravotnictví v Lucemburku. V této věci proto napsal dopis kolegům z ostatních zemí unie a o možných změnách opakovaně hovořil s komisařem pro zdraví Olivérem Várhelyim.

"Nová směrnice o čištění městských odpadních vod má z mého pohledu potenciál výrazně zasáhnout farmaceutický průmysl v České republice a potažmo v Evropě, protože přenáší prakticky stoprocentně náklady na čištění městských vod právě na farmaprůmysl," řekl Vojtěch novinářům. "Chceme mít samozřejmě čistou vodu, ale na druhou stranu tyto náklady se budou muset někde projevit a zejména u generického průmyslu se to projeví tím, že buď se zvýší cena velmi levných léků vyráběných v České republice, nebo se výrobcům nevyplatí léky vyrábět a přesunou výrobu někam do Asie, což už jsme viděli v předchozích letech," dodal český ministr.

Podle Vojtěcha jde o téma, na které upozorňoval už jeho předchůdce ve funkci. Opakovaně věc zmiňují i další země, například Německo. Komise by měla navrhnout určitá opatření ke zmírnění negativních dopadů směrnice, míní Vojtěch. "Jak náklady snížit, více je rozložit tak, aby se to neprojevilo tím, že léky třeba nebudou," vypočetl možnosti.

Směrnice platí od 1. ledna 2025 a obsahuje poměrně průlomové ustanovení, které říká, že výrobci léčiv a kosmetiky mají financovat většinu nákladů na odstraňování mikropolutantů z odpadních vod podle zásady "znečišťovatel platí".

Evropská komise argumentovala, že právě léčiva a kosmetika jsou hlavním zdrojem mikropolutantů v komunálních odpadních vodách. Při přípravě legislativy uváděla, že tyto dva sektory společně odpovídají za přibližně 92 procent toxické zátěže mikropolutantů v odpadních vodách.

Farmaceutický průmysl ale normu kritizuje s tím, že značná část léčiv se do vody dostává vylučováním pacientů, nikoliv výrobní činností a že systém nespravedlivě nezahrnuje některé další zdroje mikropolutantů, například pesticidy nebo průmyslové chemikálie. Loni farmaceutické firmy směrnici dokonce napadly u Soudního dvora EU.