Těžba lithia v Krušných horách: obavy se nerozptýlily

Dubí (Teplicko) 17. června (ČTK) - Stovky lidí dnes přišly do Lidového domu v Dubí na Teplicku na veřejné projednání záměru těžby a zpracování rud z ložiska Cínovec. Termín pro zasílání připomínek vypršel minulý týden, dnes ještě může veřejnost v Dubí přednést připomínky ústně. Stanovisko k těžbě lithia v Krušných horách vydá ministerstvo životního prostředí.

Obsahovat bude podmínky pro uskutečnění záměru společnosti Geomet, jejíž nadpoloviční podíl vlastní prostřednictvím Severočeských dolů ČEZ. Zástupci firem a zpracovatel posudku se dnes snažili obavy lidí rozptýlit. Argumentovali bezpečností provozu, dodržováním všech limitů, navrženými kompenzačními opatřeními. Obavy lidí z těžby ale trvají.

Po hodině a půl představování záměru a jeho vlivů se mohli vyjádřit zástupci samospráv. Za Ústecký kraj nepřišel dnes do Dubí nikdo, dokumentace vlivu těžby na životní prostředí (tzv. EIA) podle nedávného stanoviska radních reaguje na požadavky v předchozích fázích procesu. Primátor Teplic Jiří Štábl (ANO) řekl, že veškeré připomínky poslalo město písemně. Starosta Dubí Jiří Kašpar (ODS) uvedl, že město poslalo 73 požadavků. "V minulosti už jsme tu zažili těžby, na Cínovci se těžilo do roku 1990, ve spodku Dubí se těžilo hnědé uhlí. Zmizely části katastru, příroda byla zdevastovaná. Teď, když se začíná vzpamatovávat, přišel další projekt. Město dalo republice mnoho, lidé za to dostali 2000 korun pohřebného. Nedivím se, že se lidé bojí, co bude," uvedl.

Obyvatelé se bojí otřesů domů, nákladní dopravy na komunikacích. Starosta připomněl, že přes Dubí jezdily kamiony na přechod Cínovec až do zprovoznění dálnice D8. "Jednou z hlavních připomínek je proto požadavek na maximální přesun nákladní dopravy na železnici. Navíc je v ohrožení status lázní Dubí. Město s 8100 obyvateli je založeno na výrobě porcelánu, na lázeňství a turistice. Hory jsou po letech zelené, jezdí sem lidé na běžky, na Stezku Českem, na kolo. Upřímně, kdo sem bude jezdit za těžbou?" uvedl starosta. Zmínil také strach z dopadů čtyřiadvacetihodinového provozu.

"Nevěřím tomu, že v moderním důlním závodě bude tolik zaměstnanců, dokumentace uvádí 1515 v horním závodě," uvedl Kašpar. "Neřeší se kompenzační opatření za nárůst dopravy. Dokumentace má řadu nedostatků, proto jsme žádali přepracování dokumentace EIA," řekl starosta, který si vysloužil mohutný potlesk.

Ještě většího potlesku se dostalo starostovi Košťan Tomáši Svádovi (nez.), který uvedl, že dokumentace nerozptýlila obavy z prašnosti a z toho, že nastanou problémy s vodou kvůli těžbě. "Nám ten projekt po lidské a přírodní stránce smysl nedává," řekl. Dodal, že že Košťany žádaly přepracování dokumentace. "My jsme k tomu dali nesouhlas, lidé tady ten projekt nechtějí," uvedl. Zmínil, že malé samosprávy měly 30 dní na podání připomínek k dokumentaci, která má tisíce stran. "To byl nadlidský úkon," uvedl.

Zástupci Geometu, Severočeských dolů a zpracovatel posudku se snažili obavy lidí rozptýlit. Zdůrazňovali také přínos pro region. O něm ale lidé na Teplicku přesvědčeni nejsou. "Ohledně prašnosti jsme měli data ČHMÚ, jsou zohledněna data z blízkých měřicích stanic. Rozptylová studie je zpracovaná v souladu s metodikou. Dáváme podmínky, aby se prašnost minimalizovala," uvedl za zpracovatele dokumentace Daniel Bubák.

Účelem veřejného projednání je podle zástupců ministerstva životního prostředí získat podklady pro vydání stanoviska. Samotné řízení o povolení hornické činnosti povede báňský úřad. V sále byli lidé z Německa, protože záměr je posuzován jako mezistátní. Německo požádalo o konání mezistátních konzultací.

Těžbu plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem. Záměr je plánován na 30 let, z toho čtyři roky zabere stavba. Dokumentace obsahuje 81 opatření, která mají snížit nepříznivé vlivy. Horní závod bude na Cínovci, odkud bude ruda přepravována štolou nebo závěsným pásovým dopravníkem. S překladištěm se počítá v průmyslovém areálu Dukla, vytěžená ruda se má zpracovávat v prostoru bývalé tepelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku. Dopravovat se do Prunéřova bude po železnici. Zbytkové materiály se mají ukládat v Dolech Nástup Tušimice u Chomutova.

Roční kapacita těžby má být 3,2 milionu tun, roční produkce uhličitanu lithného 37.500 tun. Geomet počítá s vytvořením 2000 pracovních míst a investicí ve výši 42 miliard korun.