El Nino a energetická bezpečnost: Česká republika je v globální top 10 v závislosti elektroenergetiky na počasí

Zatímco v Evropě roste pozornost věnovaná potenciálním meteorologickým dopadům jevu El Nino a klimatickým anomáliím, mezinárodní výzkum společnosti Compare the Market si posvítil na zranitelnost evropských energetických infrastruktur. Studie analyzovala citlivost poptávky po elektřině v různých zemích v závislosti na meteorologických modelech a definovala takzvaný ,,index závislosti na počasí" (Weather dependency score).

Data ukazují, že Česká republika je 8. nejzávislejším státem na světě, pokud jde o vliv počasí na spotřebu energie, s hodnocením 89,74 bodů ze 100.

Výsledky potvrzují, že oblasti severní a východní Evropy jsou nejcitlivější na střídání ročních období, zatímco Řecko vyniká jako národ nejvíce ovlivněný letními teplotami.

Globální TOP 10: Země s nejvyšší závislostí poptávky po elektřině na počasí

Evropské srovnání: Vrcholy letní poptávky a krize s výpadky proudu v Maďarsku

Zatímco Česká republika vykazuje velmi vysokou celkovou citlivost na klimatické faktory v průběhu celého roku, situace se mění, pokud analyzujeme jednotlivé vlivy, jako jsou letní vlny veder nebo stabilita elektrické sítě (měřená indexem SAIDI za posledních 5 let).

• Boom letní spotřeby: Řecko se umístilo na prvním místě na světě v nárůstu poptávky spojené s horkem. V nejteplejších měsících tam poptávka po elektřině stoupá o 38,62 % (což představuje o 143,08 kWh měsíčně na obyvatele více). Výrazné nárůsty kvůli klimatizacím zaznamenávají také Itálie (+14,22 %) a Španělsko (+8,86 %).
• Mapa výpadků proudu (blackoutů): Maďarsko vede evropský žebříček v průměrné délce výpadků, kdy domácnosti zůstávají bez elektřiny v průměru 2,92 hodiny ročně. Následuje Slovinsko (2,16 hodiny) a Řecko (1,63 hodiny). V absolutních nákladech pro ekonomiku má nejhorší bilanci Itálie s odhadovanou škodou kolem 154,7 milionu eur ročně pro domácnosti, následovaná Polskem (152,1 milionu eur).

Proč jsou tato data v kontextu jevu El Nino klíčová?

Fenomén El Nino a obecně rostoucí extrémy počasí vyvíjejí na evropské energetické systémy dvojí a současný tlak. Na jedné straně příchod stále časnějších a intenzivnějších letních teplot generuje okamžitý nárůst spotřeby elektřiny, který je poháněn potřebou chladit domácnosti a průmyslové komplexy. Na druhé straně s sebou tato vlna veder často přináší dlouhotrvající sucha a drastický pokles hladin řek. Jde o kritickou kombinaci, která nejen snižuje výrobní kapacitu vodních elektráren, ale brání také fungování životně důležitých systémů vodního chlazení velkých tepelných a jaderných elektráren, jež představují ústřední pilíř energetického mixu střední Evropy.

Celá analýza dopadu extrémních teplot na poptávku po energii je k dispozici zde: https://www.comparethemarket.com.au/energy/features/weather-impact-on-energy-usage/

Kompletní žebříček výpadků proudu je k dispozici zde: https://www.comparethemarket.com.au/energy/features/power-outage-hotspots/

Zdroj: Compare the Market