Rok po blackoutu: Výpadků ubývá, připravenost domácností zůstává stejná

Alespoň hodinový výpadek proudu zažily v posledním roce necelé dvě třetiny respondentů (63 %), zatímco loni to byly téměř tři čtvrtiny (74 %). Zkrátila se i délka výpadků. Blackout delší než šest hodin letos zažilo 8 % respondentů, zatímco před rokem 13 %. Data naznačují, že situace se oproti loňsku zlepšila. Současně ale ukazují, že s klesajícím počtem výpadků slábne i pozornost, kterou domácnosti věnují vlastní připravenosti.

,,Loňský blackout byl pro mnoho domácností silnou zkušeností. Po roce ale vidíme, že lidé se cítí bezpečněji, protože výpadků ubylo a jejich délka se zkrátila. To je pozitivní zpráva. Na druhou stranu nás překvapuje, že se tato zkušenost téměř nepromítla do praktické připravenosti domácností na podobné situace," říká Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet, dodavatele elektřiny a plynu, která na českém trhu funguje již od roku 2005.

Výsledky průzkumu ukazují zajímavý paradox. Přestože se počet výpadků snížil, rizika spojená s fungováním energetické infrastruktury zcela nezmizela, Češi jsou ale až příliš klidní. Energetický trh je dnes stabilnější než v období energetické krize a geopolitická situace je předvídatelnější než před několika lety. Současně však rostou nároky na distribuční soustavu a stále častěji ji prověřují extrémní projevy počasí.

Právě nadcházející letní měsíce budou dalším testem odolnosti energetické infrastruktury. Dlouhotrvající vlny veder zvyšují spotřebu elektřiny kvůli chlazení domácností, kanceláří i průmyslových provozů. Zároveň zatěžují části distribuční sítě, z nichž některé byly budovány v době, kdy podobně dlouhá období extrémních teplot nebyla běžná.

,,Nejde o to, že by několik horkých dnů automaticky znamenalo problém. Česká energetika má dostatek výrobních kapacit a provozovatelé sítí dlouhodobě investují do jejich modernizace. Výzvou jsou spíše dlouhotrvající vlny veder a stále vyšší nároky na distribuci elektřiny. Právě proto je důležité nepodceňovat ani připravenost na úrovni domácností," vysvětluje Roman Šmíd.

Přestože za odstraňování poruch a obnovu dodávek odpovídají distributoři elektřiny, lidé očekávají informace především od svého dodavatele energií. Potvrzují to i výsledky průzkumu. Informace o tom, jak se při blackoutu zachovat, by od svého dodavatele očekávala téměř polovina Čechů. Na distributora by se obrátilo 46 % respondentů. A stát, samosprávy nebo média zůstávají výrazně pozadu.

Nejdůvěryhodnější institucí při blackoutu zůstávají hasiči a záchranné složky, za nimi následují právě dodavatelé energií. Vlastního dodavatele považuje za důvěryhodný zdroj informací 93 % respondentů.

,,Lidé chtějí v krizových situacích především rychlé, srozumitelné a ověřené informace. Výsledky průzkumu potvrzují, že dodavatelé energií dnes nejsou vnímáni pouze jako poskytovatelé služeb, ale také jako důležitý zdroj informací a partner pro řešení mimořádných situací, což jsme si ověřili i při komunikaci s vlastními zákazníky při loňském skutečném blackoutu," říká Roman Šmíd.

Zatímco výpadků ubylo a obavy postupně slábnou, připravenost českých domácností zůstává prakticky stejná jako před rokem. Polovina domácností má pro případ blackoutu připravenou nabitou powerbanku. Dvě třetiny spoléhají na svítilnu a tři čtvrtiny na svíčky. Zásobu jídla má více než 60 % respondentů. Dostatek pitné vody na 24 hodin pro všechny členy domácnosti však stále nemá téměř 40 % domácností. Ani u vybavení, které rozhoduje při delším výpadku, se situace výrazně neposunula. Záložní zdroj energie má pouze 13 % respondentů, tedy přibližně každá osmá domácnost.

Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že po jednom až dvou dnech bez elektřiny začínají být kritické nejen dodávky vody, ale také fungování mobilních sítí, internetu, čerpacích stanic nebo zásobování obchodů.

Aktivně se o správný postup při blackoutu zajímají čtyři z deseti Čechů, prakticky stejně jako před rokem. Beze změny zůstává i pocit informovanosti. Dostatek informací o tom, jak se na výpadek elektřiny připravit, má podle vlastních slov necelá polovina respondentů. Druhá polovina si stále není jistá, zda by v podobné situaci postupovala správně.

Muži jsou podle průzkumu na krizové situace lépe připraveni z hlediska domácích rezerv. Častěji, než ženy uvádějí, že mají dostatek pitné vody, potravin nebo dalšího vybavení potřebného pro zvládnutí výpadku elektřiny.

Výsledky průzkumu naznačují, že zatímco energetický sektor ujišťuje občany o odolnosti a postupném zvyšování připravenosti, domácnosti s ním drží krok jen částečně. Výpadků ubývá, důvěra v energetický sektor roste, základní připravenost domácností se však za poslední rok téměř neposunula.

,,Loňský blackout ukázal, že většina domácností zvládne několik hodin bez elektřiny poměrně dobře. Delší výpadky už ale přinášejí úplně jiné problémy. Začíná chybět voda, omezuje se komunikace a komplikují se běžné každodenní činnosti. Přitom základní připravenost není složitá ani nákladná. Právě proto by měla být stejně samozřejmá jako domácí lékárnička nebo detektor kouře," uzavírá Roman Šmíd, obchodní ředitel dodavatele energií společnosti epet.