V Litovli se testuje další technologie na snížení zápachu ze sušárny kalů

Litovel (Olomoucko) 15. července (ČTK) - Odborníci v nové solární sušárně čistírenských kalů v Litovli na Olomoucku instalovali další zařízení, pomocí kterého se pokusí snížit zápach z provozu této technologie. Solární čistírna kalů byla v Litovli zprovozněna loni na jaře. Město do její stavby s pomocí dotace investovalo 119 milionů korun. Po zprovozněni si ale někteří obyvatelé z okolí začali stěžovat na zápach linoucí se ze sušárny.

Experti letos na jaře v solární sušárně kalů umístili průmyslový pohlcovač pachů, v parných letních dnech si ale lidé opět začali stěžovat na zápach. "Firma Regitas provizorně nainstalovala k vyzkoušení další technologii, která vytváří suchou páru vypouštěnou nad mokrý kal. Účinek by měl být výraznější než u průmyslových pohlcovačů zápachu a zároveň funguje na odlišném principu zachycování pachových látek," uvedlo vedení města. Testování této technologie zabere zhruba měsíc. Radnice požádala obyvatele, aby ji dál informovali o případném zápachu.

Odborníci v Litovli otestují také elektroosmotické předsušení čistírenského kalu. Po této úpravě by měl kal přestat být biologicky aktivní, takže nebude zapáchat. "V září bude na čistírně odpadních vod umístěn stroj, na němž budeme účinek ověřovat přímo na našem kalu a v místních podmínkách. Pokud se teorie potvrdí v praxi, mohli bychom mít do příští sezony problém vyřešený," uvedla radnice.

Čistírenský kal, který vzniká při čištění odpadních vod, se v nové sušárně pomocí slunečního záření přeměňuje na sušinu vhodnou pro energetické využití. Nepříjemný zápach, který se šíří ze solární sušárny, je podle odborníků způsoben netypickým složením kalů přivážených z čistírny odpadních vod v Litovli. Tamní čistírenské kaly totiž kvůli vysokému podílu odpadu z potravinářských firem obsahují značný podíl organických látek. Při použití nynější technologie kaly dostatečně nevyhnijí a při sušení zapáchají.

Solární čistírnu postavenou na okraji Litovle tvoří dva skleníky dlouhé 120 metrů a široké 13 metrů, do kterých je navážen vlhký čistírenský kal z litovelské čistírny odpadních vod. Hmotu na podlaze skleníku průběžně prohrabává speciální stroj. Technologie zvládne ročně vysušit až 3500 tun čistírenských kalů. Z tohoto množství vznikne 933 tun usušené kalu, který jako palivo využije společnost Cement Hranice. Město si od této investice slibuje výrazné snížení nákladů na odvoz a likvidaci čistírenského kalu.

Čistírenský kal je hlavním odpadním produktem při čištění odpadních vod. Náklady na jeho zpracování a likvidaci podle odborníků činí zhruba polovinu provozních nákladů čistíren odpadních vod. V Česku je zakázáno čistírenské kaly odvážet na skládky, proto se používají jako hnojivo na polích či při produkci průmyslových kompostů a rekultivačních substrátů. Samosprávy se snaží najít pro kaly uplatnění i při výrobě tepelné energie, jelikož stát pravidla pro aplikaci kalu na polích postupně zpřísňuje.