Brno bere 83 % pitné vody z jednoho prameniště. Hladina v Březové za rok klesla téměř o čtyři metry

Vydatnost zdroje, ze kterého teče voda do kohoutků 436 tisíc lidí, se sleduje jedním číslem z jedné trubky v zemi. Pozorovací vrt v Březové nad Svitavou ukázal na konci roku 2025 hladinu téměř o čtyři metry níž než o rok dřív. Zbytek dodávky nad rámec Březové kryje Vírská nádrž, Vírský oblastní vodovod je ale záložní kapacita, ne plnohodnotná náhrada hlavního přivaděče.

Brněnské vodárny a kanalizace zásobují vodou 436 tisíc lidí včetně některých okolních obcí, mimo jiné Modřic a Kuřimi. Loni vyrobily 30,4 milionu kubíků vody, meziročně o půl milionu víc, a do Brna přitékalo 963 litrů za vteřinu. Ztráty v síti zůstaly na 10 procentech. Stoková síť měří 1 267 kilometrů, z toho 95 kilometrů je starších devadesáti let, tedy za teoretickou hranicí životnosti.

Dva podprůměrné roky za sebou

Srážkově byl rok 2025 na prameništi výrazně pod normálem: 465 milimetrů proti třicetiletému průměru 624 milimetrů. Od roku 2006 byly sušší jen roky 2011 a 2018. Podle údajů ke konci července zůstává podprůměrný i letošek.

Jeden rok poklesu sám o sobě trend nedělá. Sucho v letech 2015 až 2018 vedlo k riziku ohrožení zásobování a vlhčí roky, které následovaly, zásoby obnovily. Hydrogeologické systémy tohohle typu mají setrvačnost oběma směry. Zatím platí to, že hladina dva roky po sobě klesá a zpátky se nevrací.

Celostátní obrázek je horší. Český hydrometeorologický ústav hodnotí hladinu v mělkých vrtech jako silně až mimořádně podnormální, vydatnost pramenů a hluboké vrty jako mimořádně podnormální. Duben a květen 2026 byly u hlubokých vrtů nejhorší měsíce od roku 1991. Jde ale o celostátní hodnocení, ne o měření na březovském prameništi.

Studie za devět milionů proti horizontu dvaceti let

Nejstarší z březovských přivaděčů je v provozu přes 110 let a podle vodáren by mohl dosluhovat po roce 2050. Společnost proto zadala studii proveditelnosti za devět milionů korun. Výsledky mají být hotové zhruba do dvou let, tedy kolem roku 2028.

Co potrubí ničí, není v první řadě stáří, ale provoz nad ním. ,,Poruchy se objevují velmi zřídka, v průměru jedenkrát ročně, ale pak má porucha masivní dopad, protože šedá litina je křehká, nahrazuje se jinou litinou. Není to tím, že by bylo něco špatně udělané. Většinou za to může doprava. Když se vodovod stavěl, nebyl takový provoz," řekl v únoru 2026 pro iRozhlas ředitel vodárenské sekce BVK Ladislav Prokop. Ředitel technické sekce Ondřej Bojanovský k horizontu obnovy dodal: ,,Myslím si, že dřív než za dvacet let to aktuální téma nebude." Vodárenský komplex v Březové prošel po roce 2000 kontrolou se závěrem, že dalších padesát let ji nepotřebuje.

Peníze do sítě přitom tečou. Nájemné, které jde vlastníkům infrastruktury na její obnovu, činí pro rok 2026 celkem 1 125 milionů korun, opravy a údržba dalších 383 milionů. Samostatně běží modernizace kalového hospodářství čistírny v Modřicích za 3,5 miliardy, zahájená v roce 2024 s dokončením v první polovině roku 2027. Otázka tedy nestojí na objemu investic, ale na tempu rozhodování o hlavním přivaděči: hodnota na vrtu se mění po roce, harmonogram obnovy po dekádách.

Rozhoduje město, ne provozovatel

Vodohospodářskou infrastrukturu vlastní město Brno, vodárny ji mají v nájmu. Investiční rozhodnutí je tedy na městě, ne na provozovateli. Brno drží v BVK 51 procent akcií, Suez International 46 procent a v roce 2024 se obě strany dohodly na převzetí francouzského podílu do 8,5 roku. V únoru 2026 se jednání zadrhla na ceně.

Obnovu zaplatí odběratel

Vodné a stočné vyjde v Brně pro rok 2026 na 110,18 koruny za kubík včetně DPH, meziročně o 2,3 procenta víc. Pro obyvatele Brna to podle vodáren znamená zhruba 90 korun ročně navíc. Celorepublikový průměr byl v roce 2024 na 128 korunách za kubík, Brno tedy zůstává pod ním. Průměrná spotřeba ve městě je kolem 100 litrů na osobu a den.

Nízká cena vody a odložený zásah do hlavního přivaděče spolu souvisejí: obnovu zaplatí odběratel, jen později. Podle dnešního harmonogramu bude první podklad pro rozhodnutí na stole v roce 2028, zhruba dvě desetiletí před koncem životnosti nejstaršího potrubí. Hladinu v březovském vrtu přitom měří vodárny každý rok.

Autor: Miroslav Kubásek