Pět let po povodních na Moravě je třeba dát do řek čtyři miliardy
PRAHA (ČTK) - Zhruba čtyři miliardy korun je třeba ještě pět let po
katastrofálních záplavách na Moravě investovat do oprav koryt vodních toků. Od
roku 1997 úřady sjednotily svůj postup při krizových situacích a armáda a hasiči
již mají potřebnou techniku. \"Do roku 2010 zbývá vymezit zátopová území,\" řekl
dnes novinářům vedoucí odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí
Jaroslav Kinkor. Za největší problém, který po povodních vznikl, považuje právě
vymezení míst, kde se nebude stavět kvůli riziku povodní. Náměstek ministra pro
místní rozvoj Petr Kokoška na tiskové konferenci připustil, že někteří lidé si
po povodních nenechali vymluvit, že jejich nové domy nemohou stát na stejném
místě jako zničené. \"Páky, jak jim v tom zabránit, neexistují,\" konstatoval.
Pro obce a kraje platí po zkušenostech z roku 1997 povinnost vyznačovat zátopové
zóny do územních plánů. V budoucnosti by se tak nové stavby v rizikových
lokalitách objevovat neměly. V systému ohlašování povodní zbývá propojit hlásný
systém s operačními středisky krajů, což se stane ještě letos nebo v příští
roce. Jak uvedl Jan Kubát z Českého hydrometeorologického ústavu , je systém
téměř denně prověřován. \"Za poslední tři roky bylo vyhlášeno 788 zásahů,\"
uvedl. Přípravu na lokální povodně považuje za základ protipovodňových opatření.
Následky pohromy podobné té, která postihla Moravu před pěti lety, by se totiž
podle něj nijak výrazně zmenšit nedaly. Některé severomoravské toky dosáhly před
pěti lety úrovně pětisetleté vody. Na malém území tehdy v několika dnech
napršelo množství vody srovnatelné s objemem deseti Slapských nádrží. Podobná
katastrofa zasáhla sever Moravy v roce 1903, kdy byl však průtok Odry o polovinu
menší než v roce 1997. Srovnatelné byly záplavy s těmi, které se odehrály na
Labi v roce 1890 a zbořily Karlův most, uvedl Kubát. Po katastrofě, která
způsobila smrt 60 lidí a škody za 62,7 miliardy korun, úřady nově zmonitorovaly
také možnosti čerpání vody z náhradních zdrojů. Hlavní hygienik Michael Vít
připomněl, že od té doby se také pozorněji sleduje výskyt komárů, kteří by v
případě povodní mohli zvýšit zdravotní riziko pro obyvatele postižených oblastí.
Všichni zástupci centrální protipovodňové komise, kteří se dnes u příležitosti
pětiletého výročí záplav na Moravě sešli na ministerstvu životního prostředí, se
shodují, že s povodněmi lidé musejí počítat. Ministr Miloš Kužvart, který
protipovodňové komisi předsedá, zdůraznil, že z důvodů klimatických změn se s
nimi dokonce musí počítat víc než dosud. Zdroj: eKOLOGIE
PRAHA (ČTK) - Zhruba čtyři miliardy korun je třeba ještě pět let po katastrofálních záplavách na Moravě investovat do oprav koryt vodních toků. Od roku 1997 úřady sjednotily svůj postup při krizových situacích a armáda a hasiči již mají potřebnou techniku. \"Do roku 2010 zbývá vymezit zátopová území,\" řekl dnes novinářům vedoucí odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí Jaroslav Kinkor.
Za největší problém, který po povodních vznikl, považuje právě vymezení míst, kde se nebude stavět kvůli riziku povodní. Náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Kokoška na tiskové konferenci připustil, že někteří lidé si po povodních nenechali vymluvit, že jejich nové domy nemohou stát na stejném místě jako zničené.
\"Páky, jak jim v tom zabránit, neexistují,\" konstatoval. Pro obce a kraje platí po zkušenostech z roku 1997 povinnost vyznačovat zátopové zóny do územních plánů. V budoucnosti by se tak nové stavby v rizikových lokalitách objevovat neměly.
V systému ohlašování povodní zbývá propojit hlásný systém s operačními středisky krajů, což se stane ještě letos nebo v příští roce. Jak uvedl Jan Kubát z Českého hydrometeorologického ústavu , je systém téměř denně prověřován. \"Za poslední tři roky bylo vyhlášeno 788 zásahů,\" uvedl. Přípravu na lokální povodně považuje za základ protipovodňových opatření. Následky pohromy podobné té, která postihla Moravu před pěti lety, by se totiž podle něj nijak výrazně zmenšit nedaly.
Některé severomoravské toky dosáhly před pěti lety úrovně pětisetleté vody. Na malém území tehdy v několika dnech napršelo množství vody srovnatelné s objemem deseti Slapských nádrží. Podobná katastrofa zasáhla sever Moravy v roce 1903, kdy byl však průtok Odry o polovinu menší než v roce 1997. Srovnatelné byly záplavy s těmi, které se odehrály na Labi v roce 1890 a zbořily Karlův most, uvedl Kubát.
Po katastrofě, která způsobila smrt 60 lidí a škody za 62,7 miliardy korun, úřady nově zmonitorovaly také možnosti čerpání vody z náhradních zdrojů. Hlavní hygienik Michael Vít připomněl, že od té doby se také pozorněji sleduje výskyt komárů, kteří by v případě povodní mohli zvýšit zdravotní riziko pro obyvatele postižených oblastí.
Všichni zástupci centrální protipovodňové komise, kteří se dnes u příležitosti pětiletého výročí záplav na Moravě sešli na ministerstvu životního prostředí, se shodují, že s povodněmi lidé musejí počítat. Ministr Miloš Kužvart, který protipovodňové komisi předsedá, zdůraznil, že z důvodů klimatických změn se s nimi dokonce musí počítat víc než dosud.
Zdroj: eKOLOGIE
Sdílet článek na sociálních sítích