Energie zůstává otevřenou otázkou
Podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě by se měl zvýšit na
15 procent do roku 2010. S takovou představou přicházeli na jednání v
Johannesburgu zástupci Evropské unie. Nepodařilo se ji ovšem prosadit pro odpor
Spojených států a zemí vyvážejících ropu OPEC. Američtí představitelé považovali
tak rychlé zvýšení podílu čistých obnovitelných zdrojů za neuskutečnitelné a
státy, jejichž hlavní zdroj příjmů spočívá právě v ropě, projevily pochopitelnou
snahu chránit své zájmy. Stálá pro a proti V současnosti takřka čtyři pětiny
globální energetické spotřeby připadají na fosilní paliva. Energetická agentura
IEA uvádí, že ropa se na tom podílí 35 procenty, na uhlí připadá 23,5 procenta,
zatímco zemní plyn si uchovává 20,7procentní podíl. Ropa, uhlí či plyn
spotřebovávané na výrobu energie nevratně mizí, přičemž by mohly být mnohem
účelněji využity například v chemickém nebo farmaceutickém průmyslu. Na druhé
straně energie přicházející ze slunečního záření se z praktického pohledu jeví
jako nevyčerpatelná. Dosud se však získává obtížněji, a tím i nákladněji než z
fosilních paliv. Kterýkoli z alternativních zdrojů energie má své nedostatky.
Stačí zmínit dva nejčastěji uváděné zdroje: vítr a sluneční záření (viz kresby).
Vždy existují výhrady Energie získávaná z větru se využívá celá staletí jako
bezpečný zdroj, který kromě počáteční investice nic nestojí. Nelze na něj však
spoléhat s výjimkou zpravidla přímořských či horských oblastí, kde vanou stálé
větry. Větrným elektrárnám v zastavěných oblastech se však vyčítá hlučnost a ve
volné přírodě mívají výhrady ekologové s ohledem na klid zvěře či možné ohrožení
ptactva. Mimochodem, větrné energie k pomocnému pohonu své lodi experimentálně
používal také proslulý oceánograf Cousteau (viz foto). Jisté řešení představují
větrné farmy stavěné na moři, ale při jejich výstavbě vycházejí vysoké
investiční náklady a stroje se tam obtížně udržují. Nadále platí prostá úvaha,
že vychází levněji dodávat více uhlí do už postavených elektráren než stavět
nové větrné farmy. Energie získávaná přímo ze slunečního záření je naprosto
čistá a při její výrobě nevzniká jakýkoli hluk. Cena fotovoltaických článků
převádějících světlo [https://www.kamsnim.cz/categories/svetla] na elektřinu
prudce klesá a se zvyšující se výrobou bude klesat dále. Využití fotovoltaické
energie je však nevhodné v oblastech s omezeným slunečním svitem. Účinnost běžně
užívaných slunečních článků zůstává ale dosud poměrně nízká, neboť na elektřinu
převedou zhruba jen 15 procent přijímaného záření. Summit o trvale udržitelném
rozvoji v Johannesburgu tak mimo jiné přináší důležité poselství: každou z
alternativ pro spalování fosilních paliv je třeba se zabývat. Obnovitelné zdroje
se nadále budou rozvíjet, ale nelze očekávat, že by v dohledné době mohly
pokrývat zásadní část globální energetické spotřeby. To bude platit i navzdory
skutečnosti, že na summitu nepanovala shoda názorů. Zdroj: Hospodářské noviny
Podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě by se měl zvýšit na 15 procent do roku 2010. S takovou představou přicházeli na jednání v Johannesburgu zástupci Evropské unie. Nepodařilo se ji ovšem prosadit pro odpor Spojených států a zemí vyvážejících ropu OPEC. Američtí představitelé považovali tak rychlé zvýšení podílu čistých obnovitelných zdrojů za neuskutečnitelné a státy, jejichž hlavní zdroj příjmů spočívá právě v ropě, projevily pochopitelnou snahu chránit své zájmy.
Stálá pro a proti
V současnosti takřka čtyři pětiny globální energetické spotřeby připadají na fosilní paliva. Energetická agentura IEA uvádí, že ropa se na tom podílí 35 procenty, na uhlí připadá 23,5 procenta, zatímco zemní plyn si uchovává 20,7procentní podíl.
Ropa, uhlí či plyn spotřebovávané na výrobu energie nevratně mizí, přičemž by mohly být mnohem účelněji využity například v chemickém nebo farmaceutickém průmyslu. Na druhé straně energie přicházející ze slunečního záření se z praktického pohledu jeví jako nevyčerpatelná. Dosud se však získává obtížněji, a tím i nákladněji než z fosilních paliv. Kterýkoli z alternativních zdrojů energie má své nedostatky. Stačí zmínit dva nejčastěji uváděné zdroje: vítr a sluneční záření (viz kresby).
Vždy existují výhrady
Energie získávaná z větru se využívá celá staletí jako bezpečný zdroj, který kromě počáteční investice nic nestojí. Nelze na něj však spoléhat s výjimkou zpravidla přímořských či horských oblastí, kde vanou stálé větry. Větrným elektrárnám v zastavěných oblastech se však vyčítá hlučnost a ve volné přírodě mívají výhrady ekologové s ohledem na klid zvěře či možné ohrožení ptactva. Mimochodem, větrné energie k pomocnému pohonu své lodi experimentálně používal také proslulý oceánograf Cousteau (viz foto).
Jisté řešení představují větrné farmy stavěné na moři, ale při jejich výstavbě vycházejí vysoké investiční náklady a stroje se tam obtížně udržují. Nadále platí prostá úvaha, že vychází levněji dodávat více uhlí do už postavených elektráren než stavět nové větrné farmy.
Energie získávaná přímo ze slunečního záření je naprosto čistá a při její výrobě nevzniká jakýkoli hluk. Cena fotovoltaických článků převádějících světlo na elektřinu prudce klesá a se zvyšující se výrobou bude klesat dále.
Využití fotovoltaické energie je však nevhodné v oblastech s omezeným slunečním svitem. Účinnost běžně užívaných slunečních článků zůstává ale dosud poměrně nízká, neboť na elektřinu převedou zhruba jen 15 procent přijímaného záření.
Summit o trvale udržitelném rozvoji v Johannesburgu tak mimo jiné přináší důležité poselství: každou z alternativ pro spalování fosilních paliv je třeba se zabývat. Obnovitelné zdroje se nadále budou rozvíjet, ale nelze očekávat, že by v dohledné době mohly pokrývat zásadní část globální energetické spotřeby. To bude platit i navzdory skutečnosti, že na summitu nepanovala shoda názorů.
Zdroj: Hospodářské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích