Krušné hory jsou z nejhoršího venku
Život se do Krušných hor po letech vrátil. Zdaleka ještě není vyhráno. Lesy jsou
sice v lepším stavu než před deseti roky, ale oxid siřičitý a útoky jelenů se na
stromech nesmazatelně podepsaly. Na severu se lépe dýchá Do roku 1999 to šlo s
Krušnými horami od desíti k pěti. \"Před novým tisíciletím konečně začaly
elektrárny s odsiřováním. Dříve stačilo, aby se otočil vítr a zplodiny z továren
odnesl na vrcholky Krušných hor, kde přimrzly ke stromům,\" řekl oblastní
inspektor Lesů ČR v Teplicích František Chaloupka. Tepelné elektrárny musely
před deseti lety splnit podmínky, které uložil stát. \"V šibeničním termínu
stihly všechny severočeské kolosy zavést odsiřování. Dnes je zlepšení naprosto
markantní. V ovzduší občas překročí limit hladina oxidu dusíku. Na vině jsou ale
v tomto případě města. Stejně jako při výskytu přízemního ozónu. Oxid siřičitý
již ve vzduchu téměř nenajdeme,\" uvedl prognostik z ústeckého
Hydrometeorologického ústavu David Král. Že by v souvislosti se zlepšením
ovzduší došlo na severu Čech k úbytku pacientů s plicními chrobami doktoři
nepotvrdili. Vápnění má pomoci půdě Zem se zatím s ekologickou zátěží ještě
nevyrovnala. \"Krušné hory mají velmi různorodé podloží. Geologické průzkumy
ukazují snížení kyselosti. Ph 3 špatně snáší většina dřevin. Normální stupeň by
byl kolem 3,8 až 5 Ph,\" řekl oblastní inspektor Lesů ČR v Teplicích František
Chaloupka. Zmírnit situaci se snaží vlastníci pozemků v Krušných horách pomocí
vápnění. \"V současné době máme asi 3,5 tuny vápna na hektar. Na německé straně
hor je to asi 9 tun na hektar. Tam začali s vápněním už na začátku devadesátých
let,\" uvedl Chaloupka. \"U nás změny ještě nejsou patrné. Deset let vápnění v
Německu již jisté výsledky přineslo. Dvouděložné rostliny jako je kopřiva začaly
potlačovat třtiny. Ty nás v Čechách zatím stále trápí,\" dodal Chaloupka. Za jak
dlouho budou výsledky vápnění a odsiřování patrné i pro návštěvníky hor
nedokážou inspektoři odhadnout. \"Možná to uvidíme za padesát let. Ale proces
obnovy může trvat i celou jednu generaci. To je osmdesát až sto let,\" řekl
Chaloupka. Jeleni okusují mladé stromky Dalším problémem je v Krušných horách
nadbytek jelení zvěře. \"Její vysoký stav je téměř neúnosný. Proto v posledních
třech letech jsme museli přistoupit až k pětinásobně vyššímu odlovu. Přesto se
na průměr osm až deset kusů vysoké zvěře na tisíc hektarů nemůžeme dostat.
Současný stav je 80 až 100 kusů na stejnou plochu,\" uvedl oblastní inspektor.
Přemnožení jeleni a srnky spásají mladé stromky. Veškeré snahy o obnovu lesů se
stávají vinou zvěře marné. Mnoho laviček, ale i černých skládek Lesy České
republiky musí ročně vynaložit na úklid 150 000 korun. Na černé skládky a
množství odpadků doplácí majitelé pozemků. \"Zákon je v tomto opravdu velmi
nedokonalý. Namísto aby potrestal viníky, trestá vlastníka,\" zmínil Chaloupka.
Na zvelebení Krušných hor vydají Lesy 300 000 ročně. Očekávají za to jen
maličkost: pořádnost a ohledulnost k přírodě. Třiadvacet tisíc hektarů lesa bylo
v uplynulých letech poškozeno. Umíraly všechny stromy i břízy, o kterých se
tvrdí, že dokáží přežít všechno. Na lidech je, jak se ke Krušným horám budou
chovat dnes. Zdroj: Severočeské noviny
Život se do Krušných hor po letech vrátil. Zdaleka ještě není vyhráno. Lesy jsou sice v lepším stavu než před deseti roky, ale oxid siřičitý a útoky jelenů se na stromech nesmazatelně podepsaly.
Na severu se lépe dýchá
Do roku 1999 to šlo s Krušnými horami od desíti k pěti.
\"Před novým tisíciletím konečně začaly elektrárny s odsiřováním. Dříve stačilo, aby se otočil vítr a zplodiny z továren odnesl na vrcholky Krušných hor, kde přimrzly ke stromům,\"
řekl oblastní inspektor Lesů ČR v Teplicích František Chaloupka.
Tepelné elektrárny musely před deseti lety splnit podmínky, které uložil stát.
\"V šibeničním termínu stihly všechny severočeské kolosy zavést odsiřování. Dnes je zlepšení naprosto markantní. V ovzduší občas překročí limit hladina oxidu dusíku. Na vině jsou ale v tomto případě města. Stejně jako při výskytu přízemního ozónu. Oxid siřičitý již ve vzduchu téměř nenajdeme,\" uvedl prognostik z ústeckého Hydrometeorologického ústavu David Král. Že by v souvislosti se zlepšením ovzduší došlo na severu Čech k úbytku pacientů s plicními chrobami doktoři nepotvrdili.
Vápnění má pomoci půdě
Zem se zatím s ekologickou zátěží ještě nevyrovnala.
\"Krušné hory mají velmi různorodé podloží. Geologické průzkumy ukazují snížení kyselosti. Ph 3 špatně snáší většina dřevin. Normální stupeň by byl kolem 3,8 až 5 Ph,\"
řekl oblastní inspektor Lesů ČR v Teplicích František Chaloupka. Zmírnit situaci se snaží vlastníci pozemků v Krušných horách pomocí vápnění.
\"V současné době máme asi 3,5 tuny vápna na hektar. Na německé straně hor je to asi 9 tun na hektar. Tam začali s vápněním už na začátku devadesátých let,\" uvedl Chaloupka.
\"U nás změny ještě nejsou patrné. Deset let vápnění v Německu již jisté výsledky přineslo. Dvouděložné rostliny jako je kopřiva začaly potlačovat třtiny. Ty nás v Čechách zatím stále trápí,\" dodal Chaloupka.
Za jak dlouho budou výsledky vápnění a odsiřování patrné i pro návštěvníky hor nedokážou inspektoři odhadnout.
\"Možná to uvidíme za padesát let. Ale proces obnovy může trvat i celou jednu generaci. To je osmdesát až sto let,\" řekl Chaloupka.
Jeleni okusují mladé stromky
Dalším problémem je v Krušných horách nadbytek jelení zvěře.
\"Její vysoký stav je téměř neúnosný. Proto v posledních třech letech jsme museli přistoupit až k pětinásobně vyššímu odlovu. Přesto se na průměr osm až deset kusů vysoké zvěře na tisíc hektarů nemůžeme dostat. Současný stav je 80 až 100 kusů na stejnou plochu,\" uvedl oblastní inspektor. Přemnožení jeleni a srnky spásají mladé stromky. Veškeré snahy o obnovu lesů se stávají vinou zvěře marné.
Mnoho laviček, ale i černých skládek
Lesy České republiky musí ročně vynaložit na úklid 150 000 korun. Na černé skládky a množství odpadků doplácí majitelé pozemků.
\"Zákon je v tomto opravdu velmi nedokonalý. Namísto aby potrestal viníky, trestá vlastníka,\"
zmínil Chaloupka. Na zvelebení Krušných hor vydají Lesy 300 000 ročně. Očekávají za to jen maličkost: pořádnost a ohledulnost k přírodě.
Třiadvacet tisíc hektarů lesa bylo v uplynulých letech poškozeno. Umíraly všechny stromy i břízy, o kterých se tvrdí, že dokáží přežít všechno. Na lidech je, jak se ke Krušným horám budou chovat dnes.
Zdroj: Severočeské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích