Největším zdrojem nebezpečného ionizujícího záření, kterému je vystaven průměrný Němec, je sektor zdravotnictví. Z medicínských zařízení a léčiv pochází asi polovina roční dávky civilizací způsobeného záření, kterému je lidské tělo vystaveno, naproti tomu často obviňované jaderné elektrárny a spolu s nimi výzkumné reaktory a zařízení jsou původcem jen necelého jednoho procenta roční dávky záření. Vyplývá to z výroční zprávy německého ministerstva životního prostředí o stavu ochrany proti záření za rok 2001, která byla dnes zveřejněna v Berlíně. Podle tohoto zdroje byl za loňský rok každý obyvatel Německa zatížen ionizujícím zářením v hodnotě 4,1 miliseivertu (mSv), což je stejně jako o rok dříve. Z toho mírně větší polovinu tvoří záření přírodního původu a těsně menší polovinu lidskou civilizací způsobené záření. Největší podíl na přirozeném záření má vesmír, jehož záření obnáší asi 1,2 mSv. Ozáření z přírodních radioaktivních prvků v potravinách dosahuje 0,3 mSv, následuje ozáření z přírodou (bez zásahu člověka) uvolňovaných radioaktivních prvků, například vdechovaného plynu radon. Z civilizačních zdrojů má asi polovina roční dávky záření (tedy asi jeden mSv) původ ve zdravotnictví (rentgen a jiná vyšetření, radioaktivní léčiva a procesy), dalších 0,9 mSv je radioaktivita uvolňovaná činností člověka, například hornictvím. Provoz jaderných elektráren a výzkumných reaktorů tvoří necelé jedno procento z ozáření způsobeného lidskou činností. Naproti tomu je v potravinách z lesních oblastí stále ještě měřitelný zvýšený podíl Cesia 137, rozptýleného před 18 lety při černobylské havárii. Celková zátěž záření tohoto původu sice od neštěstí poklesla o 86 procent, stále ale ještě představuje 0,015 mSv průměrně na člověka za rok.
Zdroj: Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník
Německo: zdrojem záření jsou přístroje
Největším zdrojem nebezpečného ionizujícího záření, kterému je vystaven průměrný
Němec, je sektor zdravotnictví. Z medicínských zařízení a léčiv pochází asi
polovina roční dávky civilizací způsobeného záření, kterému je lidské tělo
vystaveno, naproti tomu často obviňované jaderné elektrárny a spolu s nimi
výzkumné reaktory a zařízení jsou původcem jen necelého jednoho procenta roční
dávky záření. Vyplývá to z výroční zprávy německého ministerstva životního
prostředí o stavu ochrany proti záření za rok 2001, která byla dnes zveřejněna v
Berlíně. Podle tohoto zdroje byl za loňský rok každý obyvatel Německa zatížen
ionizujícím zářením v hodnotě 4,1 miliseivertu (mSv), což je stejně jako o rok
dříve. Z toho mírně větší polovinu tvoří záření přírodního původu a těsně menší
polovinu lidskou civilizací způsobené záření. Největší podíl na přirozeném
záření má vesmír, jehož záření obnáší asi 1,2 mSv. Ozáření z přírodních
radioaktivních prvků v potravinách dosahuje 0,3 mSv, následuje ozáření z
přírodou (bez zásahu člověka) uvolňovaných radioaktivních prvků, například
vdechovaného plynu radon. Z civilizačních zdrojů má asi polovina roční dávky
záření (tedy asi jeden mSv) původ ve zdravotnictví (rentgen a jiná vyšetření,
radioaktivní léčiva a procesy), dalších 0,9 mSv je radioaktivita uvolňovaná
činností člověka, například hornictvím. Provoz jaderných elektráren a výzkumných
reaktorů tvoří necelé jedno procento z ozáření způsobeného lidskou činností.
Naproti tomu je v potravinách z lesních oblastí stále ještě měřitelný zvýšený
podíl Cesia 137, rozptýleného před 18 lety při černobylské havárii. Celková
zátěž záření tohoto původu sice od neštěstí poklesla o 86 procent, stále ale
ještě představuje 0,015 mSv průměrně na člověka za rok. Zdroj: Rovnost -
Brněnský a jihomoravský deník
Sdílet článek na sociálních sítích