Památné stromy v České republice jsou evidovány podle zákona 114/ 1992 Sb. v ústředním seznamu ochrany přírody uloženém v centrálním pracovišti, a to jak v písemné, tak v elektronické podobě. Zatím je v seznamu přes 4100 záznamů, z toho solitérních stromů je zhruba 2598, skupin od dvou do pěti jedinců 487 atd. Ročně je nově evidováno kolem stovky památných stromů a třicet za toto období je vyjímáno. Strom s největším měřitelným obvodem ve státě je Vejdova lípa ve východočeském regionu, která má obvod kmene 1225 centimetrů. Počet stromů s obvodem kmene (ve výšce 130 centimetrů) přesahující pět metrů je v republice 657. Výška stromů bývá často jen odhadována a uvedené hodnoty mohou být nepřesné, pohybují se nicméně v rozmezí od čtyř do 58 metrů. Nejstarší stromy nebývají zpravidla nejvyšší. Věková struktura evidovaných stromů je zpravidla značně rozrůzněna. Stromy ve stáří 900 až 999 let jsou v republice jen dva, v kategorii věku od 800 do 899 je 19 stromů, od 700 do 799 roků je devět stromů, 600 až 699 let má 25 stromů, 500 až 599 roků se dožívá 37 stromů atd. Stáří památných stromů se určuje velmi obtížně, u těch nejstarších obzvláště. Historických dokladů, které by svědčily o věku těchto patriarchů, je skutečně málo. Většina nejstarších stromů má v kmeni centrální dutinu, některé dřeviny mají i špatně čitelné letokruhy. Většinou proto jde o hrubé odhady, které se mohou řádově lišit snahou o zvýraznění významu. Jejich věk je z tohoto důvodu často nadsazován, někdy se tvrdí, že takový strom má více než tisíc let. Takový věk je až na výjimky zcela nereálný. Podnět k tomu, aby nějaký strom byl prohlášen za památný, může podat orgánu ochrany přírody každý občan země. Pro výběr ve skutečnosti nebyla stanovena žádná pravidla, jako hledisko se hodnotí především zdravotní stav, životaschopnost a ohroženost v daných podmínkách. Památné stromy se rozdělují do tří kategorií:
Kmetský věk, tedy stáří nad 400 let.
Zralý věk, což je 200 až 400 let.
Čekatelský věk - stromy mladší 200 let. Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí jsou oprávněny ze zákona vyhlašovat referáty životního prostředí okresních úřadů (dle chystaného zákona tato povinnost přejde na krajské úřady), dále městské magistráty a správy chráněných krajinných oblastí. Na území národních přírodních rezervací, přírodních památek a ve vojenských prostorech tato kompetence patří ministerstvu pro životní prostředí.
Zdroj: Zlínské noviny
Jak se evidují vzácné dřeviny
Památné stromy v České republice jsou evidovány podle zákona 114/ 1992 Sb. v
ústředním seznamu ochrany přírody uloženém v centrálním pracovišti, a to jak v
písemné, tak v elektronické podobě. Zatím je v seznamu přes 4100 záznamů, z toho
solitérních stromů je zhruba 2598, skupin od dvou do pěti jedinců 487 atd. Ročně
je nově evidováno kolem stovky památných stromů a třicet za toto období je
vyjímáno. Strom s největším měřitelným obvodem ve státě je Vejdova lípa ve
východočeském regionu, která má obvod kmene 1225 centimetrů. Počet stromů s
obvodem kmene (ve výšce 130 centimetrů) přesahující pět metrů je v republice
657. Výška stromů bývá často jen odhadována a uvedené hodnoty mohou být
nepřesné, pohybují se nicméně v rozmezí od čtyř do 58 metrů. Nejstarší stromy
nebývají zpravidla nejvyšší. Věková struktura evidovaných stromů je zpravidla
značně rozrůzněna. Stromy ve stáří 900 až 999 let jsou v republice jen dva, v
kategorii věku od 800 do 899 je 19 stromů, od 700 do 799 roků je devět stromů,
600 až 699 let má 25 stromů, 500 až 599 roků se dožívá 37 stromů atd. Stáří
památných stromů se určuje velmi obtížně, u těch nejstarších obzvláště.
Historických dokladů, které by svědčily o věku těchto patriarchů, je skutečně
málo. Většina nejstarších stromů má v kmeni centrální dutinu, některé dřeviny
mají i špatně čitelné letokruhy. Většinou proto jde o hrubé odhady, které se
mohou řádově lišit snahou o zvýraznění významu. Jejich věk je z tohoto důvodu
často nadsazován, někdy se tvrdí, že takový strom má více než tisíc let. Takový
věk je až na výjimky zcela nereálný. Podnět k tomu, aby nějaký strom byl
prohlášen za památný, může podat orgánu ochrany přírody každý občan země. Pro
výběr ve skutečnosti nebyla stanovena žádná pravidla, jako hledisko se hodnotí
především zdravotní stav, životaschopnost a ohroženost v daných podmínkách.
Památné stromy se rozdělují do tří kategorií: Kmetský věk, tedy stáří nad 400
let. Zralý věk, což je 200 až 400 let. Čekatelský věk - stromy mladší 200
let. Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí jsou oprávněny ze zákona
vyhlašovat referáty životního prostředí okresních úřadů (dle chystaného zákona
tato povinnost přejde na krajské úřady), dále městské magistráty a správy
chráněných krajinných oblastí. Na území národních přírodních rezervací,
přírodních památek a ve vojenských prostorech tato kompetence patří ministerstvu
pro životní prostředí. Zdroj: Zlínské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích