Dobrá zpráva ze Sušice a ze Železného Brodu
Chcete za nový byt v paneláku zaplatit standardní cenu a přitom si být jisti, že
v něm nebudete topit pánubohu do oken, nebo ve snaze ušetřit budete v zimě
mrznout? Pak se jeďte podívat do Sušice na Klatovsku. Tam totiž od letošního
února stojí první nízkorozpočtový a zároveň nízkoenergetický dům vybudovaný v
Česku jako součást projektu Rozvojového programu OSN (UNDP). Tříletého projektu,
při němž vyrostou ještě letos další dva takové domy v Železném Brodě na
Jablonecku a ve vysočinském Humpolci. MEZITITULEK: Levné domy již nebudou
senzací Vše je sice zatím financováno GEF (The Global Environment Facility)
prostřednictvím UNDP, ale hlavními investory jsou tři příslušná města a
realizace se pod záštitou Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy ujalo
SEVEn (Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.). A tak je
pravděpodobné, že stavět levně domy energeticky úsporné přestane být u nás
senzací. A to přesto, že z podstaty věci plyne, že nejde a ani v budoucnu
nepůjde o opakované projekty \"jednotného mustru\". Ostatně, každý z uvedených
tří bytových domů je všestranným originálem, spojeným ovšem jednou filozofií a
přístupem všech zúčastněných. Ve všech třech případech jde o aplikaci
praktických domácích zkušeností s projekcí a výstavbou obytných domů, u kterých
lze bez zvýšení investičních nákladů docílit nejméně o 30 až 40 procent nižší
spotřeby energie na vytápění, než je běžné u nové výstavby. Projektovaná roční
spotřeba tepla pro vytápění je ve všech případech nižší než 50 kWh na metr
čtvereční. Všechny tři domy, byť je vyprojektovaly tři různé ateliéry (a tedy i
tři architekti), se zrodily a rodí teprve v návaznosti na sérii odborných
seminářů, diskusí a exkurzí. Výstavba domu v Sušici byla zahájena na konci roku
2001 a letos v únoru převzali nájemníci klíče od dvanácti bytů 2 1 a 3 1. Za byt
složili základní vklad 200 až 700 tisíc korun, zbytek městu splatí v částkách
rozložených na 20 let. Za vytápění ovšem ušetří přes polovinu jinde obvyklé
částky. Projekt předpokládá, že to bude ročně 5000 až 8000 korun.
Architektonický návrh domu vytvořil ing. arch. Pavel Vaněček z ateliéru UNION
ARCH v Liberci. Celkové investiční náklady činily 12 milionů korun, na čtvereční
metr užitné plochy představovaly zhruba 13 300 korun a vztažené k vytápěné ploše
pak 17 000 korun na metr čtvereční. A kde je zde jádro pudla energetické
úspornosti? Předně je to výhodná prostorová orientace domu. Jde o na jih
orientované, částečně pevné a zčásti otvíratelné zasklené lodžie, které
překrývají celé jižní stěny bytů a v zimě kromě tepelné izolace vytvoří
obyvatelům třeba zimní zahradu. Tím nejpodstatnějším jsou však na protilehlé
severní straně umístěné pavlače. Jde o nevytápěná schodiště a přístupy do bytů,
které jsou prostřednictvím polozavřených dřevěných žaluzií chráněny před deštěm
a zejména větrem. Všechny hospodyňky nesporně ocení skutečnost, že uvnitř bytů
jsou právě na tuto nezateplenou stěnu orientovány spíže, komory a hygienické
zázemí. Záchody, koupelny a dokonce i kuchyně ovšem předehřívá minimálně
znečištěný vzduch z obytných místností, který se sem nasává přes regulovatelné
prostupy. V jednotlivých bytech je totiž řízená výměna vzduchu zajištěna
vzduchotechnickou jednotkou s rekuperací tepla a s předehřevem. Vytápění (ale i
řízené větrání) celého sušického domu zajišťuje plynový kotel o výkonu 20 kW.
Teplou užitkovou vodu zajišťují jednotlivým bytům elektrické bojlery.
Samozřejmostí jsou zde termoregulační hlavice na otopných tělesech, jednotlivé
byty mají zabudován měřicí a regulační systém i vodoměry. MEZITITULEK: Na přání
klientů vznikne i nejdražší dům Obvodový plášť je sendvičový, umožňující využití
tepelných izolací z minerálních vláken. Střecha je dvouplášťová pultová,
podepřená sbíjeným dřevěným roštěm. Je zešikmená k severu pouze v takovém
sklonu, jaký vyžaduje skládaná krytina. Spodní část tvoří stropní konstrukce.
Tepelná izolace z minerální vlny (na spodním líci) má sílu 250 milimetrů.
Přestože původní projekt s tím nepočítal, na přání budoucích nájemníků byly v
přízemí vybudovány garáže (stání). Ani to projekt neprodražilo. Podle Jiřího
Zemana ze společnosti SEVEn se všechny při stavebních pracích ušetřené peníze
daly právě na zdokonalení izolací. Dům v Železném Brodě už takové štěstí jako
ten v Sušici neměl. Stavba domu se dvanácti bytovými jednotkami je u rušné
komunikace v centrální části města. To sice umožňuje umístit do přízemí obchody,
ale zároveň nešlo hlavní fasádu orientovat na jih a využít stejně jako v Sušici
pasivně sluneční energii. Objekt je proto rozčleněn na teplé obytné části
orientované na západ a studené prostory směřující na východ do ulice. Ty mají
pro obytnou část bytů zároveň tvořit protihlukovou bariéru. Celý dům také bude
\"zabalen\" do tepelněizolačního pláště z dřevěných panelů 2 x 150 mm s obkladem
ze dřeva a cembritu. Pultová střecha s titanozinkovou krytinou totiž ponese 24
skloněných (60 procent) solárních panelů ECOSTART Thema. Ty budou spolu s
plynovým kondenzačním kotlem sloužit k ohřevu teplé užitkové vody. Na rozdíl od
domu v Sušici a Humpolci bude tento dům, který vyprojektovali architekti Jan
Čížek a David Damaška z ateliéru QADIP Hradec Králové, zákonitě nejdražší.
Celkové náklady mají dosáhnout 16 milionů korun, v poměru k vytápěné ploše 19
000 na metr čtvereční. Budoucí obyvatelé domu by však měli ročně protopit jen 46
kW/m2 ročně. A to ještě bez případných vlivů tepelných zisků (solární panely
atd.). MEZITITULEK: Důraz na ekologii provozu zařízení Dům v Humpolci, který
vyprojektoval ing. arch. Luděk Rýzner z místního OK Planu, má za cíl kromě
jiného i důraz na ekologii provozu zařízení zajišťujících vnitřní mikroklima. Ze
všech tří největší stavba si vyžádá celkovou investici téměř 20 milionů korun,
na metr užitné plochy však náklady představují 13 300 korun a ve vztahu k metru
čtverečnímu vytápěné plochy 16 000 Kč. I tento dům počítá s využitím sluneční
energie: k ohřevu teplé užitkové vody má sloužit 20 solárních kolektorů o
celkové ploše 53 čtverečních metrů. Dům má mít nejvíce tepelné izolace, v
obvodovém zdivu 200 milimetrů, u střechy ze stropních tvarovek o stejné tloušťce
(minerální vlna) ale navíc mají být 60 milimetrovou vrstvou minerální vlny
izolována jednotlivá podlaží a ještě k tomu v jednotlivých místnostech
instalovány kazetové minerální podhledy. Přitom všechny tři výše uvedené bytové
domy, které vznikají v rámci projektu UNDP, nejsou jedinými \"vlaštovkami\"
nízkorozpočtového a zejména nízkoenergeticky náročného stavění v ČR. Firma SEVEn
loni uspěla v soutěži Ministerstva průmyslu a obchodu, když získala ocenění za
čtyři nízkoenergetické řadové rodinné domky v Roztokách u Prahy. Právě ti, kdo
se orientují na rodinné domky, by měli být průkopníky při realizaci myšlenky, že
není důležité jen to, za kolik stavbu postavím, ale zejména to, za kolik v ní
budu desítky let bydlet. ZDROJ: komerční příloha HN
Chcete za nový byt v paneláku zaplatit standardní cenu a přitom si být jisti, že v něm nebudete topit pánubohu do oken, nebo ve snaze ušetřit budete v zimě mrznout? Pak se jeďte podívat do Sušice na Klatovsku. Tam totiž od letošního února stojí první nízkorozpočtový a zároveň nízkoenergetický dům vybudovaný v Česku jako součást projektu Rozvojového programu OSN (UNDP). Tříletého projektu, při němž vyrostou ještě letos další dva takové domy v Železném Brodě na Jablonecku a ve vysočinském Humpolci.
MEZITITULEK: Levné domy již nebudou senzací
Vše je sice zatím financováno GEF (The Global Environment Facility) prostřednictvím UNDP, ale hlavními investory jsou tři příslušná města a realizace se pod záštitou Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy ujalo SEVEn (Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.). A tak je pravděpodobné, že stavět levně domy energeticky úsporné přestane být u nás senzací. A to přesto, že z podstaty věci plyne, že nejde a ani v budoucnu nepůjde o opakované projekty \"jednotného mustru\". Ostatně, každý z uvedených tří bytových domů je všestranným originálem, spojeným ovšem jednou filozofií a přístupem všech zúčastněných.
Ve všech třech případech jde o aplikaci praktických domácích zkušeností s projekcí a výstavbou obytných domů, u kterých lze bez zvýšení investičních nákladů docílit nejméně o 30 až 40 procent nižší spotřeby energie na vytápění, než je běžné u nové výstavby. Projektovaná roční spotřeba tepla pro vytápění je ve všech případech nižší než 50 kWh na metr čtvereční. Všechny tři domy, byť je vyprojektovaly tři různé ateliéry (a tedy i tři architekti), se zrodily a rodí teprve v návaznosti na sérii odborných seminářů, diskusí a exkurzí.
Výstavba domu v Sušici byla zahájena na konci roku 2001 a letos v únoru převzali nájemníci klíče od dvanácti bytů 2 1 a 3 1. Za byt složili základní vklad 200 až 700 tisíc korun, zbytek městu splatí v částkách rozložených na 20 let. Za vytápění ovšem ušetří přes polovinu jinde obvyklé částky. Projekt předpokládá, že to bude ročně 5000 až 8000 korun.
Architektonický návrh domu vytvořil ing. arch. Pavel Vaněček z ateliéru UNION ARCH v Liberci. Celkové investiční náklady činily 12 milionů korun, na čtvereční metr užitné plochy představovaly zhruba 13 300 korun a vztažené k vytápěné ploše pak 17 000 korun na metr čtvereční.
A kde je zde jádro pudla energetické úspornosti? Předně je to výhodná prostorová orientace domu. Jde o na jih orientované, částečně pevné a zčásti otvíratelné zasklené lodžie, které překrývají celé jižní stěny bytů a v zimě kromě tepelné izolace vytvoří obyvatelům třeba zimní zahradu. Tím nejpodstatnějším jsou však na protilehlé severní straně umístěné pavlače. Jde o nevytápěná schodiště a přístupy do bytů, které jsou prostřednictvím polozavřených dřevěných žaluzií chráněny před deštěm a zejména větrem.
Všechny hospodyňky nesporně ocení skutečnost, že uvnitř bytů jsou právě na tuto nezateplenou stěnu orientovány spíže, komory a hygienické zázemí. Záchody, koupelny a dokonce i kuchyně ovšem předehřívá minimálně znečištěný vzduch z obytných místností, který se sem nasává přes regulovatelné prostupy. V jednotlivých bytech je totiž řízená výměna vzduchu zajištěna vzduchotechnickou jednotkou s rekuperací tepla a s předehřevem.
Vytápění (ale i řízené větrání) celého sušického domu zajišťuje plynový kotel o výkonu 20 kW. Teplou užitkovou vodu zajišťují jednotlivým bytům elektrické bojlery. Samozřejmostí jsou zde termoregulační hlavice na otopných tělesech, jednotlivé byty mají zabudován měřicí a regulační systém i vodoměry.
MEZITITULEK: Na přání klientů vznikne i nejdražší dům
Obvodový plášť je sendvičový, umožňující využití tepelných izolací z minerálních vláken. Střecha je dvouplášťová pultová, podepřená sbíjeným dřevěným roštěm. Je zešikmená k severu pouze v takovém sklonu, jaký vyžaduje skládaná krytina. Spodní část tvoří stropní konstrukce. Tepelná izolace z minerální vlny (na spodním líci) má sílu 250 milimetrů.
Přestože původní projekt s tím nepočítal, na přání budoucích nájemníků byly v přízemí vybudovány garáže (stání). Ani to projekt neprodražilo. Podle Jiřího Zemana ze společnosti SEVEn se všechny při stavebních pracích ušetřené peníze daly právě na zdokonalení izolací.
Dům v Železném Brodě už takové štěstí jako ten v Sušici neměl. Stavba domu se dvanácti bytovými jednotkami je u rušné komunikace v centrální části města. To sice umožňuje umístit do přízemí obchody, ale zároveň nešlo hlavní fasádu orientovat na jih a využít stejně jako v Sušici pasivně sluneční energii. Objekt je proto rozčleněn na teplé obytné části orientované na západ a studené prostory směřující na východ do ulice. Ty mají pro obytnou část bytů zároveň tvořit protihlukovou bariéru.
Celý dům také bude \"zabalen\" do tepelněizolačního pláště z dřevěných panelů 2 x 150 mm s obkladem ze dřeva a cembritu. Pultová střecha s titanozinkovou krytinou totiž ponese 24 skloněných (60 procent) solárních panelů ECOSTART Thema. Ty budou spolu s plynovým kondenzačním kotlem sloužit k ohřevu teplé užitkové vody.
Na rozdíl od domu v Sušici a Humpolci bude tento dům, který vyprojektovali architekti Jan Čížek a David Damaška z ateliéru QADIP Hradec Králové, zákonitě nejdražší. Celkové náklady mají dosáhnout 16 milionů korun, v poměru k vytápěné ploše 19 000 na metr čtvereční. Budoucí obyvatelé domu by však měli ročně protopit jen 46 kW/m2 ročně. A to ještě bez případných vlivů tepelných zisků (solární panely atd.).
MEZITITULEK: Důraz na ekologii provozu zařízení
Dům v Humpolci, který vyprojektoval ing. arch. Luděk Rýzner z místního OK Planu, má za cíl kromě jiného i důraz na ekologii provozu zařízení zajišťujících vnitřní mikroklima. Ze všech tří největší stavba si vyžádá celkovou investici téměř 20 milionů korun, na metr užitné plochy však náklady představují 13 300 korun a ve vztahu k metru čtverečnímu vytápěné plochy 16 000 Kč.
I tento dům počítá s využitím sluneční energie: k ohřevu teplé užitkové vody má sloužit 20 solárních kolektorů o celkové ploše 53 čtverečních metrů. Dům má mít nejvíce tepelné izolace, v obvodovém zdivu 200 milimetrů, u střechy ze stropních tvarovek o stejné tloušťce (minerální vlna) ale navíc mají být 60 milimetrovou vrstvou minerální vlny izolována jednotlivá podlaží a ještě k tomu v jednotlivých místnostech instalovány kazetové minerální podhledy.
Přitom všechny tři výše uvedené bytové domy, které vznikají v rámci projektu UNDP, nejsou jedinými \"vlaštovkami\" nízkorozpočtového a zejména nízkoenergeticky náročného stavění v ČR.
Firma SEVEn loni uspěla v soutěži Ministerstva průmyslu a obchodu, když získala ocenění za čtyři nízkoenergetické řadové rodinné domky v Roztokách u Prahy. Právě ti, kdo se orientují na rodinné domky, by měli být průkopníky při realizaci myšlenky, že není důležité jen to, za kolik stavbu postavím, ale zejména to, za kolik v ní budu desítky let bydlet.
ZDROJ: komerční příloha HN
Sdílet článek na sociálních sítích