V Třebíči mají evropskou čističku vody
Včera byla slavnostně ukončena stavba s názvem Rozšíření čističky odpadních vod
(ČOV) v Třebíči. Obří projekt, spolufinancovaný z programu přeshraniční
spolupráce CBC Phare, drží primát v oblasti hygienizace kalu. Použít v ČR dosud
neaplikovanou technologii bylo možné jen díky evropské spoluúčasti. Kromě
získání špičkových parametrů zvýšila ČOV Třebíč kapacitu o 15 tisíc
ekvivalentních obyvatel a potřeby oblasti pokryje minimálně do roku 2030. Stavba
se začala připravovat v roce 1996. Vzhledem k očekávaným astronomickým nákladům
se chystala v několika cenově rozdílných variantách. O dva roky později požádal
investor o zařazení stavby do programu Phare a následně byly zahájeny práce na
zadávací dokumentaci vyhovující pravidlům EU. Stavba byla zahájena v roce 2000 a
od letošního roku běží zkušební provoz. Celkové náklady asi 200 miliónů korun
hradil program CBC Phare 56 % (asi 112 mil. Kč), 61 miliónem Kč přispěl Státní
fond životního prostředí a zbývající částka zůstala na bedrech Svazku Vodovody a
kanalizace a města Třebíče, který byl investorem díla. \"Čistička z roku 1977
byla zastaralá, měla malou kapacitu a neodpovídala svými parametry současným
požadavkům. Nyní má kapacitu 75 tisíc ekvivalentních obyvatel, splňuje české i
evropské normy a umožňuje napojení okolních obcí,\" stručně shrnul změny na ČOV
jeden ze stěžejních autorů díla, hlavní inženýr třebíčské divize Vodárenské
akciové společnosti Luděk Kotrba. Jak připomněl současný starosta Třebíče Miloš
Mašek (ČSSD), reprezentace radnice dnes sklízí, co zaseli její předchůdci. \"Je
potřeba zdůraznit, i když se chvála hezky poslouchá, že ten hlavní impuls dali
ti, kteří byli na úřadu před námi,\" ocenil zásluhy dnešního senátora,
exstarosty Třebíče Pavla Janaty (KDU-ČSL), a zejména tehdejší místostarostky a
dnešní místohejtmanky Marie Černé (nez.), která spustila svojí iniciativou
vítězný pochod za evropskými penězi. \"Nám dala jejich iniciativa odvahu,\"
pochválil předchůdce. \"Bylo to tak trochu ve smyslu líná pusa, holé neštěstí,\"
vzpomněla Marie Černá s úsměvem na jakýsi seminář v Brně, na kterém ji zaujala
okrajová poznámka o možnosti účasti ve velkých projektech CBC Phare. O přestávce
se vydala zjistit podrobnosti a v pátrání pokračovala do zdárného konce. \"Pokud
by Třebíč měla částku, získanou z EU, platit ze svého, deset let by se nemohla
pouštět do větších investic. Občané přitom \"nějakou čističku\" příliš
nevnímají, protože dál perou, koupou se a umývají nádobí. Ale pokud by k této
akci nedošlo, poznali by to časem i oni - na penězích,\" zamyslela se Černá.
Odvážný třebíčský projekt se líbil i zástupcům Evropské unie. Potvrdil to
vedoucí investiční sekce Delegace Evropské komise Ruud Van Enk, který pohotově
vyjmenoval hned tři důvody, proč byla Třebíč v žádosti o peníze úspěšná. \"Za
prvé to byla důležitost projektu s výhodami pro obě strany hranice, za druhé
nesporná kvalita projektu a za třetí možnost inspirace pro další projekty, které
se budou ucházet o finance z EU,\" shrnul a vyjádřil doufání, že srovnatelných
projektů vznikne v ČR celá řada. Zdroj: Právo
Včera byla slavnostně ukončena stavba s názvem Rozšíření čističky odpadních vod (ČOV) v Třebíči. Obří projekt, spolufinancovaný z programu přeshraniční spolupráce CBC Phare, drží primát v oblasti hygienizace kalu.
Použít v ČR dosud neaplikovanou technologii bylo možné jen díky evropské spoluúčasti. Kromě získání špičkových parametrů zvýšila ČOV Třebíč kapacitu o 15 tisíc ekvivalentních obyvatel a potřeby oblasti pokryje minimálně do roku 2030. Stavba se začala připravovat v roce 1996. Vzhledem k očekávaným astronomickým nákladům se chystala v několika cenově rozdílných variantách. O dva roky později požádal investor o zařazení stavby do programu Phare a následně byly zahájeny práce na zadávací dokumentaci vyhovující pravidlům EU. Stavba byla zahájena v roce 2000 a od letošního roku běží zkušební provoz. Celkové náklady asi 200 miliónů korun hradil program CBC Phare 56 % (asi 112 mil. Kč), 61 miliónem Kč přispěl Státní fond životního prostředí a zbývající částka zůstala na bedrech Svazku Vodovody a kanalizace a města Třebíče, který byl investorem díla. \"Čistička z roku 1977 byla zastaralá, měla malou kapacitu a neodpovídala svými parametry současným požadavkům. Nyní má kapacitu 75 tisíc ekvivalentních obyvatel, splňuje české i evropské normy a umožňuje napojení okolních obcí,\" stručně shrnul změny na ČOV jeden ze stěžejních autorů díla, hlavní inženýr třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti Luděk Kotrba. Jak připomněl současný starosta Třebíče Miloš Mašek (ČSSD), reprezentace radnice dnes sklízí, co zaseli její předchůdci. \"Je potřeba zdůraznit, i když se chvála hezky poslouchá, že ten hlavní impuls dali ti, kteří byli na úřadu před námi,\" ocenil zásluhy dnešního senátora, exstarosty Třebíče Pavla Janaty (KDU-ČSL), a zejména tehdejší místostarostky a dnešní místohejtmanky Marie Černé (nez.), která spustila svojí iniciativou vítězný pochod za evropskými penězi. \"Nám dala jejich iniciativa odvahu,\" pochválil předchůdce. \"Bylo to tak trochu ve smyslu líná pusa, holé neštěstí,\" vzpomněla Marie Černá s úsměvem na jakýsi seminář v Brně, na kterém ji zaujala okrajová poznámka o možnosti účasti ve velkých projektech CBC Phare. O přestávce se vydala zjistit podrobnosti a v pátrání pokračovala do zdárného konce. \"Pokud by Třebíč měla částku, získanou z EU, platit ze svého, deset let by se nemohla pouštět do větších investic. Občané přitom \"nějakou čističku\" příliš nevnímají, protože dál perou, koupou se a umývají nádobí. Ale pokud by k této akci nedošlo, poznali by to časem i oni - na penězích,\" zamyslela se Černá. Odvážný třebíčský projekt se líbil i zástupcům Evropské unie. Potvrdil to vedoucí investiční sekce Delegace Evropské komise Ruud Van Enk, který pohotově vyjmenoval hned tři důvody, proč byla Třebíč v žádosti o peníze úspěšná. \"Za prvé to byla důležitost projektu s výhodami pro obě strany hranice, za druhé nesporná kvalita projektu a za třetí možnost inspirace pro další projekty, které se budou ucházet o finance z EU,\" shrnul a vyjádřil doufání, že srovnatelných projektů vznikne v ČR celá řada.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích