Bioplynová stanice Trhový Štěpánov - poznámky z přednášky a exkurze
Jana Mazancová Dne 27.5.2003 se konala v Benešově konference Biomasa pro energii
následovaná exkurzí na pole s energetickým šťovíkem a bioplynovou stanici Trhový
Štěpánov, která byla představena rovněž během konference. Informace o bioplynové
stanici předávali zejména Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. a Josef Zíka z firmy
RABBIT a.s. Farma Trhový Štěpánov vlastní 12000 ha. Výroba je zaměřena na
drůbež, prasata a králíky. Na farmě je postavena bioplynová stanice, která
zejména měla pokrýt energetické špičky živočišné výroby. Se stavbou se začalo v
roce 1993 s rozpočtem 13 milionů Kč, dotace byly ve výši 5 milionů Kč. Výstavba
trvala 14 měsíců. Kolaudace ovšem proběhla až dva roky po uvedení stanice do
zkušebního provozu. Bioplynová stanice má čtyři části: energocentrum, kde jsou:
kogenerační jednotky - zpočátku jedna o výkonu 125 kW, později dodána další o
stejném výkonu, kotelna - kotel využit jen pro záběh, dnes nepoužíván, velín,
kde jsou umístěny rozvaděče, reaktor s objemem 700 m3, míchání je horní,
zabezpečeno 4,5 m dlouhým dříkem s vrtulí, membránový plynojem o objemu 500 m3
zabezpečující stejnoměrný tlak plynu, skladovací nádrže na 2500 m3 kejdy.
Vstupním materiálem je: hovězí kejda 50% se sušinou 8 až 12%, kejda prasat 50%
se sušinou 4 až 16%. Bioplynová stanice umožňuje zpracování jatečních odpadů.
Povolení bylo získáno po půl roce měření kvality hygienizace. V průběhu měření
nebyla u vyhnilého substrátu detekována Salmonella, i když v nátoku přítomna
byla. Plnění i vyprazdňování bioreaktoru je kontinuální. Výroba bioplynu probíhá
denně od 4:00 do 22:00. Z 1m3 bioplynu lze získat 25 kWh. Denně je možno
vyprodukovat až 4000 kWh, průměrně se produkuje 2500 kWh. Měsíční produkce činí
kolem 60 000 až 80 000 kWh. Energetický zisk a jeho využití Podíly forem energie
na celkovém energetickém zisku: 1/3 elektrická energie, 2/3 tepelná energie.
Tepelná energie je získávána z chlazení motorů a z výfukových plynů. Zajišťuje
stálou zásobu 20m3 vody o teplotě 70°C. 1/3 tepelné energie se využívá na ohřev
reaktoru (cca 44°C) a 2/3 se využívají při sušení králičích kůží při teplotě
25°C, pro vytápění drůbežárny a dříve pro vysoušení dřeva, které je dnes
nahrazeno sušením doplňkových krmiv pro psi. Bioplyn se neodsířuje. Na 1m3
připadá 4 až 4,5 g sulfanu. S neodsířeným bioplynem nejsou žádné problémy
týkající se zvýšeného opotřebení materiálu, což je zejména díky pečlivé údržbě
kogeneračního motoru a mazání kvalitním olejem. Pokud by bioplynová stanice byla
určena jen na produkci energie, pak by návratnost investicí byla dlouhodobá.
Avšak využití energie v přidružené výrobě zabezpečuje dobrou ekonomiku této
stanice. Další informace o této stanici naleznete na Energetickém informačním
systému. Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz [http://www.biom.cz]
Jana Mazancová
Dne 27.5.2003 se konala v Benešově konference Biomasa pro energii následovaná exkurzí na pole s energetickým šťovíkem a bioplynovou stanici Trhový Štěpánov, která byla představena rovněž během konference. Informace o bioplynové stanici předávali zejména Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. a Josef Zíka z firmy RABBIT a.s.
Farma Trhový Štěpánov vlastní 12000 ha. Výroba je zaměřena na drůbež, prasata a králíky. Na farmě je postavena bioplynová stanice, která zejména měla pokrýt energetické špičky živočišné výroby.
Se stavbou se začalo v roce 1993 s rozpočtem 13 milionů Kč, dotace byly ve výši 5 milionů Kč. Výstavba trvala 14 měsíců. Kolaudace ovšem proběhla až dva roky po uvedení stanice do zkušebního provozu.
Bioplynová stanice má čtyři části:
energocentrum, kde jsou:
kogenerační jednotky - zpočátku jedna o výkonu 125 kW, později dodána další o stejném výkonu,
kotelna - kotel využit jen pro záběh, dnes nepoužíván,
velín, kde jsou umístěny rozvaděče,
reaktor s objemem 700 m3, míchání je horní, zabezpečeno 4,5 m dlouhým dříkem s vrtulí,
membránový plynojem o objemu 500 m3 zabezpečující stejnoměrný tlak plynu,
skladovací nádrže na 2500 m3 kejdy.
Vstupním materiálem je:
hovězí kejda 50% se sušinou 8 až 12%,
kejda prasat 50% se sušinou 4 až 16%.
Bioplynová stanice umožňuje zpracování jatečních odpadů. Povolení bylo získáno po půl roce měření kvality hygienizace. V průběhu měření nebyla u vyhnilého substrátu detekována Salmonella, i když v nátoku přítomna byla.
Plnění i vyprazdňování bioreaktoru je kontinuální.
Výroba bioplynu probíhá denně od 4:00 do 22:00. Z 1m3 bioplynu lze získat 25 kWh. Denně je možno vyprodukovat až 4000 kWh, průměrně se produkuje 2500 kWh. Měsíční produkce činí kolem 60 000 až 80 000 kWh.
Energetický zisk a jeho využití
Podíly forem energie na celkovém energetickém zisku:
1/3 elektrická energie,
2/3 tepelná energie.
Tepelná energie je získávána z chlazení motorů a z výfukových plynů. Zajišťuje stálou zásobu 20m3 vody o teplotě 70°C. 1/3 tepelné energie se využívá na ohřev reaktoru (cca 44°C) a 2/3 se využívají při sušení králičích kůží při teplotě 25°C, pro vytápění drůbežárny a dříve pro vysoušení dřeva, které je dnes nahrazeno sušením doplňkových krmiv pro psi.
Bioplyn se neodsířuje. Na 1m3 připadá 4 až 4,5 g sulfanu. S neodsířeným bioplynem nejsou žádné problémy týkající se zvýšeného opotřebení materiálu, což je zejména díky pečlivé údržbě kogeneračního motoru a mazání kvalitním olejem.
Pokud by bioplynová stanice byla určena jen na produkci energie, pak by návratnost investicí byla dlouhodobá. Avšak využití energie v přidružené výrobě zabezpečuje dobrou ekonomiku této stanice.
Další informace o této stanici naleznete na Energetickém informačním systému.
Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz
Sdílet článek na sociálních sítích